Zdice: Město v okrese Beroun ve Středočeském kraji

Zdice
Pěší zóna v centru města
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Beroun
Obec s rozšířenou působností	Beroun (správní obvod)
Okres	Beroun
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°54′44″ s. š., 13°58′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 154 (2023)
Rozloha	13,81 km²
Nadmořská výška	268 m n. m.
PSČ	267 51
Počet domů	1 174 (2021)
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	Husova 2 267 51 Zdice [email protected]
Starosta	Bc. Antonín Sklenář, MBA
Oficiální web: www.mesto-zdice.cz
Zdice
Další údaje
Kód obce	532011
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leží asi 40 km jihozápadně od Prahy na dálnici D5 Praha–Plzeň, 10 km jihozápadně od Berouna. Jde také o významnou železniční stanici na železniční trati Beroun–Plzeň. V kotlině, ve které se Zdice nacházejí, protékají řeka Litavka od jihu, Červený a Stroupnický potok od jihozápadu. Žije zde přibližně 4 200 obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1147. 6. května 1872 byly Zdice povýšeny na městys, od 1. července 1994 jsou Zdice městem.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
• 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
• 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice
• 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice
• 1949 Pražský kraj, okres Hořovice
• 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
• 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932

V městysi Zdice (3160 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, 2 chudobince, 2 výroby cementového zboží, 2 cihelny, cukrovar, důl VII Pražské železářské společnosti, elektrárna, hutě Petzold a spol., 2 mlýny, 3 pily, 2 stavitelé, továrna na hospodářské stroje, vápenice
• Služby (výběr): 2 lékaři, 5 autodopravců, biograd invalidů, 4 cukráři, drogerie, velkoobchod s drogami a zbožím lékárnickým, velkoobchod s dřívím, fotoateliér, 2 hodináři, 8 hostinců, 2 hotely (Huml, Pelc), hudební škola, 2 knihkupectví, lékárna U České koruny, 2 restaurace, Občanská záložna, Okresní záložna hospodářská, 3 obchody s vínem, 3 zahradnictví, zubní ateliér, 2 železářství

V obci Černín (přísl. Svatá, 620 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Zdic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: velkoobchod s dřívím, 5 hostinců, Dělnický konsum, kovář, lom, 2 obuvníci, pekař, pokrývač, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Svatou, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky

Ve vsi Knížkovice (279 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Zdic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: výroba cukrovinek, hostinec, výroba keksů, konsum Včela, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, vinice

Zdice se znak pokoušely získat v letech 1947 a 1972. Znak dostaly až 1. února 1995, ve znaku jsou dvě stříbrné lilie v rudém poli třikrát stříbrno-modře podtrhnuty.

• Kostel Narození Panny Marie (u hlavní silnice)
• Měšťanský dům U krále Václava IV., naproti kostelu
• Městské kino (v Zahradní ulici; zrušeno)

Město Zdice se skládá ze tří částí na třech katastrálních územích:

• Zdice (i název k. ú.)
• Černín (k. ú. Černín u Zdic)
• Knížkovice (i název k. ú.)

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřila i Bavoryně.

• Kosmas (asi 1045 – 21. října 1125) – dle již překonané domněnky o jeho příbuznosti s Jindřichem Zdíkem
• Václav Jan Rosa (1631–1689)
• Jiří David ze Zdic (1647–1713)
• Josef Vorel (1801–1874)
• Karel Prokš (1851–1898)
• Josef Mareš (1860–1925), statkář a politik, okresní starosta a poslanec zemského sněmu
• Marie Gärtnerová (1877–1965)
• Otto Schöbl (1877–1938)
• Vilém Kreibich (1884–1955)
• Vladimír Polívka (1893–1938)
• Josef Poncar (1902–1986)
• Vladimír Kadlec (1912–1998)
• Josef Pilát, zabránil masakru zdických občanů nacisty, viz Zdický incident

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/605 Praha – Beroun – Žebrák – Plzeň, z města vychází silnice II/236 Zdice – Křivoklát – Lány – Slaný. Územím města vede dálnice D5 s exitem 28 (Bavoryně).

• Železnice – Město protíná železniční trať 170 Beroun – Plzeň – Cheb. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 3. koridoru, doprava z Prahy do Plzně byla zahájena roku 1862. Ve Zdicích z ní odbočuje železniční Trať 200 Zdice – Příbram – Písek – Protivín, je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1875. Na území města leží odbočná železniční stanice Zdice.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Hořovice, Hostomice, Kladno, Plzeň, Praha, Příbram, Rokycany, Strašice, Tachov, Zbiroh.

• Železniční doprava – Po trati 170 Zdicemi jezdilo v pracovních dnech 13 párů rychlíků a 19 párů osobních vlaků, o víkendu 11 párů rychlíků a 17 párů osobních vlaků. Po trati 200 ze Zdic jezdilo denně 9 párů osobních vlaků a 4 páry rychlíků.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdice na Wiki Commons
• Zdice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem jsou Zdice

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.