Złoty Stok: Sídlo v Dolnoslezském vojvodství v Polsku
Złoty Stok (v překladu „Zlatý svah“, česky Rychleby, původně německy Reichenstein, tj.
„bohatý kámen, skála“) je město v polském Dolnoslezském vojvodství (okres Ząbkowice Śląskie), východně od Kladska; přes hranici sousedí s českou obcí Bílá Voda. Leží v nadmořské výšce 348 m. V roce 2022 ve městě žilo 2 549 obyvatel. Od českého názvu Rychleby nesou své pojmenování Rychlebské hory (polsky Góry Złote), které se zvedají na jih od města.
| Rychleby Złoty Stok | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°26′41″ s. š., 16°52′33″ v. d. |
| Nadmořská výška | 348 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | Ząbkowice Śląskie |
| Gmina | Złoty Stok |
  Rychleby | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 7,7 km² |
| Počet obyvatel | 2 549 (2022) |
| Hustota zalidnění | 329,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Stanisław Gołębiowski |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Rynek 22 57-250 Złoty Stok |
| PSČ | 57-250 |
| Označení vozidel | DZA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přes Złoty Stok vede silnice spojující Nysu a Kladsko; železnice byla zrušena.
Historie
Złoty Stok je nejstarším hornicko - hutnickým komplexem v Polsku, podle archeologických nálezů se zde těžilo zlato již v 10. století.
.jpg)
V roce 1273 kníže Jindřich IV. Probus udělil cisterciáckému opatství z Kamience Ząbkowického právo těžby zlata v oblasti Złotého Stoku. Nejstarší dokumenty, obsahující potvrzení městských práv Złotému Stoku, jsou z roku 1332, avšak datum prvotního udělení městských práv tomuto hornickému sídlu není známo. Dne 17. února 1491 Złoty Stok získal statut svobodného horního města a tomu odpovídající znak a vlajku.
Město, které původně patřilo slezským Piastovcům, od roku 1392, po smrti Anežky Habsburské, vdovy po knížeti Boleslavu II. Malém, jehož sestřenice Anna Svídnická byla třetí manželkou císaře Karla IV., připadlo Koruně české. V roce 1581 bylo město zakoupeno Vilémem z Rožmberka, který zde nechal razit zlaté dukáty a stříbrné tolary, ozdobené Rožmberkovým poprsím a znakem, Zlatým rounem či napisy s oficiální titulaturou. Od roku 1742 se město stalo součástí Pruska.
Po skončení druhé světové války v roce 1945 připadla tato část Pruska Polsku. V letech 1945/1946 byl někdejší Reichenstein pojmenován jako Równe, zatímco místní železniční stanice nesla název Rychłowiec. Hornická činnost na území města byla ukončena v roce 1961, kdy zde byl uzavřen poslední důl na těžbu arzénových rud.
Pamětihodnosti
- Historické centrum města s řadou památkově chráněných domů
- Kostel svatého Kryštofa
- Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
- Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice
- Kaple svaté Anny na Křížové hoře
- Budova mincovny
- Muzeum hornictví a hutnictví
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Złoty Stok na polské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Złoty Stok na Wiki Commons - Oficiální stránky města
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Złoty Stok, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.