příručka Pro Aplikaci Npov

Úvahy, názory a podněty k zamyšlení

Je to ale názor, který na určité aspekty fungování Wikipedie zastává jeden či více wikipedistů a předkládá ho ostatním jako podnět k zamyšlení.

• Jste-li zastáncem tohoto názoru: Pokud budete někde diskutovat, neargumentujte touto stránkou, jako by šlo o pravidlo, ale užijte odkaz na ni k vysvětlení svých pohnutek. Nebojte se k názoru přihlásit na příslušném místě diskuse nebo na vlastní uživatelské stránce.
• Jste-li oponentem tohoto názoru: Nevkládejte do této stránky své názory. Diskutovat můžete v diskusi, můžete založit názorovou stránku s konkurenčním podnětem k zamyšlení.

Respektujte, že jiný wikipedista může mít jiný názor než vy.

---

Tento text je nedokonalým překladem z anglické verze (stavu v červenci 2005); stylistické opravy (se znalostí originálu) jsou žádoucí.

NPOV (Neutral Point of View) je zkratkou pro nezaujatý úhel pohledu, (neutrální hledisko nebo také Neutrální názor), což je oficiální koncepce Wikipedie.

Každý má svůj názor, své hledisko. Přestože 99 % světa může věc vidět stejně jako vy, stejně váš pohled na věc je jeden z mnoha možných názorů, které lze rozumově zastávat. Např. co je míněno slovem liberál? Někdo by mohl říci, že toto politické stanovisko znamená, že vláda by měla aktivně zasahovat k zajištění slušnosti jednání, jiní zastávají opačný názor, totiž že liberálové usilují o maximalizaci možností jednotlivce a o minimalizaci možností vlivu vlády. Může tedy rozumně koncipovaný článek s názvem Liberalismus připustit takovéto domněnky o liberalismu? Ano, a tato příručka vám řekne jako na to.

Prvním krokem v projednávání zaujatosti s ostatními je rozpoznat svůj vlastní názor, který pramení z mé víry, že „každý, koho znám, to ví“. Ve Wikipedii tvoříme články společně, jsme koeditory. Ale protože koeditujeme článek s někým, kdo má jiný názor na věc, je často nutné mít po ruce nějaký důkaz. To zahrnuje nejen důkaz pro váš názor, ale také důkaz pro to, kolik lidí má stejný názor, a kdo ti lidé jsou. Takovéto informace umožňují pisatelům-koeditorům a také účastníkům diskuse dojít k praktickému závěru a rozhodnutí. To zahrnuje, zda jeden názor bude prezentován jako první, zda dva různé názory si zaslouží být pojednány naprosto rovnocenně, jestli rozdílné názory patří do různých článků, a jestliže je tomu tak, jak se budou nové články jmenovat.

Běžný zdroj zarputilosti v debatách o NPOV je víra, že jedna skupina „má hlavní slovo“ a je tedy jedinou autoritou, která má právo definovat problém:

„Slovo Liberalismus bylo vymyšleno politickými filosofy. Političtí filosofové jsou experti na liberalismus, a nejeden z nich, kteří jsou našimi současníky, věří, že liberalismus je totéž co indiferentismus.“

Ve skutečnosti celá řada použitých slov je mnohoznačných. A není to jen tím, že tatáž osoba použije termín „liberální“ ve významu politického hnutí, a jindy zase ve významu rozpínavosti přísady do receptu. Někdy to znamená, že když lidé používají stejná slova, myslí tím různé věci.

Skutečností je např., že pravicová ruská nacionalistická strana se nazývá Liberální demokratická strana Ruska, a toto pojmenování nemá žádná vhodná vysvětlení v překladovém slovníku. Ani jeden ani druhý názor není shodný s názory původních liberálů, kteří oponovali duchovenstvu a merkantilismu, což byl politický směr 16.- 18.století, který hledal zdroj bohatství v obchodu a hromadění kapitálu. Avšak v encyklopedii, myšlenky, jímž mnoho současných lidí věří, nebo věřili v minulosti, si zaslouží nejen zmínku o nich, ale i uctivé ošetření a podrobné popsání. Mnoho z výše uvedených problémů může být vyřešeno s pomocí disambiguace, tedy použitím rozcestníků.

A současně skutečnost, že nesouhlasíte se způsobem, jak je slovo použito, nebo definováno, automaticky neimplikuje, že tu máme POV problém, tedy problém se zaujatým názorem, který není neutrální. Musíte také zajistit, že vaše tvrzení o alternativních případech použití jsou jak signifikantní, tak verifikovatelná, a to s použitím vhodného přisuzování a citace.

Přisuzování specifikuje, kdo stojí za tvrzením. V tomto příkladu:

„Podle většiny Australanů jsou The Beatles nejlepší rockovou hudební skupinou, jaká kdy existovala.“ - (podle Rock and Roll Survey 1998)

Věta přisuzuje „většině Australanů“ tvrzení, že skupina The Beatles je nejlepší skupinou, která kdy existovala.

Citace říká čtenáři, kde lze ověřit informaci, že přisuzování je přesné. Tučná sekce je příkladem citace, kterou může být ku příkladu jméno a nebo odkaz na věrohodné zdroje podporující data.

Dejte si však pozor na vyhýbavá slova. Mezi něž patří také všeobecná tvrzení typu „Kritici říkají...“. Je to jenom vyhýbavé „chození kolem horké, eventuálně rozlité kaše“, protože učiní takové tvrzení méně obskurní a méně kontroverzní, než ve skutečnosti jsou. Ve všeobecnosti, když něco potřebuje přisuzování, nechť je řečeno přesně.

Související články

• Wikipedie:Ověřitelnost;
• Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům;

Tvrzení napsané v neutrálním jazyku je blíže k objektivní pravdě. Příklad neutrálního tvrzení:

“V roce 1980 Dr. Stanley Pons a Dr. Martin Fleischmannová z University Utah šokovali svět, když ohlásili, že objevili způsob, jak získávat energii z nukleární fúze za pokojové teploty.“

Třebaže velmi málo vědců věří v přesnost, neřku-li pravdivost hlášení páně Ponse a paní Fleischmannové, pravděpodobně by se nenašel nikdo, kdo by nesouhlasil s tvrzením v předešlé větě.^[zdroj?]

Jako politický příklad vezměme situaci v Jeruzalémě: izraelská vláda jej považuje za hlavní město, ale mnoho jiných vlád nikoli,^[zdroj?] a šly tak daleko, že umístily svá velvyslanectví v jiném izraelském městě.^[zdroj?] Neshody o to, které je hlavní město Izraele, způsobily na Wikipedii vášnivé spory.^[zdroj?] Ale fakta, jak uvedeno výše, byla taková, že všichni s nimi mohli souhlasit. A řešení problému? Držte se faktů.

Když fakta nejsou ve všeobecném povědomí, nebo když související informace je subjektivním odhadem, jako výsledek zvláštního hlasování, v tom případě by informace měla být přisuzována a citována.

Přisuzování a citace jsou zvláště důležité při domáhání se náhrady škody proti nějaké osobě. Například:

„Pan X zneužívá děti.“

Všimněte si, že mnohá obvinění nejsou ani plně pravdivá, ani úplně bezpodstatná. Žalobci mají často důkaz pro skutečný útok, avšak popíšou jej v nadsázce.^[zdroj?] Dobrý způsob, jak zvládnout takovou situaci může být tento:

“Chlapcova matka obvinila X, že ležel s chlapcem v jedné posteli a nazvala to ´zneužití dítěte´.“

Jinými slovy, sdílení lože s cizím dítětem není totéž co formulace „zneužití dítěte“, jak to chápe většina lidí,^[zdroj?] i když mnozí souhlasí,^[zdroj?] že toto dělat je nevhodné. Avšak jestliže „zneužití dítěte“ zazní na rozhlasových vlnách a stává se to zprávou, nemělo by taková informace být vynechána. Řešením je, spolu s dalšími kontroverzními tvrzeními, dát je do uvozovek.

Je zřejmé, že křivé obvinění je nefér a není neutrální (není NPOV). Jestliže máte podezření, nebo víte, že obvinění není upřímné, pokuste se jej „zneutralizovat“. Bohužel, s chybějícím přiznáním žalujícího, neupřímnost je těžké prokázat. Ale často existuje zřejmý motiv, proč žalobce lže, nebo přehání. Jestliže si toho všimnete, upozorněte na to, a ještě lepší – učiňte na to narážku.

„Chlapcova matka obvinila X, že sdílel postel s chlapcem, a nazvala to ´zneužití dítěte´. Od minulého měsíce, kdy byla tato žena oddělena od svého manžela, zůstala bez peněz. X vloni zaplatil 1 milion dolarů těm, kteří udávali zneužití dítěte.“

To je asi nejlepší řešení, jak to napsat. Není neutrální, když napíšete: „Samozřejmě, ona asi lže.“

Našeptávání, nebo naznačování může být považováno za slabé, neznatelné, avšak je to mocný nástroj a zneužití, jak běžně do věci uvést zaujatost. Uvažte tento příklad:

“Předseda parlamentu byl obviněn z bezpáteřnosti a z neochoty použít ozbrojené síly k obraně našich práv. Minulý měsíc připustil, že je levičák.“

Zmínka o jeho politickém levicovém zaměření v tomto kontextu má za úkol implikovat, že informace je relevantní (tedy, že má velký význam, že je důležitá). Výsledkem tohoto postavení dvou, jinak neutrálních, tvrzení vedle sebe je předsudek (nebo zaujatost), že všichni levicově zaměření občané jsou slaboši. Náznaky tohoto druhu mají záruku, že na ně každý ihned podá stížnost. Nepoužívejte je, ani je netolerujte.

Je možné představit si svou vlastní zaujatost, když přisuzujete. Uvažte tuto větu jako příklad:

„Duane Gish řekl, že Země a všechno žijící stvoření bylo stvořeno Bohem.“

Toto je neutrální sdělení, tak jak stojí. Ale co kdybychom slovo „řekl“ nahradili:

poznamenal
vysvětlil
poukázal na to
prohlásil
navrhl

Všechna tato slova mají různé vedlejší významy, které by mohly vést k zaujatosti, v závislosti na kontextu. Slova „poznamenal“, „poukázal na to“ a zvláště slovo „vysvětlil“, nesou s sebou, že Zemi skutečně stvořil Bůh, což mnoho lidí považuje za nesprávné tvrzení.^[zdroj?] Když volíte slova, představte si, jak větu budou číst někteří lidé s jiným POV (hlediskem, názorem), a volte slova pečlivě. Kdykoli napíšete „řekl“, „napsal“, nebo „konstatoval“, to jsou volby, které jsou obyčejně nejspolehlivější a nejbezpečnější.

Související články

Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům
en:Wikipedia:Words to avoid

Článek může být napsán neutrálním jazykem, a přesto v něm můžou chybět důležité úhly pohledu. Takový článek by měl být považován neneutrální nehotový článek a ne za neopravitelné dílo propagandy. Často autor článku prezentuje jen jeden úhel pohledu proto, že to je jediný, který dobře zná. Je lepší přidat do článku další názory, než z něj něco odstraňovat. Zjevně jednostranný článek lze označit šablonou {{NPOV}}.

Různé názory si však nezaslouží stejné množství prostoru. Články musí být zajímavé, aby přitáhly pozornost čtenářů. Aby se články hodily do encyklopedie, myšlenky uvedené v článku musí být důležité. Velikost prostoru, který si zaslouží, závisí na jejich důležitosti, a také kolik zajímavých věcí lze o dané věci říci.

Související články

en:Wikipedia:Important, Wikipedie:Důležité
en:Wikipedia:Interesting, Wikipedie:Zajímavé

Odborná znalost

Na mnoho vědeckých, technických nebo sociálních problémů mohou mít různí odborníci různé názory. To platí obzvlášť v případě domněnek, odhadů a prognóz (např. předpovědi budoucí důležitosti globálního oteplování). Wikipedie by měla informovat o všech významnějších názorech na věc, ovšem úměrně věrohodnosti expertů, kteří jednotlivé hypotézy zastávají.

Jedno z měřítek významnosti názoru je věrohodnost expertů, kteří jej zastávají. Co činí experty důvěryhodnými? Některá kriteria zahrnují:

• reputace experta, reputace tradice, v rámci níž pracuje, reputace skupiny, nebo instituce pro kterou expert pracuje
• zda expert používá běžné metody daného vědeckého oboru, anebo kompletně odlišné metody
• zda expert neselhal při reakcích na kritiku
• zda má expert významné podporovatele v jeho tvrzeních
• zda expertovo hledisko patří i do jiného hesla (např. evoluce versus kreacionismus)

Jinými slovy, popularita myšlenky ještě neurčuje její důležitost. Může se stát, že pouze málo lidí ví, že určité rozšířené přesvědčení je chybné, ale někdy je to jen proto, že většina nezná fakta, která ho vyvracejí. Nejste-li v daném oboru expert, vaše intuice, že článek je zaujatý, nemusí být spolehlivá. Mějte hlavu otevřenou a žádejte od ostatních důkazy.

Názory, které mají malou podporu u expertů, avšak jsou široce populární u laické veřejnosti (např. astrologie, považovaná velkou většinou vědců a astronomů za iracionální a nesprávnou), by měly být uvedeny, ale jako takové, tj. měli bychom vysvětlit názor i jeho rozšíření, ale názory široké většiny expertů.

Morální a politická hlediska

Jistá témata mají však, přirozeně, méně „expertizy“ a více „názorovosti“. To je zvláště v případě témat jako morálka, nebo náboženství, založené na víře, jakož i politika.

Měli bychom pak popsat celý seznam úhlů náhledu, podle jejich důležitosti, a je-li to možné, upřesnit, kdo jaký názor na věc zastává. Existují jisté případy, kdy velká většina politických stran, politiků a žurnalistů má určitý názor na věc, zatímco početně menší skupina nikoli. Oba politické názory by měly být uvedeny.

Existuje tu jeden obecný problém, kdy přirozeně je tu tendence považovat převažující názor jedné země jako „normální“, zatímco názory, které jsou zastávány v jiných zemích za „abnormální“, hloupé, nebo zavádějící. Tak např. článek napsaný z amerického hlediska může soudit o evropské zálibě pro řešení pro sociální stát jako zavádějící, nebo vyjádřit tento názor, toto hledisko nepřímo. To samé může být pravdou z evropského hlediska na justici ve Spojených státech. Pisatelé článků ve Wikipedii by tak měli bojovat proti této přirozené tendenci hlediska na věc v jedné skupině lidí jako „většiny“ a „přirozeného“ názoru, a dát věci více prostoru a více pohledů.

Důležitější než umět psát neutrálně bez velkého přemýšlení neutralitu je být ochotný a schopný spolupracovat s jinými směrem k cíli. Editujte s odvahou stránky, které jsou zaujaté, nebojte se požádat o pomoc v této věci a nevzrušujte se, když jiní budou editovat vaše články.

Uvědomte si, že můžete mít POV (zaujatý názor) na věc, aniž byste si to uvědomovali, že jste se něco možná naučili špatně, nebo jste si něco chybně zapamatovali. Uvědomte si, že i když někdo je četbou článku vyděšený, jak daleko je článek od neutrality, jiní wikipedisté, kteří přijdou s jiným POV (názorem, úhlem náhledu) mohou mít dobrý důvod, aby to změnili. Často tak neutrální článek se může stát ještě více neutrálním.

Pohlížejte na zaujatost textu jako na problém se článkem, nikoli jako problém s člověkem, který jej napsal. Zaujmete-li zcela opačný kurs, učiníte lidi tvrdohlavé, a pohlíží na vás jako na zločince. Uzavírejte kompromisy, neútočte. Pokud se s některými uživateli nedaří domluva a zdají se odhodlaní porušovat politiku NPOV, vyžádejte si pomoc prostředníků (v českém prostředí funguje spíše Žádost o komentář nebo Arbitrážní komise). Jen nezapomeňte pokusit se o poctivou diskusi. Možná vás překvapí, kolik wikipedistů se ukáže být přece jen ne tolik zaujatých, pokud se jim dostane trochu zdvořilosti a respektu.

Někteří wikipedisté se ve jménu NPOV pokoušejí vyhnout jakékoli formulaci, již by někdo jiný mohl považovat za útočnou nebo problematickou, dokonce i když je to objektivně pravda. Toto není úmyslem NPOV politiky. Mnoho skupin angažovaných v různých sporech by si přálo, aby jistá fakta byla napsána eufemisticky, nebo pouze v jejich vlastní terminologii, nebo zcela vynechána. Před takovými snahami se nesmíte sklonit a ustoupit. Na druhou stranu je třeba příslušné výrazy uvést, vysvětlit a doložit příklady, případně doplnit s názory jiných skupin na to, proč je dotyčný výraz užíván, i na dotyčnou skupinu samu.

Wikipedie:NPOV/Příklady; en:Wikipedia:Neutral point of view/Examples