Vladimír Körner: český romanopisec, scenárista a spisovatel historických románů

říjen">12. října 1939 Prostějov) je český prozaik, dramaturg a filmový a televizní scenárista.

Vladimír Körner
Vladimír Körner (2007)
Narození	12. října 1939 (84 let) Prostějov Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání	scenárista, dramaturg, prozaik, spisovatel, filmový scenárista a televizní scenárista
Alma mater	AMU v Praze
Témata	literární tvorba, próza a filmová scenáristika
Ocenění	Státní ceny za literaturu a za překladatelské dílo (2006) Artis Bohemiae Amicis (2006) Výroční cena AČFK (2020)
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od dětství byl poloviční sirotek, jeho otec padl jen pouhé tři dny (7. května 1945) před koncem druhé světové války.

V letech 1954–57 studoval na Průmyslové škole filmové v Čimelicích a pak v letech 1958–63 na FAMU. Už během studií působil jako dramaturg Filmového studia Barrandov, k jeho prvním scénářům patřil ten k filmu Deváté jméno z roku 1963.

Mezi lety 1962 a 1970 pracoval na Barrandově jako dramaturg a pak jako scenárista (do roku 1991, kdy byl propuštěn pro nadbytečnost). Většina jeho novel i románů vznikla původně pro filmové zpracování.

Svoji tvorbu publikoval od poloviny šedesátých let v řadě periodik, například ve Filmu a době, Plamenu nebo Textech.

Celé Körnerovo dílo je prodchnuto tématy existenciální úzkosti a beznaděje. Často náměty svých románů a novel zasazoval do období II. světové války a v několika dílech do vrcholného středověku. Nemálo jeho próz se stalo podkladem ke kvalitním filmům.

Autorovým debutem byla novela Střepiny v trávě z roku 1964, po níž brzy následoval román Slepé rameno. Obě tato díla obsahují téma destruktivního účinku války na lidskou psychiku. Už zde se projevila jedna z hlavních charakteristik jeho stylu: výrazná psychologie postav na pozadí spíše diskontinuitního děje. V několika příbězích líčí atmosféru válečnou (Pramen života: Der Lebensborn, Krev zmizelého, Zánik samoty Berhof) nebo těsně poválečnou – například v novele Adelheid z roku 1967, kterou roku 1969 zfilmoval František Vláčil, nebo v komorním dramatu Cukrová bouda, kterého se v roce 1980 režijně ujal Karel Kachyňa. Další témata Körnerovy tvorby, která se v jeho knížkách vzájemně prolínají, jsou Sudety, odsun Němců či fanatický fašismus.

Společně s Vláčilem napsal v roce 1967 scénář k Vláčilově filmu Údolí včel, který v románové podobě vydal knižně roku 1978. Tematicky tak navázal na román z prostředí řádu německých rytířů ve 13. století v Prusku Písečná kosa z roku 1970.

Körnerovo dílo patřilo k tomu nejkvalitnějšímu, co do roku 1989 vycházelo v oficiální produkci. V srpnu 2020 obdržel na 46. Letní filmové škole Výroční cenu AČFK.

Próza

• Střepiny v trávě, 1964 – novela, prvotina, tématem příběh děvčátka vzatého rodičům, odvlečeným do koncentračního tábora, a daného na výchovu do Německa
• Slepé rameno, 1965 – román, téma činnosti odbojové skupiny za války
• Adelheid, 1967 – novela, opět válečné téma, především obraz odsunu Němců ze severovýchodní Moravy
• Písečná kosa, 1970 – historický román, na pozadí doznívajících christianizačních výprav Řádu německých rytířů na pohanský sever Evropy ve 13. století probírá psychologii člověka, který má zabíjet ve jménu víry
• Zánik samoty Berhof, 1973 – novela, prostředí jesenického pohraničí těsně po druhé světové válce; příběh plný napětí a dramatických zápletek
• Údolí včel, 1975 – román podle filmového scénáře z roku 1967
• Zrození horského pramene, 1979 – téma sklonku 2. světové války, baladické ladění; osudy vdovy po partyzánovi, jež životní nejistotu řeší opuštěním domova a odchodem do pohraničí
• Podzimní novely, 1983 – souborné vydání novel Adelheid, Zánik samoty Berhof a Zrození horského pramene
• Lékař umírajícího času, 1984 – historický román o životě Jana Jessenia a jeho osudu za třicetileté války
• Post bellum 1866, 1986 – 2 novely (Post bellum a Svíbský les) z války prusko-rakouské
• Anděl milosrdenství, 1988 – novela z 1. světové války, odehrávající se v lazaretu slezského města Złotoryja, volně zfilmováno v roce 1993 jako česko-slovenský film Anjel milosrdenstva.
• Život za podpis, 1989 – opět z prusko-rakouské války, zfilmováno v roce 1989 jako Kainovo znamení
• Psí kůže, 1992, zfilmováno jako televizní inscenace
• Smrt svatého Vojtěcha, 1993 – historická legenda a zároveň nelichotivý obraz české národní povahy
• Oklamaný, 1994 – historický román o bitvě u Hradce Králové r. 1866. Časopis A2 zařadil tuto knihu v roce 2020 do českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce.
• Odváté novely, 1995

Filmové scénáře a náměty

• Deváté jméno, 1963 – námět a scénář
• Místenka bez návratu, 1964 – námět a scénář
• Údolí včel, 1967 – námět a scénář
• Adelheid, 1969 – námět a scénář
• Pověst o stříbrné jedli, 1973 – námět a scénář
• Sázka na třináctku, 1977 – námět a scénář
• Silnější než strach, 1978 – scénář
• Cukrová bouda, 1980 – námět a scénář (podle Zrození horského pramene)
• Zánik samoty Berhof, 1983 – námět a scénář
• Kukačka v temném lese, 1984 – scénář (námět kniha Děti s cedulkou Z. K. Slabého)
• Stín kapradiny, 1985 – scénář (námět novela Josefa Čapka)
• Kainovo znamení, 1989 – námět a scénář
• Chodník cez Dunaj, 1989 - námet a scenár
• Svědek umírajícího času, 1990 – námět a scénář
• Anděl milosrdenství, 1994 – námět a scénář
• Kuře melancholik, 1999 - námět
• Pramen života: Der Lebensborn, 2000 - námět a scénář
• Krev zmizelého, 2005 – námět a scénář

Reference

Související články

• Seznam českých spisovatelů
• Česká literatura v letech 1945 - 1990

Externí odkazy

•   Osoba Vladimír Körner ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Körner
• Rozhovor s Vladimírem Körnerem
• Medailon na Portálu české literatury
• Vladimír Körner v Česko-Slovenské filmové databázi
• Vladimír Körner v Internet Movie Database (anglicky)
• Vladimír Körner na Kinoboxu