Umberto Boccioni: Italský malíř a sochař

říjen">19. října 1882, Reggio di Calabria, Itálie – 17. srpna 1916, Sorte, Itálie) byl italský malíř, sochař a kritik umění, představitel a hlavní teoretik futurismu. Působil v Katálánii, Miláně a v Římě.

Umberto Boccioni
raný autoportrét umělce
Narození	19. října 1882 Reggio di Calabria Itálie Itálie
Úmrtí	16. srpna 1916 (ve věku 33 let) Sorte, poblíž Verony, Itálie Itálie
Příčina úmrtí	pád z koně
Místo pohřbení	Monumentální hřbitov ve Veroně
Národnost	Italové
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Římě Accademia di Belle Arti di Venezia
Povolání	malíř, sochař, kreslíř, fotograf, kritik umění, projektant, grafik a tiskař
Významná díla	The City Rises Unique Forms of Continuity in Space The Street Enters the House
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Během studií v Římě poznal Gina Severiniho, se kterým navštěvoval ateliér Giacoma Bally. Balla ho seznámil s francouzským impresionismem.

V roce 1902 odjel do Paříže, poté v 1903 do Petrohradu. V letech 1906–1908 pobýval v Padově a Benátkách. V Miláně se později seznámil s dalšími malíři Carlem Carrou a Luigim Russolem a básníkem Filippem Tommasem Marinettim, kteří výrazně ovlivnili jeho uměleckou tvorbu. V roce 1910 vydal Boccioni, Russolo, Carrà, Severini a Balla Manifest futuristických malířů. V roce 1912 publikoval Boccioni Technický manifest futuristických sochařů a roku 1914 Futuristický manifest malířů a sochařů. Boccioni hodně cestoval a měl příležitost navštívit mnoho muzeí, téměř vstoupil do symbiózy s některými umělci, které pozoroval, zejména z jiných období, jako je Michelangelo, ale také s Francesco Filippini, který ho inspiruje pro výzkum Lombardu. krajiny a práce na venkově, podle koncepcí filipínství.

Se Severinim odjel roku 1911 do Paříže, kde poznal Pabla Picassa, George Braqua a Reného Dufyho. Boccioni měl významný podíl na první futuristické výstavě v pařížské galerii v roce 1912, jež putovala do Londýna, Bruselu a Berlína. Vystavoval o rok později v Galerii de la Boetie v Paříži své originální futuristické skulptury.

Těsně předválečné obrazy ukazují vliv Paula Cézanna. Roku 1914 pak vydal v Miláně knihu Pittura scultura futuriste: dinamismo plastico, vynikající studii o novém uměleckém směru. Téhož roku odešel dobrovolně na frontu, kde v roce 1916 zemřel na následky zranění při pádu z koně při vojenském cvičení. Bylo mu 33 let.

Jeho spisy Opera completa sebral a opatřil předmluvou Marinetti v roce 1927.

Rané obrazy do 1910 jsou ještě znatelně ovlivněny impresionismem, ale v Paříži přešel přes kubismus velmi rychle k futuristickým kompozicím, jaké oslavují pohyb a rychlost. Důrazně pak svém díle negoval impresionismus tím, že odvrhl „postižení okamžiku“ a nahradil tento okamžik akcí. K rozvíjení futuristické myšlenky specifickými způsoby použil kubistické chápání prostoru (mnohopohledovost, fázovitost). Jeho „dinamismi plastici“ jsou pozoruhodné právě snahou po znázornění věcí a osob v pohybu (parní stroje, automobily a kola). Dynamickou barevností a expresí své malby, v níž se vytrácí ve víru význam předmětu, se Boccioni přiblížil abstraktnímu malířství.

Malby

 

 

 

V některých obrazech se dostal až na práh abstrakce.

• Lombardská krajina (1910)
• Autoportrét (do 1910) – vliv impresionismu
• Rvačka v pasáži (1910)
• Město se probouzí (1910)
• Simultánní vize (1911)
• Požár v galerii
• Hluk ulice vnikl do domů – expresivně vyjadřuje prudký pohyb a ruch velkoměsta
• Dynamika cyklisty (1913)
• Útok kopiníků (1915)

Sochy

Jsou jedněmi z mála zachovaných Boccioniho plastik, mnoho z nich je známo jen z fotografií. Nezobrazoval postavu jako takovou, ale spíš vzdušnou turbulenci, která ji obklopovala.

• Jedinečné tvary prostorové kontinuity – nejtypičtější příklad futuristické plastiky
• Formy plynulosti (1913) – Tato bronzová postava se vyznačuje pokusem o sepětí hmoty plastiky a okolí s pomocí ostrých ploch vybíhajících do prostoru.

Související články

• Futurismus
• Filippo Tommaso Marinetti
• Gino Severini

Literatura

• Futurismus, autor Sylvia Martin, v Praze: Slovart; Taschen, 2007. ISBN 978-80-7209-874-3

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Umberto Boccioni na Wiki Commons
•   Osoba Umberto Boccioni ve Wikicitátech
• Galerie umělce se životopisem na artchiv.cz