Třemošná: Město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji

Má rozlohu 18,10 km² a přibližně 5 000 obyvatel. Město je údolím řeky Třemošná a železniční tratí rozděleno na menší severní a větší jižní část. V jižní se nachází mj. přirozené centrum, radnice a sídliště.

Třemošná
Pobočka Městského úřadu Třemošná
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Třemošná
Obec s rozšířenou působností	Nýřany (správní obvod)
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°48′57″ s. š., 13°23′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 020 (2023)
Rozloha	18,12 km²
Nadmořská výška	348 m n. m.
PSČ	330 11
Počet domů	1 419 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa městského úřadu	Sídliště 992 Třemošná 330 11 Třemošná u Plzně [email protected]
Starosta	Jaromír Zeithaml
Oficiální web: www.tremosna.cz
Třemošná
Další údaje
Kód obce	559521
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

První písemná zmínka o obci je z roku 1181 (Sremesna).

Na začátku devatenáctého století se u Třemošné začalo těžit černé uhlí. K nejstarším dolům patřila Jakubova parní vrátková šachta, kde se těžila uhelná sloj uložená v hloubce osmnáct metrů. Jižně od nádraží se nacházel důl Ignác, který dosáhl hloubky osm metrů a v roce 1832 byl uzavřen. Další drobné doly se nacházely směrem k Jalovčinám a Bílé Hoře, ale brzy vyčerpaly dostupné uhlí. Sloj je totiž ukloněná a v západní části rychle klesá do větších hloubek. Navíc ji narušuje tektonický zlom, podél kterého se část sloje posunula z hloubky 81 metrů do hloubky 263 metrů. Důlní míry dolu Ignác postupně do roku 1842 získal Johann David Starck. Ve stejné době také koupil 32 metrů hluboký důl Františka a o rok později přikoupil důlní míry Marie. Mělce uloženou sloj ve hloubce 36 metrů začal roku 1860 těžit důl Prokop, o šest let později prohloubený až ke spodní sloji v hloubce 120 metrů.

O uhlí byl v té době jen malý zájem, a jedním z možností, jak jej využít, bylo v roce 1864 spuštění sklárny Johannem Antonem Starckem, do které se uhlí dopravovalo z nového dolu Ignác po koňské úzkorozchodné dráze dlouhé 380 metrů. Podnik, jako první v Evropě, v roce 1891 zavedl strojní výrobu vyráběl tabulového skla. Útlum těžby uhlí koncem devatenáctého století a nutnost dopravovat palivo z větší vzdálenosti vedly roku 1921 k uzavření sklárny, resp. k jejímu přestěhování do Rychnova nad Kněžnou.

Starckům v Třemošné patřily ve druhé polovině devatenáctého století i další doly: Antonín, Jan a Magdaléna. Těžily uhlí v hloubkách okolo sta metrů. Mocnost sloje v nich dosahovala 2–2,5 metru a hlavním způsobem těžby bylo pilířování. Proplástky sloje byly samostatně těženy k výrobě žáruvzdorných materiálů v šamotárně u dolu Magdaléna. Celkový rozsah těžby se pohyboval okolo šesti tisíc tun v roce 1871 okolo osmdesáti tisíc tun v roce 1881. Všechny starckovské doly ukončily provoz v letech 1892–1895. Starckové založili také 120 metrů hluboký důl Prokop II. a sto metrů hluboký důl Johanna. Oba později získal Johann Fitz a v roce 1899 Prokop II. přešel do majetku Západočeských keramických závodů.

Kaolin byl u Třemošné objeven v roce 1855 a o dvacet let později zde belgická společnost otevřela plavírnu a továrnu na hliněné zboží. V roce 1916 ji koupila firma Západočeské továrny kaolinové a šamotové. K dalším podnikům patřila továrna na kameninové zboží bratří Mráčků, strojírna nebo výrobna mýdel a svíček.

Po první světové válce začaly pokusy o obnovu těžby uhlí, ale nevznikl zde žádný velký podnik. V letech 1920–1923 byl v místě staršího dolu Ludvík otevřen povrchový lom. Firma bratří Mráčků otevřela důl Viktor, ale jeho využití zkomplikovaly silné prameny podzemní vody. K menším dolům z tohoto období patří Josefa (1940–1945) nebo obnovený důl Marie (1934–1936).

V roce 1972 získala Třemošná status města.

Části města

• Třemošná
• Záluží

Městské symboly

Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.

Městem vede železniční trať Plzeň–Žatec, na které je zřízena železniční stanice Třemošná u Plzně. Po Třemošné byla v minulosti nazvána také jižněji položená železniční zastávka Třemošná u Plzně zastávka; protože se nachází na území Plzně, byla přejmenována na Plzeň-Orlík.

Dále obcí prochází také silnice I/27 z Železné Rudy, přes Klatovy a Plzeň, směrem na Žatec, Most, Litvínov a Dubí. V Třemošné se kříží se silnicemi II/180, III/18010 a III/1807.

• Kaple
• Rodný dům Václava Brožíka (Brožíkova 57)
• Rodinný dům s lékárnou (U Lékárny 200)
• Hraniční kámen při cestě k Plzni

• Václav Brožík (1851–1901), malíř
• Otto Krompholz (* 1899), fotbalista
• Ladislav Jirka (1914–1986), tvůrce (rytec) bankovek a poštovních známek
• Blažena Fenclová (1924–1942), oběť heydrichiády
• Karel Stádník (1924–2011), sochař, restaurátor a fotograf
• Zdeněk Haber (* 1935), hokejista
• Vladimír Haber (* 1949), házenkář a trenér
• Ve městě žil Václav Havel – fyzik, univerzitní pedagog, bývalý děkan Fakulty pedagogické ZČU.

•  
  Základní škola
•  
  Sídliště na jihu
•  
  Plzeňská ulice v jižní části
•  
  Údolí řeky Třemošná
•  
  Altánek u sídliště v Šeříkové ulici

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Třemošná na Wiki Commons
• Oficiální stránky
• Třemošná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.