Střední Atlas

Z jihu a východu ho ohraničuje údolí řeky Mulúja.

Střední Atlas الأطلس المتوسط
Střední Atlas
Nejvyšší bod	3 356 m n. m. (Jbel Bou Naceur)
Délka	350 km
Rozloha	23 000 km²
Nadřazená jednotka	Atlas
Sousední jednotky	Vysoký Atlas, Zaër Zaïane, Ríf, Plateau du Rekkam
Podřazené jednotky	Jbel Ayachi, Massif de Tichchoukt, Jbel bou Iblane
Světadíl	Afrika
Stát	Maroko Maroko
Horniny	vápenec
Povodí	Um er-Rbia, Sebú, Mulúja
Souřadnice	33°30′ s. š., 4°30′ z. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jižně od Meknesu a Fezu přechází vrchovina nejdříve v tzv. Plochý Atlas a posléze ve vlastní Střední Atlas. Tato zvrásněná část je nejvíce zvednutá na východě, kde přesahuje 3 300 m. Prudký pád 700 až 800 m do údolí Mulúje je hranicí s Východomarockými náhorními stepmi.

Střední Atlas je bohatý na srážky (až 1000 mm) a řeky, které zde pramení, zavlažují značnou část Maroka. Sníh zde zůstává ležet 4 až 5 měsíců, jsou tu i lyžařská střediska (např. Azrou). Při tání sněhu v březnu a dubnu nejsou vzácné bleskové povodně.

Pohoří je tvořeno převážně vápencem s občasnými výlevy čediče. Hranice lesa leží v 2600 až 2800 m n. m. Lesy tvoří dub cesmínovitý (Quercus ilex), různé druhy opadavých dubů a atlaský cedr.

Tato oblast začíná být významná i svými paleontologickými lokalitami. Jsou zde objevované kosterní fosilie i zkamenělé otisky stop živočichů z druhohorního období (například populární dinosauři).

Reference

Literatura

• Ludger Reichert: Geographie und Geologie. In: Erika Därr: Marokko, vom Rif zum Anti-Atlas, Reisehandbuch, pp. 84-88. Därr Reisebuch-Verlags GmbH, Hohenthann, 1990. ISBN 3-921497-81-7

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Střední Atlas na Wiki Commons