Sociální síť, společenská síť nebo komunitní síť je služba na internetu, která registrovaným členům umožňuje si vytvářet osobní (či firemní) veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet informace, fotografie, videa, provozovat chat a další aktivity.
Někdy se za sociální síť považují i internetová diskusní fóra, kde si uživatelé vyměňují názory a poznatky na vybraná témata (těhotenství, automobily, finanční poradenství, apod.). Komunikace mezi uživateli sociálních sítí může probíhat buď soukromě mezi dvěma uživateli, nebo (nejčastěji) hromadně mezi uživatelem a skupinou s ním propojených dalších uživatelů.
Pojmenování pochází ze sociologického pojmu sociální síť – skupina lidí, která spolu udržuje komunikaci různými prostředky.
V současnosti nejznámější a největší sociální sítí na světě je Facebook s více než miliardou registrovaných uživatelů (květen 2019).
Podle italské studie má život na sociálních sítích značně negativní dopad na skutečný život každého člověka ve smyslu, že komunikace s ostatními pomocí sociálních sítí ovlivňuje, jak moc těmto lidem dotyčný věří, přičemž ztráta důvěry dopadá negativně na vnímání vlastní spokojenosti se životem. Navíc je vlivem systému paradoxně většina uživatelů (i 90 %) méně populárních než jejich přátelé. Mladí lidé mají navíc problémy s posouzením důvěryhodnosti zpráv. Odborníci často nedoporučují je používat.
Za první sociální síť lze považovat projekt Sixdegrees spuštěný v roce 1997, kde uživatelé měli možnost si vytvořit svůj osobní profil a seznam přátel a později procházet seznamy přátel svých přátel. V roce 2000 byla služba ukončena (doména stále existuje, ale lze se zaregistrovat jen na základě pozvánky). Podle svého zakladatele tento projekt nebyl úspěšný, protože jednoduše předběhl svou dobu. Na konci devadesátých let byl obecně počet uživatelů Internetu nízký.
Poté, co byla koncem roku 2008 spuštěn Facebook v češtině, začal zájem o české sociální sítě a komunitní servery upadat, do roku 2012 klesl počet zobrazení stránek (PV) serverů Blog.cz a Xchat o přibližně 75 %, serveru Líbímseti.cz dokonce o 90 %. Pro zabránění poklesu návštěvnosti mohou servery reagovat dvěma způsoby, buď postupným vylepšováním služby nebo spuštěním úplně nové verze služby (i jinak zaměřené). Lidé.cz se vydali druhou cestou, nová verze byla spuštěna v březnu 2014. Po tomto kroku server ztratil dalších 30 % návštěvníků.
Přestože sociální sítě byly původně založeny, aby sloužily lidem[zdroj?], řada firem již zjistila, že se jim otevřel nový komunikační kanál se svými zákazníky. Firmy přistupují k sociálním sítím různými způsoby. Jedni je nepovažují za důležité pro svůj byznys a tudíž neinvestují úsilí do vybudování svých profilů. Druzí investují omezené úsilí, vytvoří si profil firmy na sociální síti, případně pozorují, co o nich další uživatelé říkají. A třetí skupina firem se na sociální síti či sítích naplno věnuje komunikaci se svými zákazníky či potenciálními zaměstnanci. Obecně se zdá, že sociální sítě dávají do rukou zákazníků firem silný nástroj na projevení svých názorů a proto stále více firem se přinejmenším snaží citlivě monitorovat dění na sociálních sítích, které se týká jejich značky. Příkladem může být příběh zpěváka a kytaristy Dava Carrolla, který cestoval s leteckou společností United Airlines (USA). Během přepravy došlo k poškození jeho kytary, ale letecká společnost odmítla uznat reklamaci. Zpěvák po několika marných pokusech dovolat se svých práv ztvárnil píseň a videoklip „United breaks guitars“ („United rozbíjí kytary“), který zveřejnil na serveru YouTube. Během krátké doby video zhlédlo přes 10 miliónů diváků a náhlá negativní popularita donutila společnost United k tomu, aby škodu uhradila.[zdroj?] Možnosti využití sociálních sítí pro firmy jsou následující:
Jedním z nejvíce diskutovaných témat[zdroj?] okolo sociálních sítí je sdílení a možnosti zneužití citlivých dat, důvěryhodnost sdělení a důvěryhodnost identity uživatele. Omezený a opatrný přístup zvolila na svém začátku sociální síť LinkedIn pro profesní kontakty, do které bylo možné se přihlásit jen na pozvání někoho, kdo již v síti fungoval a navíc bylo uživatelům silně doporučováno, aby si zvali pouze „důvěryhodné“ kontakty, které znají profesně. Zcela opačný přístup zvolila síť Facebook, kam se mohl zaregistrovat kdokoliv s e-mailovou adresou, přičemž údaje uváděné osobou v profilu nemusí odpovídat skutečnosti. Některé odhady ale hovoří pouze o 5-10% falešných registrací.
Podle trenérky Rebeccy Chambersové velké množství uživatelů sociálních sítí posiluje, aby se chlubili na sociálních sítích, protože sociální sítě servírují osvalenou postavu jako běžnou věc. Pokud pak uživatelům posilování nejde, mají z toho deprese.
Zatímco dříve byly tradičně nejnavštěvovanějšími stránkami Internetu vyhledávače v čele s Googlem, nyní tyto přední pozice atakují sociální sítě Facebook a YouTube. Sociální sítě patří mezi tzv. technologie Web 2.0, tedy představují další vývojovou generaci Internetu v jeho struktuře a způsobu používání. Názory ohledně budoucnosti se různí, od silně favorizujících sociální sítě až po skeptické. Napovědět mohou pouze fakta: podle zprávy agentury Nielsen z roku 2010 tráví Američané nejvíce času (když jsou on-line) právě na sociálních sítích. Na druhém místě jsou on-line hry a teprve na třetím e-mail.
V současnosti se stále více rozšiřují sociální sítě i v oblasti investování na burze. Tyto sociální sítě dovolují běžným uživatelům bez znalosti burzy obchodovat. Uživatel pouze kopíruje automatické obchody, které provádí zkušený obchodník.
Daniel Dočekal v roce 2018 v rámci seriálu článků Jak bude internet vypadat za 20 let? poukázal na možnost, že sociální sítě a profily na nich v budoucnu stanou něčím, co bude předurčovat, kdo je kdo a co mu je dovoleno.
Analýza sociálních médií nebo monitoring sociálních médií je proces sběru a analýzy dat ze sociálních médií. Běžně ji používají obchodníci ke sledování online konverzací o produktech a společnostech. Společnosti ve svých oznámeních o ochraně osobních údajů uvádějí, jak budou tyto osobní údaje používat. Jeden autor ji definoval jako "umění a vědu o získávání cenných skrytých informací z obrovského množství polostrukturovaných a nestrukturovaných dat ze sociálních médií, které umožňují informované a pronikavé rozhodování".
Nedávný výzkum v oblasti analýzy sociálních médií zdůraznil potřebu přístupu business intelligence ke shromažďování, analýze a interpretaci dat ze sociálních médií. Sociální média představují slibný, i když náročný zdroj dat pro business intelligence. Zákazníci dobrovolně diskutují o produktech a společnostech a v reálném čase informují o náladách a přijetí značky. Sociální média jsou pro marketéry jedním z nejdůležitějších nástrojů v rychle se vyvíjejícím mediálním prostředí. Firmy vytvořily specializované pozice pro řízení marketingu sociálních médií. Tyto argumenty jsou v souladu s literaturou o marketingu sociálních médií, která naznačuje, že aktivity v oblasti sociálních médií jsou vzájemně propojené a vzájemně se ovlivňují.
Muruganantham a Gandhi (2020) navrhli model vícekriteriálního rozhodování (MCDM), aby prokázali, že preference, nálady, chování a marketingové údaje uživatelů sociálních médií souvisejí s analýzou sociálních médií.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Sociální síť, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.