Silistra

Také je administrativním centrem stejnojmenné oblasti a obštiny a je důležitým městem v jižní Dobrudži. Žije tu necelých čtyřicet tisíc obyvatel.

Silistra Силистра
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	44°6′33″ s. š., 27°15′55″ v. d.
Nadmořská výška	6 m n. m.
Stát	Bulharsko Bulharsko
Oblast	Silisterská
Obština	Silistra
Silistra
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	27,2 km²
Počet obyvatel	34 453 (2018)
Hustota zalidnění	1 268,6 obyv./km²
Etnické složení	Bulhaři, Turci
Náboženské složení	pravoslaví, islám
Správa
Oficiální web	www.silistra.bg
Telefonní předvolba	086
PSČ	7500
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antika

Místo bylo osídleno od 5. tisíciletí př. n. l. Thráky. Město bylo založeno Římany v roce 29 př. n. l. pod jménem Durostorum a byla významným vojenským centrem, přístavištěm a silniční stanice provincie Moesie. Po skončení dáckých válek, které vedl císař Traján zde byla umístěna Legio XI Claudia kvůli ochraně dunajských hranic. Za císaře Gordiána III. se v okolí města Durostorum válčilo. Za císaře Diokleciána se stalo Durostorum hlavním místem provincie Scythia Minor. V roce 388 se město stalo sídlem biskupství. Jedním z prvních biskupů byl Auxentius z Dorostoma. Po rozdělení říše patřilo město k Východořímské říši a později Byzantské říši.

Středověk

Příchodem Slovanů se jméno pozměnilo na Dorostol a později na Drăstăr (Дръстър). Za první bulharské říše zde nechal chán Omurtag postavit palác a v roce 927 ho zvolil za sídlo první bulharský patriarcha Damián. V 10. století bylo území severovýchodního Bulharska zpustošeno válkami s Byzantskou říší a Kyjevskou Rusí. Nakonec město dobyl císař Jan Cimiskes, přejmenoval ho na Theodoropolis na počest sv. Theodora Stratelatese a určil ho sídlem provincie Paristrion. V roce 1032 město dobyli Pečeňhové. V době druhé bulharské říše zde sídlil car Teodor Svjatoslav.

Osmanská nadvláda

Město padlo pod nadvládu Osmanské říše v roce 1388 a následně bylo silně opevněno. Stalo se sídlem Silisterského vilájetu, který se rozkládal na jižním břehu Dunaje a podél pobřeží Černého moře od Istanbulu ke Krymu. V oné době město těžilo ze svého postavení a velmi prosperovalo.

Během rusko-turecké války bylo v roce 1828 dobyto ruskou armádou a zůstalo obsazeno až do roku 1833. V té době zde rozestavěli pravoslavný chrám. Po znovuzískání města Turci zesílil zdejší opevnění. V době bulharského obrození se sem začali ve větší míře stěhovat Bulhaři, kteří si vystavěli na předměstí vlastní čtvrť a v ní i bulharskou školu. Čtvrť Turci vypálili v roce 1853. Do ruské moci se město dostalo znovu v průběhu Krymské války. V roce 1858 ho navštívili američtí misionáři a popsali jako město s 20 tisíci obyvateli, ohrazené valy a zdmi vysokými 4,5 až 6 m. V roce 1872 město navštívil a popsal rakouský cestovatel Felix Kanitz.

Novodobá historie

Z osmanského područí bylo město osvobozeno na začátku rusko-turecké války a v roce 1878 se stalo součástí Bulharského knížectví. K prudkému hospodářskému rozvoji města došlo v letech 1902 – 1912, kdy zde vzniklo vícero průmyslových podniků, především strojírenských a potravinářských. V důsledku druhé balkánské války ji podle bukurešťského míru muselo Bulharsko odstoupit Rumunsku jako součást celé jižní Dobrudži. Pod bulharskou pravomoc se navrátilo v roce 1940 v souladu s Craiovskou smlouvou.

 

Panorama

Můžeme tu najít hrobku po Římanech, zbytky středověké pevnosti, tureckou tvrz a galerii umění.

Ve městě žije 34 453 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 43 463 obyvatel. Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:

 

•   Bulhaři: 29 677 (88.3 %)
•   Turci: 3 458 (10.3 %)
•   Romové: 123 (0.4 %)
•   ostatní: 370 (1.1 %)

• Flavius Aetius (cca 396 – 454) - význačný západořímský vojevůdce a politik

Poznámky

Reference

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Silistra na Wiki Commons
• UNESCO
• web města (anglicky a bulharsky)