Salomon August Andrée (18.
říjen">18. října 1854 – říjen 1897) byl švédský vzduchoplavec, který se neúspěšně pokusil o dosažení severního pólu pomocí balonu.
Salomon August Andrée | |
---|---|
Narození | 18. října 1854 Jönköping Municipality |
Úmrtí | 1897 (ve věku 42–43 let) Bílý ostrov |
Místo pohřbení | Severní hřbitov (59°21′20″ s. š., 18°1′29″ v. d.) |
Alma mater | Královský technologický institut |
Povolání | objevitel, inženýr, balonář, strojní inženýr a fotograf |
Partner(ka) | Gurli Linderová |
Příbuzní | Emilia Andréeová (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vystudoval Královský technologický institut ve Stockholmu a pracoval na patentovém úřadu. V letech 1882 až 1883 se zúčastnil vědecké výpravy na Špicberky, kterou vedl Nils Gustaf Ekholm. Inženýr Andrée byl nadšený propagátor balonového létání, v roce 1895 přednesl ve švédské akademii návrh na dobytí severního pólu vzdušnou cestou. Jeho plán finančně podpořil Alfred Nobel.
Andrée sestrojil vodíkem plněný balon Örnen (Orel) a v květnu 1897 odjel lodí na Špicberky. 11. července téhož roku balon, jehož posádku tvořili kromě Andréeho Knut Fraenkel a Nils Strindberg, odstartoval z ostrova Danskøya směrem k severnímu pólu. Od té doby výpravu nikdo nespatřil. Záhadu jejího zmizení vysvětlila až v roce 1930 posádka norské lodi Bratvaag, která nalezla na Bílém ostrově pozůstatky členů expedice. Vyšlo najevo, že balon se v arktických podmínkách brzy pokryl námrazou a ztěžkl tak, že se navzdory vyhazování zátěže neudržel ve vzduchu a 14. července ztroskotal na 83. rovnoběžce. Posádka se vydala pěšky po ledě zpátky na Špicberky a počátkem října všichni její členové zahynuli na Bílém ostrově, patrně na otravu z masa ledních medvědů, kterým se po vyčerpání zásob museli živit. Jejich pozůstatky byly převezeny do Švédska a slavnostně pohřbeny na stockholmském hřbitově Norra begravningsplatsen.
Krátkou zmínku o Andréeho expedici zakomponoval Géza Včelička do 45. kapitoly svého románu Policejní hodina (nakl. Bohumil Janda, Praha, 1937).
Švédský spisovatel Per Olof Sundman popsal osud výpravy v románu Let inženýra Andréeho (Ingenjör Andrées luftfärd, švédsky 1967, česky 1972 v nakladatelství Odeon).
Jan Troell natočil v roce 1982 o osudu této expedice dobrodružný film Let Orla, který byl nominován na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film.
Švédská ilustrátorka a spisovatelka Bea Uusmaová napsala o výpravě knihu, která vyšla ve slovenštině u vydavatelství Absynt (Expedícia. Môj ľúbostný príbeh, ISBN 978-80-8203-026-9) a v češtině u vydavatelství Argo (Expedice: Můj milostný příběh, ISBN 978-80-257-2461-3).
Švédský spisovatel Jan Wallentin vybudoval kolem osudů Andréeho výpravy část zápletky svého románu Strindbergova hvězda (Strindbergs stjärna, švédsky 2010, česky 2011 v nakladatelství Jota).
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Salomon August Andrée, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.