Parafín

Je bez chuti a zápachu, ve vodě nerozpustný.

Získává se při destilaci ropy nebo krystalizačním odparafínováním hnědouhelného dehtu, popřípadě se vyrábí katalytickou syntézou. Poprvé jej z dehtu izoloval Karel Ludwig von Reichenbach v Blansku v roce 1833. Teplota tání se pohybuje od 42 °C (parafin měkký) do 65 °C (parafin tvrdý) i výše, teplota varu je zhruba 300 °C. Parafin je směs pevných uhlovodíků řady C_nH_2n+2 (alifatických-rovinných) (alkanů). Relativní permitivita ε_r parafínu je 2 až 2,3.

Parafínu se využívá v mnoha odvětvích pro jeho snadnou tavitelnost a tvárnost, vodoodpudivost, termoizolační vlastnosti i energetickou využitelnost. Některé oblasti využití:

• výroba svíček – na svíčky se používá parafín s obsahem oleje do 2 %
• používá se jako přísada do otrávených návnad pro hlodavce (návnadu nadnáší ve vodě)
• kosmetika – krémy, masti, rtěnky, líčidla
• lázeňství – zábaly
• historicky k uzavření sklenice při zavařování marmelád
• výroba hydroizolačních či kluzných vosků či krémů (lyžařských, automobilových, na obuv, štěpařských)
• přesné odlévání kovů či jiných materiálů
• impregnace dřeva
• stavebnictví – injektáže do zdiva, impregnace stavebních prvků
• ochrana střeliva (například dynamitových patron) před vlhkostí
• zalévání do tkání při přípravě preparátu v histologii
• odstínění neutronové radiace, například na ruských raketových základnách^[zdroj?]

Parafín se dodává k dalšímu zpracování v tekuté nebo tuhé formě. Parafín v tuhé formě zpracovaný od výrobce má formu šupinek, pecek anebo desek. Cena obyčejného parafínu se pohybuje kolem 50 Kč/kg (2015). Označení parafínu (např. 60/62 nebo 50/52) značí teplotu tání.

Reference

Související články

• Minerální olej
• Vazelína
• Vosk

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Parafín na Wiki Commons
•   Encyklopedické heslo Parafin v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.