Náboženství Arménie je možné rozdělit do tří období.
Na počátku národních dějin se zde vyznávalo původní arménské náboženství, pak vlivem Persie převládl zoroastrismus a od třetího století našeho letopočtu to bylo především křesťanství:
V současnosti je většina Arménů křesťany (99 %). Členů pravoslavné Arménské apoštolské církve je 97 % a dvě další, Arménská katolická církev a Arménská evangelická církev, se dělí o zbývající 2 %. Nekřesťanská náboženství, jako je jezídismus a islám, mají jen kolem 1 % přívrženců. Zanedbatelný počet obyvatel jsou buďto nevěřící nebo věřící v další okrajová náboženství. Arménie tak patří mezi nejzbožnější země světa.
Od roku 2005 ustanovuje arménská ústava svobodu náboženského vyznání a právo praktikovat, zvolit si nebo změnit náboženské přesvědčení. Uznává však výlučné poslání Arménské apoštolské církve jako národní církve v duchovním životě, rozvoji národní kultury a zachování národní identity arménského lidu. Zákon o svobodě svědomí zavádí odluku církve od státu, ale uděluje arménské církvi oficiální status národní církve. Zákon klade určitá omezení na náboženskou svobodu jiných náboženských skupin než arménské církve.
V Arménii stojí největší jezídský chrám na světě, byl postaven jako třetí v pořadí. Nachází se ve vesnici Aknalich. Komunita jezídů v Arménii čítá asi 35 tisíc členů.
Ve starověku až do začátku našeho letopočtu převládalo v Arménii pohanské náboženství zoroastrismus. Je to starobylé náboženství původem z Íránu (tehdejší Persie). Je polyteistické, tedy s celou řadou božstev. Nedaleko hlavního města Jerevanu stojí památka na toto náboženství – chrám v malé vesničce Garni. Je to jedna z mála helenistických (pohanských) památek.
V současné Arménii vyznává novopohanství asi 5 000 lidí. Jsou to často lidé, kteří mají blízko k vlastenectví a nacionalismu, které si spojují s pohanstvím. Představitelé novopohanství nejsou příliš centralizovaní a jejich pohanské obřady působí spíš jako folklor.
Arménská apoštolská církev spojuje svůj vznik s křesťanstvím, které do Arménie přinesli dva apoštolové sv. Bartoloměj a sv. Juda Tadeáš v roce 40 n. l. Oba apoštolové byli přímými svědky Ježíšova života a učení. Přinesli s sebou bohoslužby, bohoslužebné knihy a modlitby v řečtině nebo v syrštině. Oba apoštolové zemřeli mučednickou smrtí. Svatého Bartoloměje stáhli Peršané z kůže a pak ho ukřižovali. Hrob sv. Judy Tadeáše se nachází v Íránu v bývalém arménském klášteře. Ten je nyní opuštěný, ale jednou za rok se tam koná slavností mše.
Nejpopulárnějším světcem se pak stal sv. Řehoř Osvětitel, za jehož působení se křesťanství v Arménii stalo státním náboženstvím. Stalo se tak v roce 301 n. l., kdy král Tiridates III. (238–314) učinil křesťanství státním náboženstvím. Arménie se tak stala prvním oficiálním křesťanským státem.
V 5. století došlo v Arménii k velmi důležité události – vznik arménského písma. Jeho autorem a překladatelem bible byl arménský mnich Mesrop Maštoc. Bohoslužebné knihy se pak začaly překládat do arménštiny a to mělo obrovský význam pro celou arménskou kulturu. V Arménské apoštolské církvi je dodnes jedním z nejvýznamnějších svátků – svátek Svatých překladatelů.
Arménie během své historie několikrát ztratila svou státnost. Ale Arménská apoštolská církev se stále snažila o udržování arménské kultury a arménského jazyka. Dnes má tato církev přibližně devět miliónů členů. Vedení církve sídlí v Ečmiadzinu v Arménii a současnou hlavou církve je Garegin II. s titulem katolikos všech Arménů. Další významnější centra Arménské apoštolské církve jsou v Izraeli (v Arménské čtvrti v Jeruzalémě), v Turecku a Íránu.
Arménská katolická církev vznikla v Arménském království v Kulíkii v roce 1198 a v roce 1375 byla nenásilně sloučena s římskokatolickou církví. Arméni tedy mají jednu hlavní Arménskou apoštolskou církev a pak menší Arménskou katolickou církev, která chtěla být sjednocena s katolickými církvemi pod římským papežem. S Arménskou apoštolskou církví si katolické církve vzájemně uznávají svěcení duchovenstva. Za vlády papeže Pia IV. a patriarchy Michaela I. byly vztahy mezi oběma církvemi upevněny. V roce 1563 obdrželi Arméni v Římě kostel Santa Maria Egiziana.
V roce 1713 jmenoval papež Klement XI. arcibiskupa Krikora z řecké Edessy arménským světícím biskupem v Římě. Tato hodnost se udržela až do poloviny 20. století. První patriarcha Abraham Bedros I. Ardzivian byl potvrzen v r. 1742.
V roce 1991 bylo založeno sídlo katolické církve v Gjumri v Arménii. Hlavou církve je od roku 2021 patriarcha Raphaël Bedros Minassian se sídlem v klášteře Bzommar v Libanonu. Katoličtí Arméni žijí především ve státech Blízkého východu, ale i v Severní Americe.
Arménská evangelická církev vznikla na území Osmanské říše na začátku 19. století, když se evangelíci oddělili od Arménské apoštolské církve.
K rozkolu mezi částí věřících došlo kvůli jejich nespokojenosti s pořádky uvnitř Arménské apoštolské církve. Její nejvyšší představitel v Osmanské říši konstantinopolský patriarcha Krikor Peshtimaljian (přední intelektuál té doby, zemřel 1837) pořádal kritické biblické kurzy pro duchovní i prosté lidi. Jeho hlavním cílem bylo vychovávat kvalifikované duchovní pro Arménskou apoštolskou církev. Poukazoval však na to, že v Arménské apoštolské církvi se vše neděje podle bible, ale spíše podle tradice. Nejvyšší představitelé Arménské apoštolské církve s tím nesouhlasili a došlo k rozkolu. Nespokojení věřící se proto oddělili a vznikla Arménská evangelická církev.
Počet jejich členů je kolem 250 000 a jsou po celém světě, neboť arménská diaspora je veliká. Existuje přibližně 100 arménských evangelických církví, například v následujících zemích: Arménie, Argentina, Austrálie, Belgie, Brazílie, Bulharsko, Kanada, Kypr, Egypt, Anglie, Francie, Gruzie, Řecko, Írán, Irák, Libanon, Sýrie, Turecko, Uruguay a Spojené státy americké.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Armenia na anglické Wikipedii a Armenian Apostolic Church na anglické Wikipedii. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Armenian Catholic Church na anglické Wikipedii a Armenian Evangelical Church na anglické Wikipedii.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Náboženství v Arménii, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.