Modrá (básnicky modř) je jedna ze základních barev barevného spektra, je to barva monochromatického světla o vlnové délce zhruba 470 nm.
Modrá | |
---|---|
Moře a nebe, dva typičtí nositelé modré | |
Polygrafické vzorníky | |
CMYK | ( 1; 1; 0; 0 ) |
LAB | ( 50 %; 0; −1 ) |
Technické vzorníky | |
CSS | blue |
RGB desítkově | ( 0; 0; 255 ) |
RGB šestnáctkově | #0000FF |
HSV | ( 240°; 100 %; 100 % ) |
Modrá barva patří mezi základní barvy při aditivním míchání (viz RGB), jejím doplňkem je žlutá. V západní kultuře je modrá vnímána jako studená barva.
Ačkoliv je modrá barva v češtině barvou základní a jasně definovanou, není tomu tak ve všech jazycích. Existuje také mnoho jazyků, které ji nerozlišují od zelené, taková barva je někdy označována výrazem grue, z anglického green „zelená“ a blue „modrá“. V menším počtu jazyků pak také existují výrazy v kterých existuje jediný výraz pro modrou/zelenou/černou, modrou/černou nebo modrou/zelenou/žlutou. Takové kompozitní termíny odráží vývoj výrazů pro základní barvy který popsal antropolog Brent Berlin a lingvista Paul Kay v jejich díle Basic Color Terms: Their Universality and Evolution z roku 1969. Podle jejich modelu se v jazyce objevuje modrá až jako šestý základní výraz pro barvu a do té doby jsou různé odstíny modré směšovány s jinými barvami, typicky zelenou. Pro modrozelenou a její různé odstíny také existují zvláštní výrazy jako cyan, aqua, tyrkysová, kachní modř a další. Některé jazyky, jako například ruština, naopak namísto modré jako jedné základní barvy mají více základních barev.
Etymologie českého slova modrý je nejistá. Má své protějšky ve většině západoslovanských a jihoslovanských jazyků: slovenské modrý, polské a hornolužické módry, dolnolužické modry, slovinské moder, srbochorvatské mȍdar a bulharské modǎr, nikoliv však v jazycích východoslovanských, praslovanský výraz může být rekonstruován jako *modrъ. Jiří Rejzek uvažuje o výkladu z praindoevropského *mad- „mokrý, stékat“, z toho snad mohou být odvozeny i výrazy jako latinské madēre „být mokrý“, starořecké μαδάω (madáō) „pouštět vláhu, tát“ nebo védské मदिर madira „opojný“.
Výraz blankyt, respektive blankytný, je doložen již ve staročeštině a vychází z něj slovenské blankyt a polské błękit, z kterého zase ukrajinské bljakit či блаки́т (blakit). Jan Gebauer toto slovo vyložil ze středolatinského blanketus „tkanina bílé barvy“.
Dalším výrazem je siný „modrý“, který se v moderní češtiny objevuje pod vlivem díla Josefa Jungmanna, kterýho převzal od humanistických autorů jako Pontanus a Rosa . V lidové řeči se zachovalo pouze v laštině, kde znamená „namodralý“. Je spojena především s bledostí vyvolanou strachem či blízkosti smrti, ale v laštině a slovenštině je užíváno také v souvislosti s modřinami, sinokvet je pak slovensky chrpa modrá a v ruštině je синий (sinij) „tmavomodrý, indigový“ tradiční přívlastek moře. Původ výrazu není jistý, ale určitě souvisí se sivý. Tento výraz je pak užíván v laštině ve smyslu „šedý“, na Moravě pro barvu modrých očí, a má své protějšky ve většině slovanských jazyků jako slovo pro šedou barvu. Příbuzné je i litevské šývas „světle šedý“, ale další etymologie výrazu je neznámá.
V germánských jazycích, ale také ve francouzštině a italštině, je výraz pro modrou odvozen z pragermánského *blæwaz, to zase z praindoevropského *bʰlh1wós a to z kořene *bhelh1 „bílý“.
K dalším příkladům označení pro modrou v indoevropských jazycích patří:
Mimo indoevropské jazyky také nalezneme nejasné užití výrazu pro modrou:
Modrá patří k barvám, které začaly být v umění používány nejpozději. Například v paleolitických malbách stejně jako zelená chybí, a ještě ve starověku byly jako základní barvy chápány bílá, červená a černá. Symbolický význam modré byl velmi slabý, pokud byla vůbec vnímána jako samostatná barva. Ve starověké Evropě navíc byly možnosti výroby kvalitní modři omezené. Bylo možné užít nevýraznou borytovou barvu či drahé, dovážené indigo. Stará řečtina a latina tak například nemá slovo, které by označovalo výhradně modrou barvu. Až ve 13. století začala modrá soupeřit s "aristokratickou" a "královskou" červenou barvou, o pozici nejprestižnější barvy. Později v rámci protestantské reformace začala být chápána jako barva morální a důstojná, až se nakonec v období romantismu stala nejoblíbenější barvou.
Na počátku 21. století byla modrá v západní Evropě a ve Spojených státech s velkým náskokem nejoblíbenější barvou (cca 50 % dotázaných), přičemž byla následována zelenou (pod 20 %), bílou a červenou (obě kolem 8 %) a až poté ostatními barvami. Odlišná je situace u dětí do deseti let, ty mají v největší oblibě červenou a poté zelenou a modrou. Naproti tomu pohlaví na oblibu barev výraznější vliv nemá. Tyto údaje však neplatí například pro Španělsko a latinskoamerické země, kde je pořadí oblíbenosti červená, žlutá a modrá, nebo pro Japonsko, kde je pořadí bílá, černá, červená.
Přes svoji oblibu, či právě naopak kvůli ní, má modrá v západní kultuře, například oproti červené, zelené, bílé a černé, jen malý symbolický význam. Zároveň je také barvou, kterou lidé nejméně nesnáší. Lze jí tak chápat jako barvu neutrální, mírnou a nešokující. Přesto vykazuje určitou symbolickou hodnotu: je spojována se sny a melancholií (Novalisův Modrý květ) a je vnímána jako uklidňující, proto se používá v nemocnicích a na uklidňující léky. Taktéž je spojována s dovoleným chováním: například na dopravních značkách, nebo s politickou umírněností. Je například barvou OSN („modré přilby“), UNESCO nebo Evropské unie. Toto chápání modré má své kořeny již ve středověké symbolice barev, prosadilo se však až v době romantismu. Ačkoliv je modrá barva chápána jako studená, jako barva vody a chladu, byla dlouho chápána jako barva teplá, či dokonce nejteplejší ze všech. Odklon od tohoto pojetí začal až v 17. století a byl dokončen až v 19. století. Barvou vody byla až do 15. století zelená, která postupně předávala své místo právě modré.
Denní obloha má modrou barvu, což je způsobeno Rayleighovým rozptylem světla na molekulách vody.
Poznámka: Tento odstavec popisuje hlavně evropské zvyklosti, neplatí tedy celosvětově.
Modrá byla v české lidové kultuře spojována především se smutkem a smrtí. Byla chápána jako barva podlitin a modřin a v tomto duchu splývala s fialovou, která byla zároveň liturgickou barvou, spojenou především s postním obdobím. Podle podání známého na Moravě a ve východní Čechách neměla mít nevěsta nic modrého, jinak by utržila v manželství modřiny, v Polabí byli modré žilky na spáncích a na čele znamením brzkého úmrtí dítěte a na Moravě a v Posázaví se natíraly rakve mladých lidí na modro. Co se konceptu „chlapecké modré“ týče tak původně byla výbavy dětí obojí pohlaví zdobena červeně, až později pod městských vlivem došlo k rozdělení na dívčí růžovou a chlapeckou modrou. V písních je pak modrá často spojená s nešťastnou láskou, nevěrou či rozchodem, obecně pak i se staropanenstvím a vdovstvím. Modrá stračka, která způsobovala otravy dobytka, byla přirovnávána k muří noze a na modrém šeříku se měl oběsit Jidáš. Etnograf Antonín Václavík modrou symboliku modré barvy vysvětluje kromě podlitin také modrofialovými bouřkovými mraky a modrou či fialovou barvou církevního půstu. Na druhou stranu jasná, sytá a blankytná modř mohla být chápána jako barva pozitivní, spojená s nebem a nadějí.
Kromě splývání modré s fialovou existovaly další terminologické zvláštnosti. Na Vsetínsku byla rozlišována „teplá modrá“ s nádechem do červena jako je indigová nebo kobaltová od méně oblíbené „studené modré“ jako je pruská modř která byla chápána jako „siná“. Na Zlínsku se k modré počítala i „nezralo-jahodová“ zahrnující jemné odstíny růžové, žluté a černé.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Modrá, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.