Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.
Je úředním jazykem ve Slovinsku, a tedy patří mezi úřední jazyky EU. Jako jeden z místních jazyků se užívá také v Itálii a v Rakousku.
Slovinština (slovenščina) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Slovinsko, Rakousko, Itálie, Chorvatsko, Maďarsko |
Počet mluvčích | 1,985 milionů |
Klasifikace | |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Slovinská akademie věd a umění (Slovenska akademija znanosti in umetnosti) |
Úřední jazyk | Slovinsko, Evropská unie, Korutany (Rakousko), Terst a Gorizia (Itálie) |
Kódy | |
ISO 639-1 | sl |
ISO 639-2 | slv (B) slv (T) |
ISO 639-3 | slv |
Ethnologue | SLV |
Wikipedie | |
sl.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ve slovinštině je psána a vydávána literatura. Ve slovinštině existuje také několik internetových vyhledávačů a televizních stanic.
Slovinština se píše upravenou latinkou s přidanými znaky č, š a ž. Po dlouhých sporech (tzv. abecedna vojna) mezi slovinskými vzdělanci byla v polovině 19. století přejata chorvatská abeceda Ljudevita Gaje, ze které byly odstraněny znaky, které slovinština nepoužívá. Ta nahradila předchozí tzv. metelčici a bohoričici, tedy písma, která nepoužívala diakritiku, ale pokoušela se hlásky, které nemají v latince ekvivalent, nahradit zcela novými znaky – mnohdy výpůjčkami z cyrilice nebo tvorbou ligatur písmen latinky.
Jinak je výslovnost stejná jako v češtině. Spolu se skutečností, že slovinština je vzhledem k češtině plna nepravých homonym (a to jak homofonních, tak homografních), bývají tyto rozdíly příčinou častých nedorozumění mezi Čechy a Slovinci.
Příklad:
Slovinština užívá v minulém čase pomocné sloveso ve všech osobách (podobně jako chorvatština), na rozdíl od češtiny nebo slovenštiny, kde pomocné sloveso ve 3. osobě jednotného i množného čísla vymizelo, nebo od ruštiny, která neužívá pomocné sloveso vůbec. Příklad: Bil je še majhen – Byl ještě malý.
Budoucí čas používá stejný tvar jako čas minulý, pouze pomocný tvar slovesa být (biti) se liší. Příklad: Pomagal ti bom – Pomůžu ti.
Slovinština rozlišuje dokonavost, avšak pouze u některých sloves. Příklad: brati (číst) × prebrati (přečíst)
Slovinština jako jeden z mála jazyků na světě zná (a prakticky bez výjimek používá) duál, tedy dvojné číslo, ve slovinštině někdy též označovaná jako řeč milenců.[zdroj?] Příklad:
Cankar je že kot tretješolec, leta 1891, napisal nekaj pesmi. Objavljati je začel kot dijak. Leta 1892 je v rokopisnem listu Sloga objavil krajši kritični članek in Junaško pesem iz naših dni. Otroško glasilo Vrtec mu je natisnilo pesem Pes, maček in miši. Že naslednje leto so mu v Dijaški prilogi Rimskega katolika objavili sestavek Moj prvi pogled na morje.
Překlad: Cankar už jako žák třetí třídy, roku 1891, napsal několik básní. Publikovat začal jako středoškolák. Roku 1892 publikoval v rukopisném listu Sloh kritický článek a Hrdinskou báseň z našich dní. Dětský oznamovatel Školka mu vytisklo báseň Pes, kočka a myši. Již rok nato mu ve Středoškolské příloze Řimského katolíka vydali črtu Můj první pohled na moře.
Oficiálně se používají názvy odvozené z latiny:
Ve slovinštině existují i alternativní neoficiální názvy měsíců slovanského původu, a to:
V nářečích se lze setkat i se staršími slovanskými názvy.
Slovinsky | Česky |
ena | jeden |
dva | dva |
tri | tři |
štiri | čtyři |
pet | pět |
šest | šest |
sedem | sedm |
osem | osm |
devet | devět |
deset | deset |
Slovinsky | Česky |
Živjo! | Ahoj! |
Adijo! | Na shledanou! |
Dobro jutro! | Dobré ráno! |
Dober dan! | Dobré odpoledne! |
Dober večer! | Dobrý večer! |
Da / Ne | Ano / Ne |
Prosim | Prosím |
Hvala! | Děkuji! |
Najlepša hvala! | Děkuji mnohokrát! |
Oprostite | Promiň |
Levo / Desno | Levý / Pravý |
slovinsky | Vsi ljudje se rodijo svobodni in imajo enako dostojanstvo in enake pravice. Obdarjeni so z razumom in vestjo in bi morali ravnati v duhu bratstva. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Slovinština, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.