Maxmilián Z Hohenbergu: Nejstarší syn následníka trůnu Františka Ferdinanda

září">29. září 1902 zámek Belvedere ve Vídni; † 8. ledna 1962) byl nejstarším synem hraběnky a vévodkyně z Hohenbergu Žofie Chotkové a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Kvůli morganatickému manželství svých rodičů byl vyloučen z následnictví na trůn.

Maxmilián z Hohenbergu
Kníže z Hohenbergu
Kníže Maxmilián kolem roku 1914.
Úplné jméno	Maxmilián, kníže z Hohenbergu (Maximilian, Fürst von Hohenberg)
Narození	29. září 1902 Vídeň
Úmrtí	8. ledna 1962 (ve věku 59 let) Vídeň
Pohřben	Hrobka zámku Artstetten
vévoda z Hohenbergu
Nástupce	Franz Hohenberg
Manželka	Elisabet Bona (hraběnka)
Potomci	Franz Hohenberg Georg Hohenberg Albrecht Hohenberg Johannes Hohenberg Peter Hohenberg Gerhard Hohenberg
Dynastie	Hohenbergové
Otec	František Ferdinand d'Este
Matka	Žofie Chotková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

 

Maxmilián byl nejstarší syn ze tří dětí rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda (1863–1914) a jeho manželky Žofie Chotkové (1868–1914). Z důvodu nerovnorodého manželství jeho rodičů byl on i jeho sourozenci vyloučeni z následnictví rakousko-uherského trůnu. Po atentátu na rodiče v roce 1914 v Sarajevu se všechny děti dostaly do opatrovnictví své tety z matčiny strany, Jindrišky Chotkové. Jednou je přijal i císař František Josef I. S platností od 1917 byl Maxmiliánovi udělen titul vévoda.

V roce 1921 byl v nově vzniklém Československu schválen zvláštní zákon o převzetí statků a majetku, připadlých podle mírových smluv československému státu, v jehož rámci došlo i k znárodnění veškerého majetku rodu. Ve Vídni navštěvoval Maxmilián Hohenberg Skotské gymnázium. Následně vystudoval právní vědy. Roku 1926 promoval ve Štýrském Hradci na doktora práv. ve stejném roce se oženil s Alžbětou Bonou, hraběnkou Waldburskou na Wolfeggu a Waldsee. Povoláním byl činný jako právník a spravoval majetek rodu. Stejně jako jeho bratr vystupoval jako monarchistický mluvčí a byl v těsném kontaktu s následníkem trůnu Otou Habsbursko-Lotrinským.

 

Maxmilián i jeho mladší bratr Ernst (1904–1954), se vyslovili pro osvobození a samostatnost Rakouska a rovněž vystupovali proti anšlusu, potažmo nacistickému Německu. Z toho důvodu byli oba v roce 1938 deportováni do koncentračního tábora Dachau. Oba bratři byli nasazeni speciálně na čištění latrín. Pozdější rakouský kancléř Leopold Figl referoval, že oba bratři snášeli ponížení s veselou a důstojnou myslí a ke svým spoluvězňům se vždy chovali velmi kamarádsky.^[zdroj?] Maxmilián Hohenberg byl propuštěn v roce 1940, zatímco Ernst byl přeložen do koncentračního tábora Buchenwald a domů se mohl vrátit až v roce 1943. Po propuštění z koncentračního tábora byl Maxmilián převezen na zámek Artstetten, kde byl nacisty držen v domácím vězení. Zároveň však bylo sídlo vyvlastněno a znárodněno.

Po osvobození Rakouska byl Maxmilián místním obyvatelstvem a se souhlasem sovětských okupačních úřadů zvolen za starostu Artstettenu. Tento úřad zastával dvakrát po pět let. Kromě toho byl po mnoho let zplnomocněncem Oty Habsbursko-Lotrinského pro majetková jednání mezi habsbursko-lotrinskou rodinou a rakouskou spolkovou vládou. Tyto rozhovory prohlásil Hohenberg v roce 1958 za neúspěšné, neboť rakouská vláda nebyla ochotna ke kompromisům. Otto von Habsburg poté Hohenberga pověřil, aby vedl jednání s vládou o možnosti návratu rodiny habsbursko-lotrinské do vlasti. Jelikož rakouská ústava toto přímo zapovídá, složil Hohenberg i tento svůj mandát.

Maxmilián Hohenberg zemřel 8. ledna 1962 ve Vídni na následky z doby nešetrného zacházení v koncentračním táboře. Byl pochován v hrobce v kostele zámku Artstetten v Dolních Rakousích po boku svých rodičů.

Z manželství vzešlo šestero synů:

• František Ferdinand (13. září 1927 – 16. srpna 1977), vévoda z Hohenbergu ⚭ 1953 princezna Alžbeta Lucemburská (22. prosince 1922 – 22. listopadu 2011)
• Georg Hohenberg (25. dubna 1929 – 25. červenec 2019), vévoda z Hohenbergu, diplomat ⚭ 1960 princezna Eleonora z Auerspergu-Breunner (12. září 1928 – 15. února 2021)
• Albrecht Hohenberg (4. února 1931 – 25. února 2021), kníže ⚭ 1962 hraběnka Leontine Cassis-Faraone (* 3. srpna 1933)
• Johannes Hohenberg (3. května 1933 – 11. října 2003), kníže ⚭ 1969 Elisabeth Meilinger zu Weyerhof-Rehrl (* 30. května 1947)
• Peter Hohenberg (26. března 1936 – 6. prosince 2017), kníže ⚭ 1970 Christine-Marie Meilinger zu Weyerhof-Rehrl (* 27. dubna 1945)
• Gerhard Hohenberg (23. prosince 1941 – 8. května 2019), kníže

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxmilián z Hohenbergu na Wiki Commons