Martin Hampl (2.
srpen">2. srpna 1940 Praha – 21. března 2022) byl český geograf, žák Jaromíra Korčáka a autor desítek prací jak v oblasti základního výzkumu (například geografická organizace společnosti, sociogeografická regionalizace a vývoj systému osídlení, geografické aspekty společenské transformace aj.), tak i v oblasti výzkumu aplikovaného (perspektivy rozvoje vybraných měst, koncepce územně správního členění, regionalizace pracovních trhů aj.).
prof. RNDr. Martin Hampl, DrSc. | |
---|---|
Narození | 2. srpna 1940 Praha Protektorát Čechy a Morava |
Úmrtí | 21. března 2022 (ve věku 81 let) |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
Obory | sociální geografie a místní rozvoj |
Rodiče | Miloslav Hampl |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Martin Hampl byl emeritním profesorem na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V roce 2014 obdržel Stříbrnou medaili hlavního města Prahy jako „ocenění vědeckého přínosu a šíření mezinárodního věhlasu hlavního města Prahy ve světě“. Byl také emeritním členem Učené společnosti ČR.
Jeho starší syn Ing. Štěpán Hampl (* 1969) je developer a manažer v oblasti financování nemovitostí; mladší syn Ondřej (* 1983) je advokátem.
Pod vlivem pozitivismu a kvantitativní revoluce v geografii, se prof. Hampl zabýval ontologií geografické reality. Teorie také určuje místo geografie v systému věd. Základní dělení vychází z principu vývojové složitosti, který dělí objekty studia podle aktivity, respektive autonomie (např. posloupnost atom – buňka – člověk). Hampl ale přidává princip komplexity, který je kvalitativní vlastností a vyjadžuje míru složitosti objektu (např. posloupnost atom – hornina – planeta nebo člověk – skupina – společnost). Rolí geografie je pak studovat geografický systém, tedy systém s nejvyšší mítrou komplexity i vývojové složitosti.
Z principu komplexity vyplývá klíčové dělení na elementy, které jsou objekty elementárních věd (např. antropologie) a komplexy, které jsou objekty komplexních věd (geografie, ekologie). Míra poznání o zákonitostech elementů je již relativně pokročilá. Oproti tomu poznání týkající se komplexů je teprve na počátku.
Klíčovým poznatkem je objevení vztahu mezi komplexitou a statistickým rozložením. Znaky elementů mají obvykle normální rozdělení, zatímco se zvyšující se komplexitou se rozdělení zešikmuje. Soubor komplexů pak obvykle vykazuje tzv. Korčákovo rozdělení, též krajně asymetrické či hierarchické. Rozdíl je taktéž v charakteru statistických ukazatelů. Elementy obvykle popisují velikostně-významové charakteristiky a komplexy je pak vhodné popisovat strukturálními indikátory, které zohledňují komplexitu jevu.
Hamplova sociogeografická regionalizace patří k nejvýznamnějším příkladům nomotetického a pozitivistického přístupu v české geografii. Série regionalizací mapující český sídelní systém od 60. let 20. století je zásadním zdrojem informací o jeho vývoji za socialismu a v post-socialistickém období.
Region je pojímán jako objektivní jednotka geografické reality. Region tedy není ad hoc vymezován, ale metoda regionalizace vede k jeho identifikaci. Nomotetická tradice v geografii vnímá region jako obecný princip, který se opakuje napříč prostorem. Prostor je tedy beze zbytku (a bez překryvů) rozdělen do regionů, které jsou definovány jejich opakující se strukturou: jádrem a vzájemnými hranicemi. Je tedy možné vymezit, kde končí jeden region a kde začíná druhý. Polarita jádro-periferie (či středisko a zázemí) je utvářena funkčním vztahem nadřízenosti a podřízenosti. Funkční vztah je nesen konkrétními společenskými procesy, především těmi periodicky se opakujícími (např. pracovní dojížďka). Společenské procesy fungují ve vztahu k regionu jako integrující (též regionalizační či regiontvorné) či dezintegrační (iregionalizující). Podle prof. Hampla je sociogeografický mikroregion jistým mikrosvětem. Sociogeografické procesy v sobě odráží i regiony fyzickogeografické. Právě komplexní pojetí regionu je typické pro Hamplovu práci, která v duchu pozitivistické tradice hledá objektivní realitu (též integrální realitu). Sociogeografický region proto hraje klíčovou roli v Hamplově teorii geografické organizace společnosti.
Martin Hampl je autorem teorie hierarchie reality, která zdůrazňuje vytváření stále nových nositelů diferenciace, zatímco u vývojově nižších jevů dochází prostřednictvím difúzních procesů k postupnému poklesu rozdílů mezi regiony.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Martin Hampl, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.