Luigi Colani: Německý průmyslový designér

srpen">3. srpna 1928 v Berlíně jako Lutz Colani, zemřel 16. září 2019 v Karlsruhe ) byl německý průmyslový designér. Vítěz mnoha ocenění ve svém oboru. Colani byl známý svými aerodynamickými, biomorfními formami, které navrhoval pro automobily, letadla a mnoho dalších komodit. Jeho organické tvary označoval jako Biodesign a definoval jako „humanizaci rozhraní člověk-stroj“ s pomocí „ ergonomie a znalostí nejnovějších materiálů.“ Univerzální tvrzení jeho 3D filozofie vedlo k odpovídající optimalizaci téměř všech tvárných objektů. Podle jeho kolegů a novinářů Colani často překonával ostatní návrhy své doby. Colani byl také uznávaným designérem v Japonsku a Číně.

Luigi Colani
Narození	2. srpna 1928 Berlín
Úmrtí	16. září 2019 (ve věku 91 let) Karlsruhe
Alma mater	Berlínská akademie umění
Povolání	architekt, inženýr, vysokoškolský učitel a designér
Zaměstnavatel	Brémská umělecká vysoká škola
Web	www.colani.de
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho otec byl kurdského původu a pocházel z malé vesnice Madulain nedaleko St. Moritz ve Švýcarsku, jeho matka pocházela z Polska.

Luigi Colani žil v Karlsruhe v Německu. Jeho syn Solon Luigi Lutz pracuje také jako designér, žije v Berlíně.

V roce 1946 promoval na berlínské akademii umění v oboru sochařství a malba.

V roce 1947 studoval aerodynamiku na Sorbonně. V roce 1952 v leteckém podniku McDonnell Douglas v Kalifornii (USA) provedl výzkum v oblasti ultravysokých rychlostí. Poté navrhoval sportovní automobily ve Francii, v roce 1954 získal Zlatou růži na autosalonu v Ženevě za design vozu Fiat 1100.

V 60. letech spolupracoval se společnostmi Alfa Romeo, Lancia, Volkswagen, BMW. V roce 1963 vyvinula Dresdner Bank pro německou banku návrh prasátka ve formě slona - „peněžní skříňka slonů Drumbo“, která se stala velmi oblíbenou a stále se používá jako různé suvenýry, drobnosti a jiné věci.

Od roku 1972 vyvíjel experimentální návrh pro koncerny ThyssenKrupp, Boeing, Rosenthal (elitní stolní keramika), Rockwell International (letadla), Villeroy & Boch (instalatérství).

1972 - vyvíjel design vozu Eifelland Type 21 Formule 1. V roce 1973 otevřel Design Center v Japonsku. V roce 1976 představil první letadlo na světě vyrobené z plastového RFB Fanlineru s rotačním motorem Wankel.

V roce 1981, vůz Colani 2CV, navržený na základě francouzského modelu Citroën 2CV (původní motor a podvozek 2CV), vytvořil světový rekord v spotřebě paliva, spotřeba činila 1,7 litru benzinu na 100 km. V roce 1983 na autosalonu ve Frankfurtu představil prototyp výrobního modelu Porsche 959. Ve stejném roce se Luigi Colani přestěhoval do Japonska. V roce 1984 představil revoluční design kamery Canon HY-PRO s elektronickým hledáčkem a vyvíjel také koncept designu pro fotoaparáty Canon pro nadcházející desetiletí, v důsledku vývoje byla představena řada kamer „5 Systems“.

Od roku 1988 se stal čestným profesorem na univerzitě v Brémách.

V roce 1990 navrhoval architektonické projekty v Japonsku a Thajsku. V roce 1992 proběhla první retrospektiva Colaniho díla v Dortmundu. V roce 1993 vytvořil Colani počítačový design pro Vobis. V roce 1995 bylo v německém Lünenu otevřeno Kolani Design Center. V roce 1997 vytvořil pro Schimmel futuristický design klavíru Colani „Pegasus“, Lenny Kravitz, Princ nebo Eddie Murphy tyto klavíry zakoupili. V roce 1998 se Kolani podílel na návrhu bankovních terminálů. Přicšel s designem lahví na vodu pro Carolinen-Brunnen (Německo). V roce 1999 představil novou sprchovou kabinu pro německou společnost Dusar, navrhoval nábytek pro společnost Kusch & Co.

V roce 2000 představil kolekci brýlí Colani na výstavách optiky v Miláně, Paříži a Las Vegas. V roce 2001 představil projekt nového mikroskopu a kamery pro Seagull (Čína). V roce 2002 představil projekt láhve Colani pro švýcarskou společnost Valser. V roce 2003 vyvíjel uniformu pro hamburskou policii, podílel se na vývoji proudových letadel Alekto-TT62 a realizoval futuristický automobilový projekt Colani Spitzer.

Vytvořeny koncepční vozy pro Porsche, Mazda, Mercedes-Benz, Ferrari, Ford. Od roku 2002 žil v Karlsruhe (Německo).

Byl autorem designu profesionálního fotoaparátu Canon T90 s manuálním ostřením a přezdívaným Tank.

Luigi Colani měl dva syny a byl ženatý v polovině 1990 s čínskou Ya-Zhen Zhao. Od roku 2002 měl Colani hlavní bydliště v Karlsruhe, v městské části Neureut, protože mohl být blízko továrny na nákladní vozidla Mercedes Wörth. Do té doby žil od roku 1995 v Šanghaji, a pak v Pej-chaji v jižní Číně. Od roku 2011 měl další bydliště v Miláně. Jeho syn Solon Luigi Colani pracuje jako nezávislý designér a specialista na filmové speciální efekty v Berlíně. Jeho mladší bratr Victor Colani žije v Norderstedtu u Hamburku a dlouhodobě zastává vedoucí postavení v textilním průmyslu. Kromě toho jeho bratr pracoval na částečný úvazek jako návrhář.

Švýcarský výrobce karosérií Jürg Bärtschi patřil od 80. let ke Colaniho nejbližším přátelům. Bärtschi a Colani spolupracovali na mnoha vozidlech a letadlech. Na podzim 2012 představil výstavu o Colaniho tvorbě, kterou zahájil sám Colani. Ve svém volném čase se Colani rád potápěl a jednou řekl, že „třetinu svého života strávil pod vodou v Pacifiku“.

Luigi Colani zemřel v Karlsruhe v roce 2019 po vážné nemoci ve věku 91 let.

Od poloviny padesátých let navrhoval automobily (Fiat, Alfa Romeo, Lancia, VW, BMW), od poloviny šedesátých let nábytek. V 70. letech rozšířil své pole působnosti do dalších oblastí, včetně brýlí, dalekohledů pro Bressera, nádobí, letadel, per, televizorů pro RFT Staßfurt (později vyráběné TechniSat ), počítačů a příslušenství, fotoaparátů a ještě mnohem více.

Jedním z jeho nejslavnějších a nejúspěšnějších návrhů je SLR Canon T90 (1986), jehož ergonomický tvar se stal standardem, na kterém jsou založeny digitální fotoaparáty Canon EOS.

•  
  Porsche 959 (1983)
•  
  Canon T90 (1986)
•  
  Pero na psaní (1993)
•  
  Stolní počítač z 90. let určený pro firmu Vobis
•  
  Schemmel K 208 Pegasus (1997)
•  
  DAF Aero 3000 Truck (2001)
•  
  Colani Spitzer-Silo Truck (2002)
•  
  Colani-LKW založené na kamionu Mercedes
•  
  Počítačová pracovní stanice
•  
  Parková lavička
•  
  Konferenční sál, Lünen, Německo

• 1960 Colani GT
• 1963 BMW 700 (Colani)
• 1968 Colani C-Form
• 1970 Colani Le Mans Prototype
• 1970 Colani C 112
• 1972 Eifelland Type 21 (Формула-1)
• 1976 Colani L’Aiglon
• 1976 Volkswagen Turbo Polo (Colani)
• 1977 Volkswagen Prototype (Colani)
• 1977 Colani Sportscar Prototype
• 1978 Colani New RS
• 1978 Ford GT80 (Colani)
• 1978 Colani Truck 2001
• 1979 Colani Sea-Ranger
• 1981 BMW M2 (Colani)
• 1981 Colani 2CV
• 1983 Mazda Le Mans Prototype (Colani)
• 1985 Mercedes-Benz Le Mans Prototype (Colani)
• 1987 Colani GT 2
• 1987 Lada Gorbi (Colani)
• 1989 Ferrari Testa d’Oro (Colani)
• 1989 Colani Corvette
• 1989 Colani Utah 6
• 1989 Colani Utah 8
• 1989 Ford Prototype (Colani)
• 1991 Colani Corvette Prototype Racer
• 1991 Colani Stingray
• 1995 Mercedes-Benz Vision 2005 Truck (Colani)
• 1996 Colani Horch Mega-Roadster
• 1999 Colani Mamba
• 2001 Colani Schanghai
• 2001 DAF Aero 3000 Truck (Colani)
• 2002 Colani Spitzer-Silo Truck
• 2006 Colani SuperTruck
• 2006 Colani Street-Ray
• 2006 Colani Yellow Egg

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luigi Colani na polské Wikipedii.

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Luigi Colani na Wiki Commons
• Colani Design Germany GmbH
• Colani Trading AG
• Colani Museum Archivováno 22. 8. 2015 na Wayback Machine.
• On-line Design Museum showing many Colani Products
• Japanese Colani fan web site
• 3 pictures of the Kitchen Satellite
• TT62 Alekto
• 1968 Two piece plastic cutlery in Museum of Design Zurich collection^{[nedostupný zdroj]}
• Concept Trucks of Future
• Website of his son's design company and his Instagram and IMDb pages
• Interview with Luigi Colani in Interview Magazine
• Article in the New York Times: Colani’s Concepts Make Concept Cars Look Tame (2007)