Louka U Litvínova: Obec v okrese Most v Ústeckém kraji

Rozkládá se převážně podél silnice z Litvínova do Mariánských Radčic, která se ve vsi nazývá Sokolovská ulice. Žije zde 737 obyvatel a stojí asi 150 domů.

Louka u Litvínova
Střed obce (vpravo obecní úřad a kaple)
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Litvínov
Obec s rozšířenou působností	Litvínov (správní obvod)
Okres	Most
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°35′17″ s. š., 13°38′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	737 (2023)
Rozloha	2,68 km²
Katastrální území	Louka u Litvínova
Nadmořská výška	287 m n. m.
PSČ	435 33
Počet domů	163 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Sokolovská 127 435 33 Louka u Litvínova [email protected]
Starosta	Roman Dub
Oficiální web: www.loukaulitvinova.cz
Louka u Litvínova
Další údaje
Kód obce	567272
Kód části obce	87211
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdejší nádraží je železniční uzel, kde se kříží železniční trať Oldřichov u Duchcova – Litvínov a méně frekventovaná trať Most–Moldava.

Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Wise (1386), dy Wese (1398), Wesin (1436), Lauka (1548), „v ves Laucze“ (1618), Wiza (1654), Wiese (1787, 1833), Wiesa (1833), Louka a Wiese (1854) nebo Louka u Litvínova (1957).

První písemná zmínka o Louce pochází z roku 1289, kdy zdejší majitel statku Thymo de Ryhsin (neboli z Rýzmburka) daroval cisterciáckému klášteru v Oseku půl marky stříbra ze vsi Louka. V roce 1386 potvrdil král Václav IV. Borešovi z Rýzmburka, že koupil od Kašpara z Ertmansdorfu a Nikla Kuchmistra vesnice Louku a Janov. V roce 1398 prodali Borešovi synové hrad Rýzmburk i se vším příslušenstvím míšeňskému markraběti Wilhelmovi. Louku dostal v léno Petr z Gablonce. Roku 1412 byl majitelem vsi Jiří Krines z Rotenhofu. Na přelomu 15. a 16. století patřila Louka Kaplířům ze Sulevic. Roku 1523 postoupil Jan Kaplíř ze Sulevic statek Děpoltovi z Lobkovic. V následujících letech došlo k vytvoření panství spojením statků Duchcova a Horního Litvínova. Roku 1639 zemřel bezdětný František Josef Lobkovic. Jeho vdova Marie Polyxena z Talmberka se v roce 1642 provdala za Maxmiliána z Valdštejna, jemuž přinesla věnem panství Duchov-Horní Litvínov. Louka pak náležela k tomuto panství až do roku 1848. V roce 1850 se stala sice samostatnou obcí, ale zanedlouho se stala osadou Horního Litvínova. Jako samostatná obec byla opět od roku 1897.

Původním zaměstnáním obyvatel bylo zemědělství. V obci se nacházel statek, v její severní části u rybníka mlýn, který však zmizel beze stopy již v raném novověku. Rozvoj obce od konce 19. století určovalo dolování uhlí. V roce 1889 zakoupil Úvěrní ústav z Drážďan na louckém katastru pozemky k dolování a důl Pluto byl otevřen dne 31. července 1891. S tímto průmyslovým rozvojem vznikla potřeba rozšíření železnice, takže staré nádraží na trati Duchcov–Podmokly z roku 1877 bylo zrušeno a na nově vybudované dráze Praha–Moldava (Pražsko-duchcovská dráha) bylo dne 20. května 1894 otevřeno nové nádraží.

S rozvojem průmyslu přibývalo i obyvatel, především českých horníků z vnitrozemí a měnila se tak i národnostní skladba. Vznikly české spolky: v roce 1896 odbor Národní jednoty severočeské, v roce 1897 Sokol. Ve školním roce 1913/14 byla v Louce v domě čp. 107 otevřena i česká škola, prozatím jako soukromá. V roce 1919 se stala veřejnou obecnou školou. Německá škola působila v Louce od roku 1854 jako pobočka a od roku 1870 jako obecná škola v čp. 14. Do zřízení školy navštěvovaly děti klášterní školu v Mariánských Radčicích. Nová budova školy byla postavena v roce 1893. V letech 1930–1931 byla postavena budova pro českou školu. Ve stejných letech byla v obci vybudována i kanalizace.

Během hospodářské krize ve 30. letech se v obci výrazně zvýšila nezaměstnanost. Za druhé světové války byl zabaven majetek českých podniků a veřejných korporací. Česká škola byla zrušena a její budovu využíval místní oddíl SA.

V roce 1947 došlo ke spojení obcí Horní Litvínov, Dolní Litvínov, Chudeřín, Šumná a Louka v nové město Litvínov. Louka jako samostatná obec zanikla a nesla označení Litvínov IV. V následujících letech se ale opět osamostatnila. Dne 3. září 1981 došlo v blízkém dolu Pluto II k výbuchu, který spolu s následným požárem zabil 65 horníků a dalších 28 zranil. Obci při rozšiřování těžby uhlí hrozilo, že bude v roce 1992 srovnána se zemí. Naštěstí ji tento osud nepostihl, neboť po roce 1989 došlo k útlumu těžby a stanovení tzv. územních limitů.

Původní kostel a hřbitov byly zničeny za husitských válek. V obci se dnes nachází kaple svatého Antonína Paduánského, která byla vystavěna místními rolníky až v roce 1834. Renovována byla v roce 1935 a naposledy v devadesátých letech 20. století.

V obci působí základní škola s prvním stupněm a mateřská škola. V roce 2002 byla dokončena rekonstrukce staré německé školy, kde vzniklo osm bytů. V obci je Sbor dobrovolných hasičů, který sídlí v domě čp. 45.

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 1 970 obyvatel (z toho 994 mužů), z nichž bylo 981 Čechoslováků, 935 Němců, 31 příslušníků jiné národnosti a 23 cizinců. Většina lidí se hlásila k římskokatolické církvi (1 399 obyvatel), 59 k evangelickým církvím, sedm k církvi československé a dva k nezjišťovaným církvím. Bez vyznání bylo 503 lidí. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla Louka 2 105 obyvatel: 998 Čechoslováků, 1 088 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a osmnáct cizinců. I tentokrát převažovali římští katolíci, ale 634 obyvatel bylo bez vyznání, osmdesát lidí patřilo k evangelickým církvím, 22 k církvi československé a jeden k nezjišťovaným církvím.

Louka u Litvínova získala právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 25 ze dne 9. listopadu 2007.

Znak

V modrozeleně sníženě děleném štítě nahoře šest vějířovitě vyrůstajících zlatých obilných klasů, dva vnitřní s listem, vše přeloženo vyrůstající přirozenou lilií, dole sedm (4, 3) stříbrných květů se zlatými středy.

Vlajka

List tvoří tři svislé pruhy, zelený, bílý a modrý v poměru 1:1:4. V modrém pruhu dva žluté vlající klíny, šikmý a kosmý, a vlající bílý klín. Všechny s vrcholem na středu vlajícího okraje bílého pruhu. Základny klínů dělí vlající okraj listu v poměru 2:1:2:1:2. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

• Greinerova
• Husova
• Na Lukách
• Nádražní
• Pluto I.
• K Coubaláku
• Ruských zajatců
• Sokolovská
• Ševčíkova
• U Rybníka
• Zelená

Reference

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Louka u Litvínova na Wiki Commons
•   Encyklopedické heslo Louka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Louka u Litvínova v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)