Přístroj Kvadrant: Astronomický a navigační přístroj

Jeho název pochází z latinského quadrans = čtvrtina. Jeho předchůdci byly astroláb a triquetrum. Skládal se ze čtvrtkruhu s úhlovým dělením a z ramena s průzory, které se po čtvrtkruhu otáčelo a nastavovalo na měřenou hvězdu.

V astronomii se používaly kvadranty k určení zenitových vzdáleností hvězd. Nejčastěji to byly velké zední (nástěnné) kvadranty, které byly připevněné na stěnu orientovanou v severojižním směru (upevnění zvýšilo jejich přesnost a stabilitu). Tycho Brahe dokázal měřit pomocí kvadrantů s přesností na 1′. Na měření azimutu se používaly azimutální kvadranty, otočné okolo svislé osy.

K námořní navigaci sloužily ruční kvadranty. Směr a zeměpisná poloha se určovaly podle polohy nebeských těles (astronavigace). Měřila se úhlová vzdálenost mezi objektem na obloze (nejčastěji Polárkou nebo Sluncem) a horizontem (úhlová výška) nebo vertikálním směrem (zenitová vzdálenost). Později byl kvadrant nahrazen dokonalejším sextantem.

Kvadrantem se v nové době také nazývá vojenský přístroj na měření úhlů.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kvadrant (astronómia) na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu kvadrant na Wiki Commons
• Velké umění astronavigace - od astrolábu po sextant (z čas. Vesmír)