Kostelec Nad Labem: Město v okrese Mělník ve Středočeském kraji

Leží sedm kilometrů severozápadně od Brandýsa nad Labem. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Historické centrum obtéká ze severu Labe a z jihu, západu a východu Mlýnský potok. Žije zde přibližně 4 300 obyvatel.

Kostelec nad Labem
Komenského náměstí v Kostelci nad Labem
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Neratovice
Obec s rozšířenou působností	Neratovice (správní obvod)
Okres	Mělník
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°13′36″ s. š., 14°35′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 261 (2023)
Rozloha	15,55 km²
Nadmořská výška	172 m n. m.
PSČ	277 13
Počet domů	1 280 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. Komenského 1 277 13 Kostelec nad Labem [email protected]
Starosta	Josef Chalupa
Oficiální web: www.kostelecnlab.cz
Kostelec nad Labem
Další údaje
Kód obce	534935
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podle Ottova slovníku naučného je Kostelec nad Labem původu starého. Při levém rameni labském tu stávala tvrz náležející v XIII. století králům českým. Brzy pak dostal se kostelecký hrad i s městysem pánům z Rýzmburka, jímž roku 1276 za spojenectví s Rudolfem Habsburským vzal hrad i městys Přemysl Otakar II., který jej vrátil zpět do královského zboží. První písemná zmínka o vesnici pochází právě z roku 1277. Od tohoto zásahu Přemysla Otakara II. byl Kostelec nad Labem v majetku koruny České ač byl dáván v zástavu osobám rozličným a v husitských válkách se z majetku koruny opět nakonec dostal do soukromého vlastnictví. V roce 1317 je již Kostelec nad Labem zmiňován jako městečko.

 

V 15. století držel Kostelec Berka z Dubé, od kterého jej koupila česká královna Johana z Rožmitálu – vdova po králi Jiřím z Poděbrad. Po její smrti 1475 získává Kostelec dcera Johany kněžna Ludmila Lehnická. Za jejího držení byl roku 1486 Kostelec povýšen králem Vladislavem II. na město.

Do severního a severovýchodního okraje správního území města zasahují dvě ze tří částí přírodní památky Polabí u Kostelce.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem
• 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
• 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice

Místní části

• Kostelec nad Labem (i název k. ú.; také bývalá obec a k. ú. Rudeč)
• Jiřice (k. ú. Jiřice u Kostelce nad Labem)

Městské symboly

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2013.

Rok 1932

Ve městě Kostelec nad Labem (2942 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, synagoga, společenstvo řezníků, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr): 2 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, biograf Sokol, Cukrovar a rafinerie, neštěmické rafinerie cukru, výroba desinfekčních prostředků, elektrárna, fotoateliér, hotel Neukam, 11 hostinců, hudební škola, 2 knihtiskárny, lékárna U matky Boží, mlýn, výroba mořidla, továrna motorů Štěpánek, pískovna, továrna na součástky velocipedů, Občanská záložna v Kostelci n. L., Živnostenská záložna v Kostelci n. L., továrna na stroje a slévárna železa a kovů Pokora, zubní ateliér.

V obci Jiřice (500 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Kostelce n. L.) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: autodopravce, 2 hostince, kovář, obuvník, obchod s ovocem a zeleninou, 2 rolníci, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.

• kostel sv. Víta (do 31. prosince 2005 farní kostel, nyní filiální kostel farnosti Stará Boleslav)
• kostel sv. Martina
• radnice
• hostinec (bývalá fara, čp. 283)
• židovský hřbitov – chráněn jako kulturní památka České republiky,
• památník na místě bývalé synagogy
• Kostelecký hrad založený ve třináctém století se částečně dochoval ve zdivu domu čp. 720 v ulici K Rudči.

• Tereza Stolzová (1834–1902), světoznámá operní pěvkyně
• František Šimáček (1834–1885), novinář a nakladatel
• Josef Šimáček (1837–1904), ředitel vinic v Dolních Beřkovicích
• Čeněk Vyhnis (1842–1897), středoškolský profesor, klasický filolog
• Miroslav Sylla (1887–1979), akademický malíř, středoškolský profesor

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/101 Úvaly – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Kralupy nad Vltavou a II/244 Líbeznice – Kostelec nad Labem – Všetaty – Byšice.
• Železnice – Ve městě je nádraží Kostelec nad Labem, které leží na železniční trati Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla na úseku mezi Neratovicemi a Brandýsem nad Labem zahájena roku 1899.

Veřejná doprava 2016

• Autobusová doprava – Ve městě měly zastávky autobusové linky do těchto cílů: Praha (dopravce ČSAD Střední Čechy), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Mělník, Neratovice, Praha, Všetaty (dopravce ČSAD Střední Čechy).
• Železniční doprava – V železniční zastávce Kostelec nad Labem zastavovalo v pracovních dnech 14 osobních vlaků, o víkendech 9 osobních vlaků (linka S23).

• Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 24 Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Mělník a č. 0019 Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem – Hradišťko.
• Pěší turistika – Územím města vedou červeně značená turistická trasa Kostelec nad Labem – Křenek – Lhota – Hlavenec a zeleně značená trasa Kojetice – Lobkovice – Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem.

V knihovně je více než 10 000 svazků knih, jedná se převážně o beletrii jak pro dospělé, tak i pro děti a mládež. Je zde i naučná literatura, a to zejména knihy o přírodě, výtvarném umění, historii, cestopisy, kuchařky, slovníky a knihy pro chovatele drobného zvířectva.

•  
  Radnice
•  
  Pamětní deska pěvkyně Terezy Stolzové na budově radnice
•  
  Kostel svatého Víta
•  
  Kostel svatého Martina
•  
  Památník na místě bývalé synagogy
•  
  Židovský hřbitov
•  
  Mlýn na Mlýnském potoku, rameni Labe
•  
  Ústí Mlýnského potoka do Labe
•  
  Sídliště v jižní části města
•  
  Most přes Labe
•  
  Slepé rameno Labe

Reference

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostelec nad Labem na Wiki Commons
•   Encyklopedické heslo Kostelec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Kostelec nad Labem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)