Josef Drásal: Nejvyšší člověk v Česku

červenec">4. července 1841 Chromeč – 16. prosince 1886 Holešov) byl nejvyšší člověk, který podle dochovaných údajů kdy žil v českých zemích.

Josef Drásal
Figurína Josefa Drásala na Národopisné výstavě r. 1895; tyče po straně ukazují průměrnou výšku lidí v té době
Narození	4. července 1841 Chromeč Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	16. prosince 1886 (ve věku 45 let) Holešov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	umělec a cirkusový artista
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v chudé rodině brusiče jehel Johanna Drásala a jeho manželky Magdalény jako třetí z jejich šesti dětí. Dorostl do výšky cca 241 cm; žádný hodnověrný doklad o jeho výšce se sice nedochoval, lze ji však poměrně přesně stanovit z kosterních pozůstatků (kopie jeho kostry je uložena v Anatomickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně). Za jeho abnormálním vzrůstem stála zřejmě nadměrná produkce růstového hormonu, způsobená poruchou podvěsku mozkového; tato porucha ho asi dvacet let živila, když Josef vystupoval jako varietní a cirkusová atrakce po celé Evropě (dokonce i před francouzským císařem Napoleonem III.) a dostal se až do Turecka. Kromě výšky proslul ovšem i silou a samozřejmě i mimořádnou chutí k jídlu, kterou se mu údajně jen málokdy podařilo zcela uspokojit. Jako většinu lidí, vybočujících z normálu, i jeho trápily komplexy, za svou výšku se styděl a chodil nahrbený, později však, když začal být známý a živil se jako atrakce, byl na svoji výšku naopak hrdý. Díky varietním vystoupením po celé Evropě získal peníze, proto si za 4000 zlatých koupil na Plačkově v Holešově dům, který byl uzpůsobený jeho výšce. V něm žil až do své smrti.

O jeho síle se traduje řada historek: dovedl prý zvednout převrácený vůz naložený plně obilím či porazit rukou vola a zase ho zvednout; kámen, který by se musel přepravit povozem s voly, dokázal sám přenést; rváče v hospodě prý posbíral do náruče a vynesl je ven; při vystoupení před Napoleonem III. měl na velký stříbrný podnos naskládat několik trpaslíků a přinést je císaři.

Podle některých zdrojů Drásal zemřel ve věku 45 let na souchotiny. V úmrtním listu byla ale jako příčina smrti uvedena choroba ledvin. Ještě za jeho života projevilo Britské muzeum zájem o jeho kostru, Drásal však odmítl, chtěl být pochován v Holešově a v poslední vůli si vymínil po smrti pokoj a na svém hrobě umístění kamene své velikosti. Toto přání však nebylo naplněno – jeho pozůstatky byly na holešovském hřbitově třikrát exhumovány a v roce 1967 bylo provedeno i antropologické vyšetření, které ukázalo, že Drásal trpěl vzácným onemocněním, které bylo příčinou nejen jeho abnormálního vzrůstu, ale i příčinou jeho předčasné smrti. V celosvětovém měřítku byl Josef Drásal patnáctým nejvyšším člověkem, v Evropě pak obsadil desáté místo.

Památku Josefa Drásala připomíná jeho hrob na hřbitově v Holešově (po několik desetiletí šlo vlastně o kenotaf, protože ostatky byly za účelem antropologického výzkumu v Brně).

Několik kusů Drásalova oděvu a jeho obraz v životní velikosti vlastní Městské muzeum v Holešově. Obraz v roce 1941 namaloval profesor kreslení na holešovském reálném gymnáziu, František Růžička, u příležitosti stého výročí Drásalova narození. Další Drásalův obraz v životní velikosti má Vlastivědné muzeum v Olomouci; namaloval jej akademický malíř Karel Žůrek v roce 1913. Olomoucké muzeum rovněž vystavuje figurínu Josefa Drásala v životní velikosti oblečenou do hanáckého kroje, který sestává z košile, vesty, gatí, opasku, klobouku a vysokých holínek. Figurínu nechal vyrobit Vlastenecký spolek muzejní v Olomouci a poprvé byla vystavena v roce 1895 na Národopisné výstavě v Praze. V roce 2014 muzeum uspořádalo veřejnou sbírku „Oblečme obra Drásala” za účelem restaurování Drásalova kroje a výroby kopií některých součástí tohoto kroje, které byly havarijním stavu. Výtěžek sbírky činil 87.609 Kč a zrestaurovaná figurína byla opět vystavena v listopadu 2015.

Závod horských kol přes Hostýnské vrchy nese od roku 1997 název „Bikemaraton Drásal”. Celková délka trasy bývá 115–130 km a nejrychlejší závodníci jsou na trati zhruba 5–6 hodin.

V roce 2007 byla jedna z ulic nové obytné čtvrti na východním okraji Holešova pojmenována „Drásalova”.

Reference

Literatura

• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot-Dvo. Praha: Libri, 2011. 339-466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 361. 
• OLŠINA, Miroslav. Hanácký obr Josef Drásal. [s.l.]: město Holešov, 2022. 15 s. ISBN 978-80-908254-6-8. 

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Drásal na Wiki Commons
• http://www.radio.cz/cz/clanek/62321
• http://www.pooh.cz/pruvodce/a.asp?a=2004450&db=444 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
• http://finweb.ihned.cz/1-10075640-16091240-006000_d-74