Jitka Ze Schweinfurtu: česká kněžna

srpen">2. srpna 1058) byla manželka Břetislava I. a česká kněžna. Jitka před svým sňatkem žila v klášteře, jak bylo pro tehdejší šlechtické a královské dcery poměrně typické a odtamtud byla Břetislavem unesena.

Jitka ze Schweinfurtu
Česká kněžna
Jitka ze Schweinfurtu
Narození	před 1003 Nordgau?
Úmrtí	2. srpna 1058 Uhry
Pohřbena	Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce	Božena?
Nástupce	Ida Wettinská
Manžel	Břetislav I.
Manželkou panovníka	asi 1021 - 1055
Dynastie	Babenberkové
Otec	Jindřich Nordgavský
Matka	Gerberga z Grabfeldu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ

Jejím pradědem byl pravděpodobně mocný bavorský vévoda Arnulf, současník svatého Václava. Krásná Jitka byla dcerou bavorského šlechtice, markraběte v Nordgau Jindřicha z rodu Babenberků a jeho choti Gerbergy, zřejmě hraběnky ze sousedního panství Grabfeldu. Její otec se po smrti císaře Oty III. postavil na stranu bavorského vévody, budoucího Jindřicha II. Příliš vděku se ovšem nedočkal a titul bavorského vévody od Jindřicha neobdržel. Markrabě se proti králi na čas vzbouřil, nakonec se ale usmířili.

Jitka přišla o otce v roce 1017. Vlády se po otci ujal její bratr vévoda Ota Bílý. Ten poslal sestru do rodinného kláštera ve Schweinfurtu, kde jí bylo poskytnuto vzdělání určené pro urozené dívky.

Únos Jitky

Dobré vztahy mezi Přemyslovci a Babenberky měly být stvrzeny sňatkem, o kterém se nejspíš jednalo kolem roku 1020. Markrabě východní marky Vojtěch tou dobou neměl dceru ve vhodném věku, a tak v úvahu přicházela jeho neteř Jitka. Syn českého kníže Oldřicha Břetislav byl ovšem nemanželského původu, což příliš nenapomáhalo vyhlídkám na sňatek s urozenou Jitkou. Břetislav problém vyřešil sám, když ji zřejmě v roce 1021 unesl z rodinného kláštera. Vojtěch i Jitka o připravovaném únosu pravděpodobně věděli, protože Břetislav nebyl za svůj tehdy těžký zločin potrestán. Kosmas popisuje únos Jitky takto:

Manželství

Po krátké návštěvě u svého otce Oldřicha se Břetislav s Jitkou odebrali na Moravu, kde se cítili bezpečněji. Nedlouho po únosu se Břetislav s Jitkou oženil. První syn Spytihněv se narodil o deset let později, což vedlo k hypotézám, že k únosu došlo až v roce 1029. Je známo, že Jitka svému muži porodila pět synů: Spytihněva, Vratislava, Konráda, Jaromíra a Otu. Je pravděpodobné, že mezi jejich dětmi byly i dcery a ani Spytihněv nemusel být prvorozeným synem, ale prvním přeživším.

Jitka s Břetislavem prožila na tu dobu dlouhých 34 (podle jiných pramenů 26) let a sdílela s ním jeho vladařské úspěchy. Během jejich manželství vybudoval Břetislav z českého knížectví mocný státní útvar. Jitka mu byla nejen dobrou ženou, ale i politickou spojenkyní. Především ve vztazích s německými zeměmi, se kterými Břetislav byl často ve válce.

Vyhnanství v Uhrách

Po Břetislavově smrti v roce 1055 byla Jitka svým synem Spytihněvem II. v rámci vyřizování starých účtů s německým obyvatelstvem vypovězena z Čech. Spytihněv svou matku vyhnal ze země pravděpodobně proto, že kdysi bránila jeho mladší bratry a byla německého původu. Přestože se Juditin bratr Ota III. Švábský stal roku 1048 švábským vévodou, odešla vdova do Uher. V Uhrách se měla podle kronikáře Kosmy provdat za oslepeného bývalého krále Petra Orseola. Jitka zemřela 2. srpna 1058. Její syn Spytihněv II. ji přežil pouze o tři roky. Jeho nástupce bratr Vratislav II. nechal převézt ostatky své matky do Prahy. Uložil je do hrobu svého otce Břetislava v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

• Spytihněv II. (1031 - 1061), český kníže ∞ Ida Wettinská
• Vratislav II. († 1092), český kníže a král ∞
  • 1/ N.N.
  • 2/ 1057 Adléta Uherská
  • 3/ 1062 Svatava Polská
• Konrád I. Brněnský (1035? – 1092), český kníže ∞ 1054 Virpirka z Tenglingu
• Jaromír (1040? – 1090), pražský biskup
• Ota I. Olomoucký († 1086), olomoucký údělník ∞ Eufemie Uherská

Reference

Literatura

• BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. 
• CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha: Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7. 
• KRZEMIEŃSKA, Barbara. Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. 2. vyd. Praha: Garamond, 1999. 390 s. ISBN 80-901760-7-0. 
• LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců III. Správa a obrana země (1012-1055). Od Oldřicha po Břetislava I. Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-365-7. 
• NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s. 
• TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef; SOMMER, Petr, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0. 
• ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8. 

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Jitka ze Schweinfurtu na Wiki Commons
• Božena Křesinova a Jitka Schweinfurtská