Ještěrka Obecná: Druh plaza

Žije v různých typech prostředí, především na loukách, vřesovištích, křovinatých oblastech, stepích, podhorských oblastech a v otevřených lesích.

Ještěrka
Ještěrka obecná
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	plazi (Reptilia)
Řád	šupinatí (Squamata)
Podřád	ještěři (Sauria)
Čeleď	ještěrkovití (Lacertidae)
Rod	ještěrka (Lacerta)
Binomické jméno
Lacerta agilis Linné, 1758
Rozšíření ještěrky obecné (Lacerta agilis)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Celková délka ještěrky obecné činí kolem 20–25 cm. Tělo měří až 9 cm a ocas je jedenapůlkrát delší než tělo. Hlava je širší s krátkým čumákem. Na krátkých končetinách je 5 prstů, jež jsou zakončeny drápky, které umožňují dobrý pohyb po kamenech a různorodých materiálech. Ocas umožňuje lepší dynamiku pohybu. Slouží také při útěku před nepřáteli – od těla může být odvržen, ale regeneruje, dorůstá.

 

Přestože je v České republice druhem chráněným, patří do druhů ještěrek v zemi nejrozšířenějších. Je rozšířená na většině území střední a východní Evropy, v Asii až po západ Číny, ale její početnost silně poklesla, kvůli ztrátě stanovišť. Obývá především suchá a slunná místa a to stráně, i okraje lesů. Většinou pobývá do výšky 2500 m n. m. Při větších výkyvech teplot raději zalézá do úkrytů. Každý jedinec má svoje území, kde loví, případně klade vejce.

 

V jídelníčku ještěrky obecné lze najít menší hmyz (mouchy, brouky), dále pavouky, červy, plže a pozemní korýše (svinky). Menší kořist rovnou polyká. Ještěrka loví především ve slunných dnech a dokáže ulovit i letící kořist.

 

Ještěrky se rozmnožují koncem jara a začátkem léta, nejčastěji květnu, červnu. Samice naklade do vyhloubené jamky v písku, mechu, hlíně či suché trávě 3–15 kožovitých měkkých vajíček o velikosti cca 15×8 mm. V červenci nebo v srpnu (většinou po 56 dnech) se vylíhnou mláďata, jež dosahují délky kolem 5–6 cm. Již od vylíhnutí jsou odkázána pouze na sebe a potravu si musí shánět sama. Dospělosti dosahují v 1,5–2 letech.

Ještěrka je nejaktivnější v ranních a podvečerních hodinách. V zimním období upadá do zimního spánku. Většinou zalézá do opuštěných nor savců (např. hraboši), pod kořeny stromů a různých skulinek. V dubnu se probouzí ze zimního spánku. Letální hranice teploty prostředí je kolem 3 °C.

Má ve svém okolí mnoho nepřátel, mezi ně patří například lišky, volavky, čápi, hadi (např. zmije obecná), kolem měst kočky a další predátoři. Při poškození ocasu se v části, kde má svaly nejtenčí, poruší a ocas se oddělí (kaudální autotomie).

 

V České republice je zvláště chráněna jako silně ohrožený druh, je tedy mimo jiné zakázán i její odchyt, chov v zajetí a prodej. Chráněna jsou i její vývojová stádia a sídla.

Reference

Literatura

• Steinbachův velký průvodce přírodou. Praha: GeoCenter, 1994.
• MORAVEC, Jiří, a kol. Plazi. Fauna ČR. 1. vyd. Praha: Academia, 2015. 531 s. ISBN 978-80-200-2416-9. Kapitola Lacerta agilis – ještěrka obecná, s. 118–146. 

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu ještěrka obecná na Wiki Commons
•   Galerie ještěrka obecná na Wiki Commons
• videoukázka ještěrky obecné
• obrázky ještěrky obecné
• rendy.eu – Ještěrka obecná (Lacerta agilis)
• obec Blučina – Ještěrka obecná (Lacerta agilis)
• Inifeniny dračí stránky – Ještěrka obecná
• Arachnomania.cz – Anatomie ještěrky obecné
• Terarista.com – Lacerta agilis – ještěrka obecná