Jaghnóbština (jaghnóbský jazyk) – jaghnóbsky яғнобӣ зивок (yaγnobī́ zivók ) je žijícím jazykem severovýchodní skupiny íránských jazyků.
Jaghnóbština se užívá zejména v oblasti Jaghnóbského údolí na horním toku řeky Jaghnób v severozápadním Tádžikistánu, mluvčí tohoto jazyka však žijí i v dalších oblastech Tádžikistánu, v oblasti Varzóbu, Zafaróbódu a v severních částech města Dušanbe. Počet mluvčích je odhadován na 12 500 jedinců.
Jaghnóbština (yaγnobī́ zivók / яғнобӣ зивок) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Tádžikistán |
Počet mluvčích | asi 12 500 |
Klasifikace |
|
Písmo | cyrilice |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | yai (B) |
ISO 639-3 | yai |
Ethnologue | yai |
Wikipedie | |
testovací verze | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaghnóbština je považována za potomka sogdštiny, jazyka Sogdiany, tedy oblasti Samarkandu, Bucháry a Pandžikentu, sogdštinu však používali obchodníci a učenci na širším území Střední Asie, množství písemných památek známe zejména z Turfanské oázy v Čínském Turkestánu. Na rozdíl od sogdštiny však jaghnóbština vykazuje určité odlišnosti, které ukazují, že jde spíše o jazyk velice příbuzný sogdštině, ale nelze s jistotou stanovit, že by se jaghnóbština byla vyvinula přímo ze sogdštiny.
Jaghnóbské písmo ještě nebylo plně kodifikováno – běžně se používá tádžická cyrilice, ve vědeckých textech se označují délky (ӣ, ӯ) a rozlišuje se mezi hláskami /v/ a /w/ – pro druhou uvedenou hlásku se používá latinské písmeno ԝ, v běžných textech se však pro obě hlásky používá cyrilské в.
А а | Б б | В в | Ԝ ԝ | Г г | Ғ ғ | Д д | Е е |
Ё ё | Ж ж | З з | И и | Ӣ ӣ | Й й | К к | Қ қ |
Л л | М м | Н н | О о | П п | Р р | С с | Т т |
У у | Ӯ ӯ | Ф ф | Х х | (Хԝ хԝ) | Ҳ ҳ | Ч ч | Ҷ ҷ |
Ш ш | ъ / ʼ | Э э | Ю ю | Я я |
Cyrilská písmena odpovídají následujícím symbolům v latinském vědeckém přepisu: а (a, ā) б (b) в (v) ԝ (w, u̯) г (g) ғ (γ) д (d) е (e / ye / ɛ) ё (yo) ж (ž) з (z) и (i, ī) ӣ (i, ī) й (y) к (k) қ (q) л (l) м (m) н (n) о (o) п (p) р (r) с (s) т (t) у (u, ū) ӯ (ʏ) ф (f) х (x) хԝ (x°) ҳ (h, ẖ) ч (č) ҷ (ǰ) ш (š) ъ / ʼ (ع) э (e) ю (yu, yū, yʏ) я (ya, yā)
Jaghnóbština má 10 samohlásek – 3 krátké, 7 dlouhých – a 27 souhlásek.
krátké: i [i-ɪ-e], a [(æ-)a(-ɑ)], u [(y-)u-ʊ-o] (samohlásky /i/ a /u/ jsou silně redukovány v otevřené slabice před přízvukem)
dlouhé: ī [i:], ɛ [ɛ:], e [(ɛ:-)e:], ā [(a:)-ɑ:], o [(ɒ:-)ɔ:(-o:-u:)] (/o/ se často mění na /ū/ před /m, n/), ū [u:], ʏ [(u:-)y:-y:i̯(-i:)]
dvojhlásky: ay [ai̯] (/ay /se objevuje většinou ve výpůjčkách, v domácích slovech se vyskytuje pouze v západním nářečí, ve východním nářečí mu odpovídá /e/ [ɛ:]), oy [ɔ:i̯], uy [ʊi̯], ūy [u:i̯], ʏy [y:i̯], iy [ɪi̯]; ow [ɔ:u̯], aw [au̯]
plozívy: [pʰ] /p), [b], [tʰ] /t/, [d], [kʰ] /k/, [ɡ] /g/ (/k/ a /g/ jsou palatalizovány na [cʰ] a [ɟ] před samohláskami přední řady anebo na konci slova), [qʰ] /q/ (neznělé plozívy ztrácejí svou aspiraci, následuje-li za nimi jiný konsonant)
frikativy: [f], [v], [s], [z], [ɕ] /š/, [ʑ] /ž/, [χ] /x/, [ʁ] /γ/, [χʷ] /x°/, [h] ([ɦ] se objevuje jako alofón /h/ mezi samohláskami anebo v kontaktu se znělou souhláskou), [ħ] /ẖ/, [ʕ] /ع/
affrikáty: [tʃ] /č/, [dʒ] /ǰ/
nazály: [m], [n] (obě hlásky mohou mít alofóny [ŋ] a [ɱ] před /k, g/, respektive /f, v/)
vibranty: [r]
laterály: [l]
approximanty: [β̞] /w/ (alofón [u̯] po samohlásce na konci slabiky či před konsonantem), [j] /y/
Znělé souhlásky jsou běžně vyslovovány nezněle na konci slova. Následuje-li slovo začínající znělým konsonantem, je poslední konsonant předcházejícího slova asimilován ke znělému konsonantu – v tomto případě je hláska /q/ znělostně asimilována jako /γ/, nikoliv [ɢ].
Hlásky /b, g, h, ẖ, ǰ, q, l ع/ se většinou objevují ve slovech cizího původu, v původních jaghnóbských slovech jsou tyto konsonanty vzácné.
Bila‐ biály | Labio‐ dentály | Alveoláry | Post‐ alveo‐ láry | Pala‐ tály | Veláry | Uvu‐ láry | Faryn‐ gály | Glo‐ tály | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nazály | m | n | |||||||
Plozivy | p b | t d | c ɟ | k ɡ | q | ||||
Afrikáty | tʃ dʒ | ||||||||
Frikativy | f v | s z | ɕ ʑ | χ ʁ | ħ ʕ | h | |||
Labializované frikativy | χʷ | ||||||||
Vibranty | r | ||||||||
Aproximanty | β̞ | j | |||||||
Laterální aproximanty | l |
Pádové koncovky:
pád | kořen končící konsonantem | kořen končící vokálem jiným než -a | kořen končící vokálem -a |
---|---|---|---|
Sg. přímý pád (nominativ) | – | – | -a |
Sg. nepřímý pád (obliquus) | -i | -y | -ay (Záp.dial.), -ɛ (Vých.dial.) |
Pl. přímý pád | -t | -t | -ot |
Pl. nepřímý pád | -ti | -ti | -oti |
Příklady:
Jaghnóbská osobní zájmena:
Osoba | Přímý pád singuláru | Nepřímý pád singuláru | Enklitický tvar singuláru | Přímý pád plurálu | Nepřímý pád plurálu | Enklitický tvar plurálu |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | man | man | -(i)m | mox | mox | -mox |
2. | tu | tau̯ | -(i)t | šumóx | šumóx | -šint |
3. | ax, iš | áwi, ít(i) | -(i)š | áxtit, íštit | áwtiti, ítiti | -šint |
číslovka | východní dialekt | západní dialekt | vypůjčené tádžické číslovky |
---|---|---|---|
1 | ī | ī | yak, yag, ya |
2 | dū | dʏ | du |
3 | saráy | tiráy | se, say |
4 | tafór | tufór, tifór | čor |
5 | panč | panč | panǰ |
6 | uxš | uxš | šiš, šaš |
7 | avd | aft | haft |
8 | ašt | ašt | hašt |
9 | nau̯ | nau̯ | nuh |
10 | das | das | dah |
11 | das ī | das ī | yozdáh |
12 | das dū | das dʏ | duwozdáh |
13 | das saráy | das tiráy | senzdáh |
14 | das tafór | das tufór / tifór | čordáh |
15 | das panč | das panč | ponzdáh |
16 | das uxš | das uxš | šonzdáh |
17 | das avd | das aft | habdáh, havdáh |
18 | das ašt | das ašt | haždáh |
19 | das nau̯ | das nau̯ | nūzdáh |
20 | bīst | ||
30 | bī́st-at das | bī́st-at das | sī |
40 | dū bīst | dʏ bīst | čil |
50 | dū nī́ma bīst | dʏ nī́ma bīst | pinǰóh, panǰóh |
60 | saráy bīst | tiráy bīst | šast |
70 | saráy nī́ma bīst | tiráy nī́ma bīst | haftód |
80 | tafór bīst | tufór / tifór bīst | haštód |
90 | tafór nī́ma bīst | tufór / tifór nī́ma bīst | navád |
100 | sad | ||
1000 | hazór |
Po číslovkách od dvou výše následuje počítaná entita v nepřímém pádě singuláru, např. tafór mórtiy (čtyři muži), saráy mési (tři dny), čil áspi (čtyřicet koní).
"Fálγar-at Yáγnob asosī́ láfz-šint ī-x gumū́n, néki áxtit toǰīkī́-pi wó(v)ošt, mox yaγnobī́-pi. 'Mʏ́štif' wó(v)omišt, áxtit 'Muždív' wó(v)ošt." [ˈfalʁɑratʰ ˈjɑʁnɔˑb asɔˑˈsiː ˈlafzɕɪntʰ ˈiːχ ɡʊˈmoːn ˈneːcʰe ˈɑχtʰɪtʰ tʰɔˑdʒiˑˈcʰiːpʰe ˈβ̞oːˀɔˑɕtʰ moːʁ jɑʁnɔˑˈbiːpʰe ˈmyːɕtʰɪf ˈβ̞oːˀoˑmɪɕtʰ ˈɑχtʰɪtʰ mʊʒˈdɪv ˈβ̞oːˀɔˑɕtʰ]
"Ve Falgharu a v Jaghnóbu je vlastně jen jeden základní jazyk, ale oni mluví tádžicky a my mluvíme jaghnóbsky. My říkáme 'Mýštif', oni říkají 'Muždiv'."
(V cyrilském pravopise by text vypadal zřejmě takto: "Фалғарат Яғноб асосӣ лафзшинт ӣх гумун, неки ахтит тоҷикипӣ ԝовошт, мох яғнобипӣ. 'Мӯштиф' ԝовомишт, ахтит 'Муждив' ԝовошт.")
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Jaghnóbština, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.