Hronov: Město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji

Žije zde přibližně 6 100 obyvatel. Má status obce s pověřeným obecním úřadem. Hronov je známý jako rodiště spisovatele Aloise Jiráska.

Hronov
Náměstí Československé Armády
znak
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Hronov
Obec s rozšířenou působností	Náchod (správní obvod)
Okres	Náchod
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°28′47″ s. š., 16°10′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	6 096 (2023)
Rozloha	22,04 km²
Nadmořská výška	364 m n. m.
PSČ	549 31, 549 34
Počet domů	1 752 (2021)
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	12
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. Čs. armády 5 549 31 Hronov 1 [email protected]
Starosta	Petr Koleta (ANO)
Oficiální web: www.mestohronov.cz
Hronov
Další údaje
Kód obce	574082
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními městy jsou Police nad Metují, Červený Kostelec, Rtyně v Podkrkonoší, Stárkov, Náchod a v Polsku Kudowa-Zdrój (česky Chudoba); Hronov dále sousedí s městysem Velké Poříčí (jenž byl po několik desetiletí po druhé světové válce jeho součástí), městysem Machov a obcemi Horní Radechová, Velké Petrovice, Bezděkov nad Metují, Žďárky a Vysoká Srbská.

Město se nachází v Hronovské kotlině na rozhraní Broumovské vrchoviny a Podorlické pahorkatiny. Leží při jižní hranici CHKO Broumovsko a protéká jím řeka Metuje, jejíž údolí zde dělí Maternickou část (prudkými svahy Jírovy hory směrem k řece) Jestřebích hor (svahy vrcholící kótou Vrše 518 m n. m. a U buku 532 m n. m.) na západní a východní část. Do řeky Metuje se na území Hronova vlévají Zbečnický potok a potok Dřevíč. Směrem k Náchodu se na pravém břehu údolí řeky Metuje prudce zvedají svahy Červenokostelecké pahorkatiny (nad Hronovem do 500 m n. m.)

Poprvé se Hronov připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241–1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.  

V husitské době zřejmě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí. Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v roce 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713–1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku. 

V letech 1831–1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794–1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery. 

Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1 682 v roce 1880 na 4 600 v roce 1910. 

V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.

Hronov se skládá z šesti katastrálních území a šesti částí obce:

• Hronov
• Malá Čermná
• Rokytník
• Velký Dřevíč
• Žabokrky
• Zbečník

• Na počest hronovského rodáka Aloise Jiráska se zde od roku 1931 vždy v srpnu pořádá nejstarší evropský festival amatérského divadla Jiráskův Hronov.

Od roku 1928 se zde pořádá běžecký závod Hronov – Náchod.

Sportovní kluby v Hronově:

• AFK Hronov (fotbal)
• HC WIKOV Hronov (hokej)
• VK Hronov (volejbal)

• Kostel Všech svatých, původně z roku 1359, v 18. století nově vystavěn
• Mariánský sloup na náměstí z roku 1725 se sochami sv. Václava, Vojtěcha, Prokopa a Zikmunda na podstavci, s reliéfy sv. Josefa, Jana Křtitele, Petra a Máří Magdaleny
• Divadlo a muzeum Aloise Jiráska
• Jiráskův rodný dům
• Pamětní deska Josefa Čapka a Heleny Čapkové v místě, kde stával jejich rodný dům (Hostovského 910)
• Jiráskův buk
• Knahlova chalupa (Antonín Knahl založil hronovské ochotnické divadlo)
• Hronovka a Regnerka – minerální prameny nacházející se v hronovském parku nedaleko Jiráskova rodného domu
• Čapkův mlýn (na přelomu 19. a 20. století patřil Karlovi a Heleně Novotným, prarodičům Heleny, Josefa a Karla Čapkových)

Rodáci

• Antonín Knahl (1801–1883), hodinář, divadelník a obrozenec, zakladatel ochotnického spolku v Hronově, jednoho z prvních souborů amatérského divadla v Čechách
• Jan Křtitel Knahl (1825–1901), hudební skladatel a sbormistr
• Alois Jirásek (1851–1930), spisovatel a dramatik; je pochován na místním hřbitově, jeho hrob vytvořil sochař Jaroslav Horejc
• Vilém Bitnar (1874–1948), literární historik; narozen v dnešní části Hronova – Zbečníku
• Paula Gans (1883–1941), malířka zátiší, portrétů a aktů
• Helena Čapková (1886–1961), spisovatelka
• Josef Čapek (1887–1945), malíř a spisovatel
• Jindřich Freiwald (1890–1945), architekt, autor hronovského divadla
• Josef Beneš (1901–1970), filozof
• Egon Hostovský (1908–1973), spisovatel
• Vladimír Šolín (1911–2002), překladatel, hudební kritik a publicista
• Emanuel Kaněra (1921–1979), kreslíř, dramatik, filmový režisér a scenárista
• Jaroslav Meier (1923–2001), slovenský a český varhaník a hudební skladatel
• Josef Lamka (1931–2009), výtvarník, scenárista, režisér a animátor
• Antonie Denygrová (1934–2019), operní pěvkyně
• Jan Filip (* 1949), hudební pedagog, zakladatel a kapelník folkové skupiny Kantoři
• Jaroslav Malý (* 1951), německý hokejista

Osobnosti spjaté s Hronovem

• Josef Regner (1794–1852), vlastenecký katolický kněz, působil na faře v Hronově, narodil se v Havlovicích (odsud řečený Havlovický v Jiráskově kronice U nás)
• Josef Václav Sládek (1845–1912), v letech 1890–1900 pobýval v Malé Čermné, zasloužil se mj. o výstavbu maločermenské školy; narodil se ve Zbirohu
• Antonín Čapek (1855–1929), lázeňský a báňský lékař, otec bratří Čapků; během jeho lékařské praxe v Hronově se zde narodili Helena Čapková a Josef Čapek; narodil se v Žernově
• Filip Oberländer (1875–1911), cestovatel a dobrodruh, hronovský továrník
• Adolf Kašpar (1877–1934), malíř a ilustrátor; ilustroval starý Hronov (kronika U nás)
• Božena Jelínková-Jirásková (1880-1951), malířka, dcera Aloise Jiráska; zemřela v Hronově
• Karel Čapek (1890–1938), spisovatel; v Hronově pobýval u prarodičů na prázdninách
• Friedl Dicker-Brandeisová (1898-1944), rakousko-česká výtvarnice a pedagožka; v letech 1938–1942 žila v Hronově
• Jarmila Hassan Abdel Wahab (1917–1996), pěvkyně; v letech 1962–1975 žila v Hronově-Žabokrkách
• Otto Sagner (1920–2011), německý knihkupec a nakladatel; v Hronově chodil několik let do měšťanské školy, (byl na tzv. handlu v Hronově – Žabokrkách)
• Jan Špáta (1932–2006), kameraman a režisér dokumentárních filmů; v Hronově strávil dětství
• Jaroslava Potměšilová (* 1936), hudební pedagožka a varhanice, spjata s Hronovem
• Ivo Švorčík (1937–2004), akademický malíř; vyrůstal a žil v Hronově
• Jan Žďárek (* 1938), entomolog; vyrůstal v Hronově;
• Edmund Schmidt (* 1943), fotbalista; žil a začínal v Hronově
• Jan Birke (* 1969), politik, starosta města Náchoda; dětství prožil v Hronově
• Miloš Meier (* 1984), bubeník; dětství strávil v Hronově
• Jaroslav Zelený (* 1992) fotbalista; s fotbalem začínal v AFK Hronov
• Radim Šalda (*1999), hokejista; vyrůstal v Hronově, začínal v HC Wikov Hronov

• Na Hronovsku bylo roku 1901 nejsilnější zaznamenané zemětřesení na území České republiky o síle 4,7 - 5 Richterovy škály. Bylo způsobeno Hronovsko-Poříčskou poruchou, která může vytvořit až zemětřesení o intenzitě 7 stupňů (dle Mercalliho stupnice).
• U pivovarského rybníka vlastnil Alois Jirásek letní sídlo, kde se setkal s T. G. Masarykem. Dodnes tam stojí pomník znázorňující, jak si Masaryk s Jiráskem podávají ruce.
• Nedaleko sochy Aloise Jiráska pramení ze země sirný pramen, zvaný mezi místními „Prdlavka“ (správně jde o minerální prameny Hronovku a Regnerku). Jeho charakteristický zápach po zkažených vejcích je cítit na metry daleko a specifickou chutí se stává opravdu raritou. Tato minerální voda má podle místních mnoho léčivých účinků.
• V místní části Hronova Zbečník se v lese Maternici nachází Skalákova studánka. Její voda byla považována za léčivou. Za epidemie cholery v roce 1832 jí lidé používali jako lék.

•   Bielawa, Polsko
•   Kudowa-Zdrój, Polsko
•   Warrington, Spojené království

•  
  Rodný dům Aloise Jiráska v Hronově
•  
  Sloup P. Marie na náměstí
•  
  Zvonice u kostela Všech Svatých
•  
  Jiráskovo divadlo od Jindřicha Freiwalda
•  
  Budova měšťanské školy na náměstí naproti Jiráskovu divadlu
•  
  Rodný domek Jana Křtitele Knahla
•  
  Socha Aloise Jiráska v hronovském parku
•  
  Památník Heleny a Josefa Čapkových
•  
  Prameny Regnerka a Hronovka
•  
  Železniční stanice

Reference

Externí odkazy

•   Galerie Hronov na Wiki Commons
•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Hronov na Wiki Commons
•   Encyklopedické heslo Hronov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Hronov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města
• Informace o obci na Portálu veřejné správy
• Městská a obecní statistika z roku 2003 na webu ČSÚ
• Vybrané statistické údaje za obec na webu ČSÚ
• Katastrální mapa Hronova na webu ČÚZK
• Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Hronova v roce 1840 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.