Červený Kostelec: Město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji

Leží v Podorlické pahorkatině na potoce Olešnici. Má přibližně 8 300 obyvatel.

Červený Kostelec
Kostel svatého Jakuba Většího a fara
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Červený Kostelec
Obec s rozšířenou působností	Náchod (správní obvod)
Okres	Náchod
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°28′35″ s. š., 16°5′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	8 326 (2023)
Rozloha	24,07 km²
Nadmořská výška	414 m n. m.
PSČ	549 41
Počet domů	2 308 (2021)
Počet částí obce	7
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	7
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. T. G. M. 26 549 41 Červený Kostelec [email protected]
Starosta	Tomáš Prouza
Oficiální web: www.cervenykostelec.cz
Červený Kostelec
Další údaje
Kód obce	573965
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

První zmínka o Červeném Kostelci

Existenci osady Kostelce prvně zmiňuje konfirmační kniha pražské diecéze z 22. srpna 1362. Podle ní měla již v této době osada farní kostel.

Významné skutečnosti

11. srpna 1831 přeskočila jiskra z neopatrně hlídaného ohně a vyhořelo 65 domů včetně fary, kostela, zvonice a kostnice.

Od listopadu 1837 do 30. dubna 1838 v Červeném Kostelci žila česká spisovatelka Božena Němcová. Nastěhovala se sem s manželem hned po svatbě. Nachází se zde také muzeum v domku, v němž Božena Němcová žila. V zahradě muzea stojí pomník Viktorie Židové, jejíž osud byl inspirací pro postavu Viktorky v Babičce. Ostatky Viktorie Židové jsou uloženy na místním hřbitově.

V neděli 11. července 1926 navštívil Červený Kostelec první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Po přivítání starostou Františkem Novákem si prohlédl nové městské divadlo.

V roce 1995 zde byl otevřen první hospic v České republice.

• Kostel svatého Jakuba Většího na náměstí
• Hřbitovní kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1865
• Krucifix u Devíti křížů, u lesa Krákorky
• Pomník obětem 1. a 2. světové války
• Pomník vysílačky Libuše
• Pomník obětem 2. světové války v Končinách
• Tovární mrakodrap bývalé Textilní akciové společnosti z konce dvacátých let 20. století

• Červený Kostelec
• Bohdašín
• Horní Kostelec
• Lhota za Červeným Kostelcem
• Mstětín
• Olešnice
• Stolín

 

Ochotnické divadlo se v Červeném Kostelci hrálo již v roce 1809. Nejvýznamnější byl Spolek divadelních ochotníků, který byl založen v roce 1864 a zanikl 2009. Od té doby je součástí Divadla Na tahu. V období mezi světovými válkami působil v Červeném Kostelci též amatérský pěvecký soubor Záboj, který se též divadlu věnoval.

Ve městě se každé léto koná mezinárodní folklórní festival (MFF), nejvýznamnější kulturní akce svého druhu v Královéhradeckém kraji. Jde o jeden z nejstarších festivalů v Česku; jeho počátky sahají do prvé poloviny 50. let 20. století. Díky své kvalitní organizaci a účasti špičkových zahraničních souborů byl zařazen mezi hlavní festivaly, pořádané pod patronací Mezinárodní organizace lidového umění IOV (statut B v UNESCO).

Ve městě se nachází Knihovna Břetislava Kafky, pojmenovaná po místním rodáku Břetislavu Kafkovi.

• Gustav Vacek (1821–1894), akademický malíř
• Augustin Bartoš (1888–1969), pedagog, druhý ředitel Jedličkova ústavu
• Břetislav Kafka (1891–1967), sochař, řezbář, hypnolog, léčitel a badatel v oblasti parapsychologie
• Jan Kratochvíl (1898–1975), generál, účastník prvního a druhého odboje
• Jindřich Křeček (1909–1979), malíř, grafik, krajinář, portrétista, karikaturista a publicista, účastník zahraničního odboje
• Rudolf Mertlík (1913-1985), klasický filolog, překladatel a spisovatel
• Lumír Čivrný (1915–2001), básník, prozaik, překladatel a politik
• Martin Růžek (1918–1995), herec a divadelní režisér
• Viktor Kalabis (1923–2006), hudební skladatel, hudební redaktor a muzikolog
• Václav Nývlt (1930–1999), scenárista a dramaturg
• Zvonimír Šupich (1930–1992), sportovní novinář
• Antonín Hepnar (* 1932), designér, výtvarný umělec, sochař, interiérový architekt a dřevosoustružník
• Zdeněk Fajfer (1938–2019), fotbalový trenér
• Lenka Bobková (* 1947), historička
• Jiří Hanuš (* 1948), politik
• Milan Hruška (* 1959), politik

•   Küsnacht, Švýcarsko
•   Uchte, Německo
•   Warrington, Spojené království
•   Ząbkowice Śląskie, Polsko

V lomu u Devíti křížů v blízkosti města byly v 90. letech 20. století (a později v Praze v roce 2010, kam byl kámen z lomu dovezen) objeveny již dva pravděpodobně dinosauří otisky fosilních stop, pocházející z období pozdního triasu (asi před 220 až 200 miliony let). Otisky ze sedimentů bohdašínského souvrství patřily menším, vývojově primitivním dinosaurům (nebo jejich blízkým příbuzným), dosahujícím délky asi 2 až 3 metrů a hmotnosti několika desítek kilogramů.

•  
  Kostel svatého Jakuba Většího
•  
  Dům Boženy Němcové
•  
  Městská spořitelna (Jindřich Freiwald)
•  
  Budova základní umělecké školy (Keyzlarova vila, architekt Josef Gočár, 1923–1924)
•  
  Hotel Šrejber na náměstí
•  
  Hřbitov s kaplí sv. Cyrila a Metoděje
•  
  Pomník obětem 1. světové války před základní školou
•  
  Sokolovna z roku 1930
•  
  Městské divadlo z roku 1925
•  
  Vily v Palackého ulici
•  
  Replika fosilní stopy pravděpodobného dinosaura z lomu u U Devíti Křížů západně od města

Reference

Literatura

• Josef Štěpař a Pavel Kafka: Dějiny chrámu apoštola sv. Jakuba Většího a duchovní správy v Červeném Kostelci. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2007. 102 s. ISBN 978-80-86818-45-0
• František Drahoňovský, Josef Pinkava, Červený Kostelec - Město bohatých tradic:, Červený Kostelec 2011. 223 s. ISBN 978-80-260-0745-6

Související články

• Kostel svatého Jakuba Většího (Červený Kostelec)

Externí odkazy

•   Galerie Červený Kostelec na Wiki Commons
•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Červený Kostelec na Wiki Commons
•   Encyklopedické heslo Kostelec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Červený Kostelec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Červený Kostelec v dobových fotografiích (YouTube)
• Popis památek Červeného Kostelce z roku 1910
• virtuální prohlídka