Heinrich Campendonk: Nizozemský malíř a grafik

listopad">3. listopadu 1889, Krefeld, Německo - 9. května 1959, Amsterdam, Nizozemsko) byl nizozemský malíř a grafik, narozený v Německu. Byl členem skupiny Der Blaue Reiter. V roce 1937 byla jeho díla spolu s mnoha dalšími vystavena na výstavě Entartete Kunst v Mnichově.

Heinrich Campendonk
Narození	3. listopadu 1889 Krefeld
Úmrtí	9. května 1957 (ve věku 67 let) Amsterdam
Místo pohřbení	Begraafplaats Buitenveldert
Povolání	malíř, vysokoškolský učitel, ilustrátor, grafik a kreslíř
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V letech 1905–1909 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Krefeldu. Přátelil se s Franzem Marcem, Augustem Mackem a Paulem Kleeem. S podporou Vasilije Kandinského a Franze Marca se stal členem mnichovské skupiny Modrý jezdec (německy Der blaue Reiter) a zúčastnil se obou výstav této skupiny v letech 1911 a 1912.

Poté, co sloužil v armádě v letech 1914–1916, žil v Seeshauptu. V letech 1919–1921 byl členem pracovní rady pro umění. V letech 1923–1926 žil v Porýní, kde vyučoval na Uměleckoprůmyslové škole v Essenu. V letech 1926–1933 byl profesorem na Akademii výtvarných umění v Düsseldorfu a zabýval se uměním barevného skla.

Poté, co se Hitler chopil moci, byl Campoendonk ze své pozice odstraněn. V roce 1934 emigroval do Belgie a o rok později byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Amsterdamu. V roce 1937, v rámci boje proti takzvanému Zvrhlému umění, byly jeho práce z německých sbírek zabaveny. Později bylo na výstavě Entartete Kunst v Mnichově vystaveno šest jeho obrazů, které byly nacisty určeny k zachycení současných umělců představujících avantgardní trendy v umění.

Po válce se Campendonk do Německa nevrátil. Zůstal v Amsterdamu, kde zemřel v roce 1957 ve svých 67 letech.

Campendonkovo dílo bylo ovlivněno kubismem, futurismem a expresionismem.

Ve Ville Merländer, v jeho rodném městě Krefeldu, byly zachovány dvě jeho nástěnné malby - Koty a Arlekin z roku 1925. Vytvořil je metodou al fresco na čerstvé, stále vlhké omítce. Majitel vily, Richard Merländer, maloval obrazy během Třetí říše. Práce Campendonky byly objeveny v roce 1991 a zpřístupněny veřejnosti v roce 1998.

V letech 1929-1930 vytvořil vitráž pro kostel Maria Grün v Hamburku-Blankenese.

V kostele Krista krále v Penzbergu jsou další dvě vitrážová okna umělce. Vitráž Vášeň byla vytvořena v roce 1937 v Amsterdamu, určená pro světovou výstavu v Paříži, kde získala ocenění Grand Prix. Okno z barevného skla proroka Izaiáše z roku 1954 bylo fragmentem většího díla původně určeného pro katedrálu v Kolíně nad Rýnem.

Okna z barevného skla Campendonka se nacházejí také ve westerworku katedrály v Essenu a v kryptě katedrály v Bonnu.

•  
  Amsterdam Muiderpoort
•  
  Keizersgracht 369
•  
  Keizersgracht 369
•  
  Keizersgracht 662
•  
  Richard Wagnerstraat 32

• Mathias T. Engels: Heinrich Campendonk. Verlag Aurel Bongers, Recklinghausen 1958 (= Monographien zur rheinisch-westfälischen Kunst der Gegenwart, Bd. 8).
• Andrea Firmenich: Heinrich Campendonk 1889–1957. Leben und expressionistisches Werk, mit Werkkatalog des malerischen Oeuvres. Verlag Aurel Bongers, Recklinghausen 1989. ISBN 3-7647-0406-3.
• Volker Rattemeyer (vyd.): Das Geistige in der Kunst. Vom Blauen Reiter zum Abstrakten Expressionismus. Museum Wiesbaden, Wiesbaden 2010. ISBN 978-3-89258-088-1.
• Staatliche Museen zu Berlin: Expressionisten. Die Avantgarde in Deutschland 1905–1920. Henschelverlag Kunst und Gesellschaft, Berlin 1986. ISBN 3-362-00081-9.
• Reichshandbuch der deutschen Gesellschaft – Das Handbuch der Persönlichkeiten in Wort und Bild. Erster Band, Deutscher Wirtschaftsverlag, Berlin 1930, ISBN 3-598-30664-4

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Campendonk na Wiki Commons
• Freundeskreis Heinrich Campendonk
• Heinrich Campendonks Wandgemälde in der Villa Merländer
• Heinrich Campendonk im Museum Penzberg: Kurzbiografie mit Gemälden
• Jesaja-Fenster
• Bild: Der sechste Tag, der 6. Schöpfungstag, an dem Gott laut Genesis die Tiere schuf. Ausführliche Interpretation:
• Der "Blaue Reiter" und das "Rote Bild mit Pferden" HEINRICH CAMPENDONK (rheinische-art.de;abgerufen am 27. April 2013)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.