František Křelina (26.
červenec">26. července 1903 Podhradí – 25. října 1976 Praha) byl český učitel prozaik, básník a dramatik.
František Křelina | |
---|---|
Narození | 26. července 1903 Podhradí Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 25. října 1976 (ve věku 73 let) Praha Československo |
Povolání | učitel, spisovatel |
Národnost | česká |
Děti |
|
Příbuzní |
|
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František nejprve navštěvoval obecnou školu ve Veliši, od roku 1914 chodil na měšťanskou školu v Jičíně a od roku 1918 zde studoval na Učitelském ústavu. Studia ukončil v roce 1922.
Jako učitel působil v Ústí, Pecce, Roškopově, Hrádku nad Nisou a Louce. V letech 1924 až 1926 absolvoval vojenskou službu v Hradci Králové a v Žamberku. Poté učil na obecné škole v Letařovicích a ve Vyskři a to až do roku 1929. V letech 1929–1938 učil na měšťance v Českém Dubu, potom několik měsíců v Kobylech. Po obsazení Sudet Němci v březnu 1939 odešel do Prahy. Zde připravoval společně s Josefem Knapem a Jaroslavem Durychem výzvu českých spisovatelů k lidu, která však padla za oběť cenzuře. V Praze učil na měšťanských a později jednotných školách až do roku 1951, kromě roku 1945, kdy učil v Hradišti.
V letech 1943–1948 byl členem Moravského kola spisovatelů. V Praze byl 24. srpna 1951 zatčen, v červenci 1952 byl jako člen údajné protistátní skupiny v rámci vykonstruovaného procesu s tzv. „zelenou internacionálou“ odsouzen za velezradu na dvanáct let vězení. Ve stejném procesu byli mezi jinými odsouzeni také Josef Knap, Jan Zahradníček, Bedřich Fučík, Zdeněk Kalista, Ladislav Kuncíř a Ladislav Jehlička. V době věznění na Pankráci se s ním a J. Zahradníčkem a J. Knapem spřátelil dozorce Václav Sisel, který jim pomáhal. Ten ukryl na své chatě značnou část rukopisů jejich básní a textů, a to až do r. 1968.
Dne 10. května 1960 byl Křelina amnestován. Do roku 1964 pracoval jako stavební dělník v Praze a znovu se věnoval literární tvorbě. Jeho články otiskovaly v té době Zemědělské noviny a Lidová demokracie. Roku 1967 byl plně rehabilitován. Zemřel v Praze, pochován je ve Veliši.
Dne 2. července 1927 se v Turnově František Křelina oženil s dcerou rolníka Annou Masopustovou (1903–2001). Manželé Křelinovi měli dvě dcery: spisovatelku Hanu Pražákovou a Libuši.
Roku 1936 obdržel státní ocenění a o dva roky později cenu České akademie věd a umění.
František Křelina je sice považován za ruralistu, ale jeho texty (ať již básnické, prozaické či dramatické) nesou prvky i jiných uměleckých směrů a ruralismus u něj převládat pouze v období jeho rané tvorby, tedy během první republiky.V 30. letech se vyprofiloval jako jeden z nejvýraznějších prozaiků ruralismu. Během okupace psal prózy vizionářského a mystického charakteru, jež na historickém či legendárním podkladě vytvářely alegorické obrazy zápasu kladných sil lásky a milosrdenství s mocnostmi zla a násilí, k etickému idealismu směřovala i jeho tvorba poválečná.
K jeho nejznámějším ruralistickým dílům patří Hlas kořenů, Hlas na poušti či Jalovčí stráně. Některá díla z Křelinovy pozůstalosti nebyla doposud vydána.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article František Křelina, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.