Drápkovci

Jedná se o velmi starobylou skupinu, která se v podstatě za posledních 500 milionů let nezměnila. Zatím bylo popsáno asi 200 druhů, ale předpokládá se, že celkový počet bude výrazně vyšší. Jde o článkovce s homonomní metamerií.

Drápkovci
drápkovci
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Nadoddělení	trojlistí (Triblastica)
Oddělení	prvoústí (Protostomia)
Kmen	drápkovci (Onychophora) Grube, 1853
Třída	drápkovci (Udeonychophora) Poinar, 2000
Čeledi
drápkovcovití (Peripatidae) drápkonošovití (Peripatopsidae)
Sesterská skupina
členovci (Arthropoda)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedinci mohou dorůstat až 20 cm délky. Jméno dostali podle dvojice drápků, které zakončují nečlánkované končetiny, nesoucí tělo nad podkladem. Stejnoměrně článkované tělo pokrývá kutikula s chloupky, kterou jednou za čas svlékají. Při každém svlékání přibývá počet článků i panožek. Na hlavě mají pár kroužkovaných tykadel a na jejich bázi jsou poměrně vyspělé oči s rohovkou i čočkou. První pár panožek (onychopodií) je přeměněn v kusadla, v ústech je navíc několik masitých pedipalp, vylučujících lepivý sekret. Vylučovací soustavu tvoří metanefridie. Nervová soustava: shodná jako u členovců, složena ze tří oddílů. Pár ventrálních nervových provazců se nachází v každém článku, nad řitním otvorem se spojují. Cévní soustava je otevřená, silně redukovaná díky vzdušnicovému typu dýchání. Přítomna jedna hřbetní céva s párem ostií na každém článku. Dýchací soustava: dýchají vzdušnicemi. Protože nemohou vzdušnice uzavírat (jak to například dělá hmyz), hrozí jim vyschnutí a musí se stále zdržovat ve vlhku. Na povrchu těla se nachází velké množství pórů se svazky tracheálních kapilár. Díky nim dochází k transportu kyslíku k jednotlivým buňkám.

Jsou to gonochoristé s přímým vývojem. Některé druhy kladou vajíčka, jiné rodí živá mláďata, která jsou pohyblivá a nepigmentovaná. U amerických živorodých druhů dokonce nacházíme jednoduchou placentu vyživující zárodek a vývoj embrya může trvat i 15 měsíců. V okamžiku vylíhnutí, či narození jsou mláďata podobná dospělcům.

 

Žijí převážně na jižní polokouli ve vlhkých tropech. Je to jediný kmen živočichů, který je zcela suchozemský. Všichni drápkovci jsou masožraví. Z ústních žláz vystřikují lepkavou tekutinu, která na vzduchu tuhne. Užívají ji hlavně k lovu, k znehybnění kořisti, ale i pro obranu. Na jejich vlastním těle se tato vlákna rozpadají.

Převážně jde o noční dravce, kteří napadají různé členovce a další malé živočichy (například slimáky) až do velikosti útočníka. Kořist je paralyzována a poté do ní drápkovec napustí trávicí enzymy, které obsah těla rozpustí. Díky svalnatému hltanu je pak obsah těla vysáván (na principu pumpy).

 

Celý kmen obsahuje asi 200 druhů. Příkladem je drápkonoš kapský (Peripatopsis capensis), modře zbarvený, 5 cm velký a žijící v jižní Africe.

Aktuální klasifikace (2013):

(† označuje vyhynulé taxony; české názvy podle BioLib)

Kmen: Onychophora Grube, 1853 – drápkovci

• Čeleď: Peripatidae Evans, 1901 – drápkovcovití
• Čeleď: Peripatopsidae Bouvier, 1905 – drápkonošovití
• Čeleď: †Succinipatopsidae Poinar, 2000
• Čeleď: †Tertiapatidae Poinar, 2000
• Čeleď: †Helenodoridae Poinar, 2000

Reference

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu drápkovci na Wiki Commons
• Popis skupiny

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.