Claudio Ranieri: Italský fotbalista a fotbalový trenér

říjen">20. říjen 1951, Řím, Itálie) je fotbalový trenér, bývalý fotbalový obránce. V sezóně 2015/16 vyhrál s Leicesterem senzačně Premier League. Má za sebou bohatou trenérskou kariéru, působil například v Neapoli, Valencii, Atléticu Madrid, Chelsea, Juventusu, Římě a Interu. Taktéž vedl řeckou reprezentaci. Od ledna 2023 vede italský klub Cagliari.

Claudio Ranieri
V roce 2011
Osobní informace
Datum narození	20. října 1951 (72 let)
Místo narození	Řím, Itálie
Výška	182 cm
Hmotnost	78 kg
Klubové informace
Současný klub	Trenér Cagliari
Pozice	Fotbalový obránce (1973–1986) Fotbalový trenér (1986–)
Mládežnické kluby
1971–1973 Řím
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1973–1974 1974–1982 1982–1984 1984–1986 Řím Catanzaro Catania Palermo 00600(0) 22500(6) 06200(1) 04000(0)
Trenérská kariéra***
Roky Klub 1986–1987 1987–1988 1988–1991 1991–1992 1993–1997 1997–1999 1999–2000 2000–2004 2004–2005 2007 2007–2009 2009–2011 2011–2012 2012–2014 2014 2015–2017 2017–2018 2018–2019 2019 2019–2021 2021–2022 2022– Vigor Lamezia Campania Puteolana Cagliari Neapol Fiorentina Valencia Atlético Madrid Chelsea Valencia Parma Juventus Řím Inter Monaco Řecko Leicester Nantes Fulham Řím Sampdoria Watford Cagliari
Úspěchy
1. anglická fotbalová liga 2015/2016 Leicester – trenér Italský fotbalový pohár 1995/1996 Fiorentina – trenér Španělský fotbalový pohár 1998/1999 Valencia – trenér Italský superpohár 1996 Fiorentina – trenér Superpohár UEFA 2004 Valencia – trenér Pohár Intertoto 1998 Valencia – trenér
Další informace
Podpis
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. *** Trenérské působení aktuální k 2. 8. 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho hráčská kariéra nebyla příliš pestrá, neboť působil pouze ve čtyřech klubech. Jeho první štací byl Řím, kde odehrál šest zápasů a poté se stěhoval do Catanzara. Tady odehrál za osm sezon 225 zápasů a dal 8 branek a poté přestoupil do Catanie, kde za dva roky vsítil jednu branku. Jeho další a poslední klub bylo Palermo, kde v roce 1986 ukončil kariéru. Celkem sedm sezon odehrál v Serii A.

Jako začínající trenér začal trénovat italskou Campaniu a Cagliari. V posledním jmenovaném klubu strávil tři roky a poté se přestěhoval do Neapole, i přes jeho veškeré snažení se nepodařilo Neapoli umístit lépe než na čtvrté příčce a tak se znova bývalý italský obránce musel po dvou letech přestěhovat. Nabídka přišla z Fiorentiny, která v roce 1993 hrála druhou ligu, tedy Serii B. Za čtyři roky, které zde strávil, dokázal Fiorentinu vrátit na vrchol. Nejenže vyhrál Serii B a tím pádem se "Viola" (jak se klubu přezdívá) dostala do první ligy, ale i Italský pohár (v roce 1996) a Superpohár.

V roce 1997 se Ranieri přestěhoval do Španělska, aby převzal Valencii. S tou vyhrál Copa del Rey (španělský pohár) a UEFA Intertoto Cup. Ve Valencii vydržel znovu 2 roky a za tu dobu také dostal klub na výsluní. Claudio ve Španělsku zůstal, jeho pomoc potřebovalo Atlético Madrid, ale Atletico v sezóně sestupovalo a Ranieri musel jít pryč. I přes nezdar v Atleticu si Ranieriho najala Chelsea FC, kterou trénoval čtyři roky. Ovšem i s hvězdami jako jsou Emmanuel Petit, William Gallas, Frank Lampard, Boudewijn Zenden, John Terry, Damien Duff, Claude Makélélé, Adrian Mutu, Juan Sebastián Verón, Hernán Crespo nedokázal v Chelsea nic za čtyři roky vyhrát, přičemž v roce 2003 ji koupil Roman Abramovič, který do klubu hodně investoval. V roce 2004 tedy už Cheslea došla trpělivost a italského trenéra vyhodila a nahradila jej portugalským úspěšným koučem José Mourinhem. Ranieri v září 2004 vydal knížku s názvem „Proud Man Walking,“ která zaznamenala jeho poslední rok v Londýně. Výtěžek šel pak na London's Great Ormond Street Hospital.

8. června 2004 se Claudio vrátil do Valencie, kde převzal tým po Rafaeli Benítezovi (který s ní vyhrál pohár UEFA a odešel do Liverpoolu). První rok se italskému kouči dařilo, vyhrál UEFA Super Cup a sezóna také nebyla vůbec špatná, i když na první místo to nestačilo. Ovšem začátek nové sezóny se Valencii moc nepodařil a vyřazení z Ligy mistrů a následně špatné umístění v tabulce přimělo vedení Valencie 25. února 2005 Ranieriho propustit. Po dvou roční pauze od trénování se Ranieri ujal Parmy, se kterou nevydržel ani rok. Začátek sezóny se sice povedl, ale forma mužstva šla dolů poté, co Parma prohrála 4:1 s Messinou.

Ještě v témže roce převzal Juventus FC a podepsal smlouvu na tři roky. Do "Staré dámy" k němu přišel Vincenzo Iaquinta a Zdeněk Grygera. Po korupčním skandálu, který propukl v Itálii, dostal Juventus zpět do první ligy.

V Turíně také nedodržel smlouvu a 1. září 2009 se stěhoval do Říma, kde nahradil Luciana Spallettiho. Ovšem AS Řím se pod jeho vedením také moc nedařilo a 20. února 2011 po špatné sérii výsledků odstupuje z funkce manažera.

22. září 2011 byl Ranieri jmenován novým trenérem Interu Milán místo Gian Piera Gasperiniho, který byl propuštěn za špatné výkony. Debut se italskému trenérovi vydařil, na hřišti Bologni FC černomodří vyhráli 1:3.

V letech 2012-2014 vedl francouzské Monako, s nímž dokázal v první sezoně vyhrát druhou francouzskou ligu a v příštím roce se umístil na druhém místě ve francouzské Ligue 1. Klub s ním ale neprodloužil smlouvu. Na podzim 2014 krátce vedl reprezentaci Řecka.

Od roku 2015 je hlavním trenérem anglického Leicesteru, s nímž v sezoně 2015/16 anglické ligy senzačně vyhrál první titul v historii klubu a dovedl ho také poprvé do Ligy mistrů. V následující sezóně se mu však příliš nedařilo a 23. února 2017 byl z Leicestru vyhozen.

Fiorentina

• 1× vítěz 2. italské ligy (1993/94)
• 1× vítěz italského poháru (1995/96)
• 1× vítěz italského superpoháru (1996)

Valencia

• 1× vítěz španělského poháru (1998/99)
• 1× vítěz Pohár Intertoto (1998)
• 1× vítěz evropského superpoháru (2004)

Leicester

• 1× vítěz 1. anglické ligy (2015/16)

Monaco

• 1× vítěz 2. francouzské ligy (2012/13)

Leicester

• 1× vítěz 1. anglické ligy (2015/16)

Individuální

• 1× nejlepší trenér 1. italské ligy (2008)
• 1× nejlepší trenér 1. anglické ligy (2016)
• 1× Panchina d'oro (2016)
• 1× trenér roku podle World Soccer (2016)
• 1× trenér roku podle FIFA (2016)
• 1× trenér roku podle Gazzetta Sports Awards (2016)
• 1× Národní cena Enza Bearzota (2016)

V roce 2016 byl uveden do Síně slávy italského fotbalu. V roce 2016 byl uveden do Golden Foot.

Vyznamenání

  Řád zásluh o Italskou republiku (20. 5. 2016) z podnětu Prezidenta Itálie

  Za sportovní zásluhy (9. 5. 2016)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Claudio Ranieri na italské Wikipedii.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Claudio Ranieri na Wiki Commons
•   Osoba Claudio Ranieri ve Wikicitátech

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.