Centrální Bagdádská Věznice

Sloužila k věznění a popravování politických vězňů již za diktátora Saddáma Husajna. Světově známým se toto vězení stalo, když média informovala o mučení a ponižování iráckých vězňů, z nichž někteří používali statusu válečného zajatce, příslušníky armády USA.

Centrální bagdádská věznice
Věznice Abú Ghrajb
Základní údaje
Otevření	Desetiletí od 1950
Poloha
Adresa	Anbár, Irák Irák
Souřadnice	33°17′33″ s. š., 44°3′54″ v. d.
Centrální bagdádská věznice
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věznice byla vybudována v 60. letech 20. století s britskou pomocí na území 280 akrů se 24 strážními věžemi. Oblast o rozloze malého města byla rozdělena do 5 samostatných částí oddělených zdí pro různé kategorie vězňů. Každý vězeňský blok obsahoval jídelnu, islámskou modlitebnu, vycházkový prostor a základní hygienické příslušenství. Cely byly často zaplněny 40 lidmi v místnostech o rozměrech 4 × 4 metry.

Manadel al-Džamadi byl irácký vězeň v Centrální bagdádské věznici, jenž byl v roce 2003 umučen při výslechu. Dozorci ho bili a pověsili z okna za ruce v poloze zvané „estrapáda“. Byl podezřelý, že 27. října 2003 provedl bombový útok na kanceláře Červeného kříže v Bagdádu, což se ovšem nepodařilo dokázat. Ve vězení byl držen jako tajný vězeň, o jeho smrti by se pravděpodobně nikdo nedozvěděl, ale někteří dozorci (Sabrina Harman, Charles Graner) porušili disciplínu a fotografovali se s jeho mrtvolou. Fotografie se potom dostaly do médií.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Centrální bagdádská věznice na Wiki Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.