Buča: Sídlo v Kyjevské oblasti na Ukrajině

Leží na potoce Buča zhruba 25 kilometrů na západ od Kyjeva a bývá počítáno do Kyjevské aglomerace. V roce 2022 žilo v Buči téměř 37 tisíc obyvatel. Dekretem prezidenta Volodymyra Zelenského z 24. března 2022 dostala Buča vyznamenání město-hrdina.

Buča Буча
Železniční nádraží
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	50°33′51″ s. š., 30°12′ v. d.
Nadmořská výška	148 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Kyjevská
Rajón	Bučský
Buča
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,55 km²
Počet obyvatel	37 321 (2022)
Hustota zalidnění	3 537,5 obyv./km²
Správa
Starosta	Anatolij Fedoruk
Vznik	1898
Oficiální web	www.bucha-rada.gov.ua
Adresa obecního úřadu	вул. Енергетиків 12 08292 м. Буча
Telefonní předvolba	4497
PSČ	08292
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osídlení obce sahá k roku 1630, kdy je poprvé zmíněna osada s názvem Jabluňka, kterou založil Abrycht Radziwill. V ní byl asi roku 1843 postaven chrám sv. Petra a Pavla a v roce 1868 byla založena cihelna. Početnější osídlení zde vzniklo koncem 19. století kolem železniční stanice na budované železniční trati ze Sarnů do Kyjeva. V roce 1943 se ve městě v rámci příprav osvobození Kyjeva od fašistů usídlil 1. ukrajinský front Rudé armády v čele s generálem Vatutinem. Samostatným městem je Buča od 9. února 2006, předtím byla sídlem městského typu a součástí nedaleké Irpině. Od roku 2020 k ní byly připojeny obce Balanivka, Lisova Buča (Bučanka), Melniky, Sklozavod, Jabluňka a Jastremšina.

Ruská invaze 2022

 

Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 probíhaly v Buči těžké boje v rámci kyjevské ofenzívy, což mělo za následek velké ruské ztráty. Ruské síly zaútočily na městský památník války v Afghánistánu, který si možná spletli s ukrajinským vojenským vozidlem.

Po návratu města pod ukrajinskou kontrolu začátkem dubna 2022 bylo oznámeno, že okolo 270 místních obyvatel bylo pohřbeno v hromadných hrobech. Těla některých obětí byla ustupujícími okupanty ponechána nepohřbena v ulicích města.

Do roku 2022 zde byla těžena rašelina, v letech 1946–2016 provozována sklárna, do roku 2022 výrobna škrobu a sirupu a další drobné závody.

• Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla z roku 1843 (nejstarší ze šesti kostelů)
• Pravoslavný chrám sv. Ondřeje Prvorozeného, novostavba z roku 2010 (největší ze všech: na ploše 930 m², kupole vysoká 43 m).
• Ruina letohrádku stavitele železnice Stamma
• Památník na místě zbořené usedlosti rodiny Bulgakovových, kde trávil prázdniny spisovatel Michail Bulgakov s rodinou
• Památník hrdinů Majdanu, mramorové sousoší z roku 2015; připomíná pět ukrajinských vojáků z Buči, zemřelých v letech 2014-2016 v rusko-ukrajinské válce (Antoněnko, Chembovskyj, Pasyčnik, Starov, Javorskyj)

Fotbalový stadion Jubylejnyj v roce 2017 hostil zápasy kvalifikačního kola šampionátu UEFA hráčů do 19 let.

• Jevgen Oskarovyč Paton (1870 Nice – 1953 Kyjev) – stavitel mostů, vysokoškolský pedagog a voják vlastenecké války, otec vědce Boryse Patona
• Mykola Ivanovyč Muraško (1844 – 1909 Buča) – ukrajinský malíř, učitel, kritik a historik umění, zakladatel kreslířské školy v Kyjevě

•   Kovel, Ukrajina
•   Ťačiv, Ukrajina
•   Tuszyn, Polsko
•   Jasło, Polsko
•   Ospedaletto, Itálie
•   Sherbrooke, Kanada

•  
  Chrám sv. Petra a Pavla
•  
  Chrám apoštola Ondřeje
•  
  Ruina Štammova letohrádku (2014)
•  
  Památník M. Bulgakova
•  
  Městský park (2014)
•  
  Rotunda v parku (2020)
•  
  Památník války v Afghánistánu
•  
  Oleksandr Muraško: Portrét učitele Mykoly Muraška

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Butscha na německé Wikipedii.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Buča na Wiki Commons