Břeh (polsky Brzeg, německy Brieg, slezskoněmecky Brigg) je město v jihozápadním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo stejnojmenného okresu.
Leží na Odře ve Slezské nížině a historicky patří k Dolnímu Slezsku. V roce 2020 čítalo 35 491 obyvatel. Prochází tudy železniční magistrála Katovice/Bohumín – Opolí – Vratislav.
Břeh Brzeg | |
---|---|
Centrum Břehu s kostelem sv. Mikuláše | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°51′41″ s. š., 17°28′14″ v. d. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Opolské |
Okres | Břeh |
Gmina | městská gmina |
Břeh | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 14,6 km² |
Správa | |
Starosta | Jerzy Wrębiak |
Oficiální web | brzeg |
Adresa obecního úřadu | Robotnicza 12 49-300 Brzeg |
Telefonní předvolba | +48 77 |
PSČ | 49-340 |
Označení vozidel | OB |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První písemná zmínka o rybářské osadě Wissokembreghe (tedy „Vysoký břeh” podle polohy vůči Odře) pochází z roku 1234. Založení města podle neumarktského se datuje do roku 1248, lokační listinu vydal vratislavský kníže Jindřich III. Bílý. Usadili se zde kolonisté ze Saska a Durynska, kteří si však slovanský název starší osady ve zkrácené a výslovnostně poněmčené podobě Brieg ponechali. O vývoji města rozhodla výhodna poloha na obchodní stezce Via Regia.
Vydělením z Vratislavsko-lehnického knížectví vzniklo v roce 1311 samostatné Břežské knížectví. Roku 1329 složil Boleslav III. Marnotratný lenní slib českému králi Janu Lucemburskému a od roku 1348 patřilo Břežsko mezi země Koruny české. Později bylo opět spojeno s Lehnickem a také s Volovskem. Dynastie Piastovců zde vládla nejdéle v celém Slezsku, totiž až do smrti Jiřího Viléma Lehnického v roce 1675. V polovině 16. století byl břežský hrad na podnět Jiřího II. přestavěn na okázalou renesanční rezidenci. Podíleli se na tom umělci italského původu jako bratři Parrové (architekti), bratři Niuronové (architekti) či Giovanni Maria Nosseni (sochař), kteří jsou společně označováni za „břežskou italskou uměleckou kolonií”.
10. dubna 1741 se v blízkosti Břehu odehrála první větší bitva první slezské války známá jako bitva u Mollwitz (polsky Małujowice) a samotné město bylo pruskou armádou bombardováno. Prohra Habsburské monarchie v této válce vedla k rozdělení Slezska a připojení Břehu k Pruskému království. Vznikl okres Břeh (Landkreis Brieg), který od správní reformy roku 1815 patřil k vládnímu obvodu Vratislav v rámci provincie Slezsko. Prušáci rozšířili bastionové opevnění města, to však neodolalo francouzskému obležení v roce 1807.
V srpnu 1842 byla železniční trať Vratislav – Olava, první úsek Hornoslezské dráhy a zároveň nejstarší trať na území dnešního Polska, prodloužena do Břehu. Mezi významné průmyslové podniky založené v 19. století patřila koželužna Engelhardta Molla (1811), továrna na pozamenty Theodora Heinzeho (1830), továrna na klavíry a piana Antona Schütze (1874) či cukrovar bratří Neugebauerů (1877). Počínaje rokem 1807 bylo postupně odstraňováno městské opevnění, což umožnilo založení parkového okruhu kolem historického jádra. Od roku 1907 tvořil Břeh samostatný městský okres. V roce 1909 vznikl paralelně ke korytu Odry nový průplav a byl otevřen přístav.
V roce 1910 žilo v Břehu 29 095 obyvatel, z toho 66,7 % evangelíků a 31,3 % katolíků, v drtivé většině německé národnosti. Do konce druhé světové války leželo město na území Německa. Rudá armáda jej obsadila po dvoutýdenním obležení 6. února 1945. Asi polovina zástavby byla zničena nebo poškozena. Po válce ji zpravidla nahradily novostavby, čímž byla narušena kompozice historického centra. Na základě Postupimské dohody byl Břeh připojen k Polsku, od roku 1950 patří k Opolskému vojvodství. Odsunuté německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z východních území postoupených SSSR a osadníci z centrálního Polska.
Historické sídlo břežských knížat a nyní sídlo Muzea slezských Piastovců. V letech 1541 až 1582 byl podle návrhů italských architektů (bratří Jakoba a Petera Parrů, po jejich smrti pak bratří Bernarda a Petra Niuronů) přestavěn v duchu renesance na trojkřídlou rezidenci s honosným arkádovým nádvořím. Po smrti Jiřího Viléma, posledního slezského Piastovce, v roce 1675 sloužil jako administrativní budova pro císařské úředníky a po částečném zničení pruskými vojsky v roce 1741 byl využíván jako sklad potravin a postupně chátral. Teprve v roce 1930 vzniklo v jižním křídle městské muzeum, nedlouho poté však došlo k opětovné devastaci hradu během sovětského obležení na konci druhé světové války. Za svou současnou podobu vděčí rozsáhlé rekonstrukci provedené v letech 1966 až 1990, v rámci které byly obnoveny mnohé architektonické prvky ze 16. století v čele s arkádovým nádvořím.
Vstupní brána z roku 1553 je ozdobena sochami Jiřího II. Břežského a Barbory Braniborské, za jejichž vlády probíhala velká přestavba hradu, slezskými a braniborskými znaky, a také bustami všech dvaceti čtyř mužských předků Jiřího II. počínaje legendárním Piastem. Součástí hradního areálu je i kaple svaté Hedviky Slezské, která je pozůstatkem presbytáře gotického kolegiátního kostela zničeného při bombardování v roce 1741. Zdejší krypta slouží od 16. století jako pohřebiště břežských Piastovců, přičemž část sarkofágů byla po druhé světová válce přesunuta do sklepních prostor na hradě.
Břeh leží na železniční magistrále Katovice/Bohumín – Vratislav, historické Hornoslezské dráze, která je nyní součástí III. panevropského koridoru. Od ní odbočuje trať regionálního významu do Nisy. Trať do Střelína je v současnosti v provozu pouze pro nákladní dopravu v úseku Břeh – Małujowice. Ve stanici Brzeg zastavují vlaky všech kategorií, včetně mezinárodních spojů do Berlína, Vídně a Lvova. Z polských měst měl Břeh v jízdním řádu 2020/2021 přímé spojení mj. se Štětínem, Gdaňskem, Přemyšlí, Bělostokem, Lublinem či Varšavou.
Městem prochází národní silnice (droga krajowa) č. 94 neboli „stará silnice” Opolí – Vratislav a také národní silnice č. 39 spojující jižní část Dolního Slezska (okres Dzierżoniów) s velkopolským městem Kępno. Dálnice A4 vede zhruba 12 km jižně od města, v obci Młodoszowice se nachází dálniční křižovatka Brzeg.
Dopravní podnik PKS Brzeg provozuje osm městských linek, jakož i příměstskou a regionální autobusovou dopravu.
Do roku 1993 existovalo v blízkosti města vojenské letiště Brzeg-Skarbimierz využívané sovětskými jednotkami. Jeho areál je v současnosti transformován na průmyslový park.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Brzeg, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.