Angorský Králík

Původ plemene ale není zcela jasný. Údajně byl dovezen do Anglie od Černého moře v roce 1723, jiné zdroje však uvádějí, že byl přivezen koncem 17. století z Číny nebo Japonska. Na českém území se pak chová od roku 1875. Dlouhá „angorská“ srst je důsledkem náhodné mutace. Tito králíci se chovali v Anglii jako ušlechtilí již v 18. století. Své jméno získali díky podobnosti s angorskými kočkami a kozami. Až do počátku 20. století byl angorský králík chován jako luxusní plemeno s cílem dosáhnout co nejdelší srsti (rekordně 24–40 cm). Teprve později se začala srst spřádat a využívat jako vlna v textilním průmyslu. Znakem dobré produkce vlny jsou střapečky dlouhé vlny na konci ušních boltců (tzv. praporce), hustě osrstěné čelo (čupřina) i zadní končetiny (bačkorky). Vlna se stříhá, škubá nebo vyčesává. Jeden králík poskytne 30–40 dkg vlny za rok. Angorská vlna je jemnější, lehčí a asi desetkrát hřejivější než vlna ovčí. Angorský králík nesnáší vlhko a vyžaduje pravidelnou péči o srst. Nejčastěji se chová jako albín, existuje však i v mnoha dalších barvách.

• Váha: 3,5–5 kg
• Délka: 30-40 cm
• Původ: Anglie
• Využití: srst se využívá v textilním průmyslu

Související články

• Králík
• Srst angorského králíka
• Seznam plemen králíků

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Angorský králík na Wiki Commons
• Stránky věnované chovu angorských králíků Archivováno 22. 7. 2009 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.