Amfiteátr

naomachií). Tyto aktivity probíhaly v její prostřední části, aréně, kolem níž se na vyvýšeném stupni nacházely řady sedadel pro diváky. Amfiteátr se liší od dalších starověkých římských staveb, hippodromu a cirku, určených primárně pro závody koňských spřežení, a stadionu pro atletické soutěže. Byly budovány po celé Římské říši.

Moderní amfiteátry představují nejčastěji prostory s akustikou vhodnou zejména pro koncerty a divadelní představení. Mnoho z nich už ale nemá původní oválný charakter, nýbrž jen polokruhový. Jsou to prostory především venkovní a mohou být i zastřešeny. Variantou venkovních amfiteátrů jsou amfiteátry přírodní, které byly vybudovány s využitím krajinných prvků vhodného tvaru.

Nejstarší amfiteátr, který byl postaven na počátku 1. století př. n. l. se dochoval v Pompejích. Nejznámějším amfiteátrem je Koloseum v Římě (původně nazýváno Amphitheatrum Flavium). Bylo vybudováno mezi lety 70–80. Jeho kapacita byla asi 50 000 diváků, jeho delší osa měla délku 188 metrů a kratší 156 metrů.

• „Amfiteátr.“ in Kol. autorů. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974.

•   Galerie amfiteátr na Wiki Commons
•   Slovníkové heslo amfiteátr ve Wikislovníku
•   Obrázky, zvuky či videa k tématu amfiteátr na Wiki Commons