Úvaly (německy Auwal) jsou město ve střední části okresu Praha-východ.
Rozkládají se přibližně 20 kilometrů východně od centra Prahy, 9 km západně od Českého Brodu a 13 km jižně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Žije zde přibližně 7 400 obyvatel. První písemná zmínka o Úvalech, tehdy jako obci, se objevuje krátce před rokem 1300.
Úvaly | |
---|---|
radnice a socha Arnošta z Pardubic na stejnojmenném náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Úvaly |
Obec s rozšířenou působností | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (správní obvod) |
Okres | Praha-východ |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′26″ s. š., 14°43′51″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 7 404 (2023) |
Rozloha | 10,97 km² |
Katastrální území | Úvaly u Prahy |
Nadmořská výška | 253 m n. m. |
PSČ | 250 82 |
Počet domů | 2 059 (2021) |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Arnošta z Pardubic 95 250 82 Úvaly [email protected] |
Starostka | Markéta Rydvalová |
Oficiální web: www | |
Úvaly | |
Další údaje | |
Kód obce | 538957 |
Kód části obce | 403113 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vzhledem k pravidelnému uspořádání staré zástavby obce a k dochovaným písemným zmínkám je možné datovat založení Úval nejpozději do poloviny 13. století. Úvaly vznikly u brodu přes říčku Výmolu podél důležité obchodní stezky, později nazývané Trstenická stezka. Do období kolem roku 1300 je datována první zmínka o Úvalech ve formulářových listech v kontextu obchodů pražských měšťanů. Podle soudobých analogií a doby působení měšťanů v jednotlivých funkcích lze datovat zlistinění kupní smlouvy do rozmezí let 1296–1297. Další zmínky od poloviny 14. století jsou známy z Konfirmačních a Erekčních knih pražského arcibiskupství, kde se dozvídáme, že v Úvalech stál filiální kostel pod farou v Horkách. Můžeme dále předpokládat, že v druhé polovině 14. století koupili Úvaly Olbramovicové sídlící v nedalekém Škvorci, nechali povýšit ves na městys a v blízkosti založili poplužní dvůr Hostín. Avšak je předmětem úvah, zda nebyl Hostín původním sídlem pánů z Pardubic a dále není jista funkce hrádku u Úval, po kterém dnes zůstaly jen zářezy v terénu.
V 15. století se již písemné zmínky množí. V roce 1413 se píše Jan Papák z Úvalu, snad krátkodobý majitel, jelikož se v Úvalech nevyskytovala tvrz. Z roku 1415 máme první zmínku o Úvalech jako o městečku s rychtářem Ottlinem řečeným Hublerem Ottlinus dictus Hubler iudex opidi in Uwal. Roku 1426 prodává polovici městečka Úval Alžběta, vdova po Ohnišťkovi ze Škvorce, Bervíkovi z Malešic. Blíže můžeme Úvaly charakterizovat až ze zprávy z roku 1462, kdy prodává Mikuláš ze Škvorce svůj díl městečka Čeňkovi z Klinštejna. V Úvalech se nacházely kmetcí dvory (usedlosti poddaných) a rybníky. Obyvatelé měli robotní povinnosti. Roku 1473 odevzdává Markéta, vdova po Janu ze Stežova, svou část městečka svým čtyřem synům. Roku 1481 postavil Jindřich ze Stežova most přes Výmolu v místech brodu a roku 1481 si nechal královským majestátem od Vladislava II. potvrdit právo vybírat mýto.
Na počátku 16. století získávají část Úval se clem na mostu a podacím kostelním páni ze Vchynic. Úvaly se natrvalo staly součástí škvoreckého panství 5. srpna 1560, kdy majetek okolo dvora Hostín kupuje Albrecht Smiřický ze Smiřic a na Náchodě od bratrů Václava, Bohuslava a Jiříka Vchynských Dlasků ze Vchynic. Albrecht Smiřický získává v Úvalech domy, krčmy, kmetcí dvory, právo vybírat clo na mostě a kostelní podací. Od té doby jsou až do doby rekatolizace v druhé polovině 17. století obyvatelé Úval jistě evangelického vyznání, a to především utrakvistického. Úvalští jsou povinni robotou svému pánu trháním konopí, stříháním ovcí a účastí na lovu, když se jim rozkáže.
Panství se rozkvétá adekvátně vzrůstu majetku Smiřických. Jsou zakládány rybníky a mlýny. Na jaře roku 1615 se obnovuje chod, kdysi pustého, poplužního dvora Hodov. Rokem 1618 však začíná ničivá třicetiletá válka a konec obrovského dominia Smiřických se kvapem blíží. Sám Albrecht Jan Smiřický byl jedním z iniciátorů povstání stavů dne 23. května 1618, kdy proběhla známá pražská defenestrace. Úvaly stojí na obchodní stezce, proto není nouze na návštěvu ziskuchtivých armád. Městečko proto prožívá, podobně jako celé panství, hluboký úpadek. Po Smiřických získává panství na základě dědického nároku vojevůdce Albrecht z Valdštejna, který jednoduše nabytý majetek prodává roku 1622 Karlovi z Lichtenštejna. Po třicetileté válce se ale bývalá panství Smiřických uznávají za konfiskáty a tak jsou Úvaly na krátkou dobu součástí královského statku. Syn Karla Lichtenštejna Karel Eusebius je v zájmu udržení majetku nucen za škvorecké panství znovu zaplatit. Od té doby už jsou Úvaly nepřetržitě součástí dominia Lichtenštejnů až do reformy v roce 1848.
Roku 1654 se sepisuje Berní rula. Ze záznamů víme, že v Úvalech mají svého hospodáře pouze tři usedlosti. Ihned po konci války však začíná obnova. Je založen horní a významnější dolní panský hostinec. Obnoven je chod mlýnů a dalších hospodářství v režii panství. Clo vybírá již od třicetileté války Žid. Současně přichází i nekompromisní rekatolizace.
Od roku 1706 lze nepřetržitě sledovat držení usedlostí a posloupnost rychtářů v Úvalech, z tohoto roku se zachovaly tzv. Purkrechtní registra. V těchto létech je již v Úvalech 7 gruntů, 7 chalup, mlýn, krčma, výsadní hospoda, dva panské hostince, dva masné krámy, obecní pastouška a svému řemeslu se věnuje jeden kovář a kolář. Kostel se dočká přestavby do dnešní podoby na začátku 20. let. Zástavba se soustřeďuje podél náměstí, kde se pravidelně konají trhy. Roku 1754 je v panském dolejším hostinci založena poštovní stanice, která se však postupem času stěhovala na jiná místa. V roce 1774 je první zmínka o místní škole, tehdy jednotřídní.
Úvaly se postupně díky vlivu důležité silnice a po zrušení poddanství rozvíjí. V dubnu roku 1838 vypukl v Úvalech požár, při němž shořela severozápadní část náměstí. Při rekonstrukci se zúžením náměstí určuje jeho dnešní nesouměrná dispozice.
V srpnu roku 1845 přichází velký mezník Úval, projíždí první vlak na nově zbudované železniční trati Praha–Olomouc. V příštích desetiletích se stává železnice důležitým faktorem pro růst městečka tím, že dává podmínky k vzniku průmyslu různých odvětví. O tři roky později se panství transformují na velkostatky a končí robotní povinnosti. V roce 1852 získává městečko samosprávu a prvním starostou se stává Václav Hladík, dřívější rychtář. Především od sedmdesátých let 19. století se ustavují spolky, které pozitivně ovlivňují život v obci.
V roce 1921 je nařízeno bez výhrad užívání názvu Úvaly, předtím se jméno objevovalo v několika verzích, nejčastěji něm. Auwal a čes. Ouval, Ouvaly, Úval. Obě světové války přežívá městečko bez větší újmy. V 50. letech se kvůli růstu dopravy odklání vedení státní silnice za zástavbu.
Od 1. ledna 1969 jsou Úvaly městem. V roce 2005 počet obyvatel překročil opět po 40 letech hranici 5 tisíc a díky své poloze blízko Prahy dále roste počet obyvatel a zejména zastavěná plocha, až v roce 2021 překonal 7 tisíc.
V říjnu 2014 vzniká v Českém Brodě sportovní tým Úvalský draci, který ovšem s Úvaly moc společného nemá. Název je ovšem odvozen opravdu od tohoto města.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
V městysi Úvaly (přísl. Hodov, Hostín, 4347 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr): 2 lékaři, zvěrolékař, 4 autodopravci, biograf Lido-Bio, cihelna, 2 cukráři, 2 drogerie, drůbežnické družstvo, drůbežárna, fotoateliér, 4 galanterie, hodinář, hospodářské družstvo, 8 hostinců, 3 hotely (U českého lva, Smetana, U nádraží), hudební škola, 6 kapelníků, knihař, konsum Včela, železniční nákupní družstvo, továrna na kosmetické přípravky Cleo, výroba kovového zboží, lékárna, továrna na margarin Vega, 3 mlýny, obchod s obuví Baťa, továrna na výrobu olejů a tuků Petrolea, 2 pily, spořitelna, záložna občanská, živnostenská záložna, okresní záložna, 2 stavební družstva, 2 stavitelé, strojírna, 2 velkostatky, vulkanizační závod, 3 zahradnictví, zubní ateliér.
Městečko leží vně východního okraje hlavního města Prahy ve Středočeském kraji ve střední části okresu Praha-východ. Vlivem nekompaktního (amébovitého) tvaru okresu se právě tady nachází nejužší místo jeho území, takže Úvaly přímo hraničí na západě s městem Prahou a na východě už s okresem Kolín.
V minulosti byly Úvaly součástí různých jiných okresů (Kouřimský, Českobrodský), avšak vždy leželo na samém okraji zmiňovaných správních jednotek.
Z geomorfologického hlediska patří Úvaly do severovýchodního okraje Pražské plošiny. Nejstarší část Úval se nachází v úvalu, který vytvořil potok Výmola, jinak je okolí poměrně kopcovité. Na pravém břehu Výmoly se nachází vrch Vinice (299,1 m n. m.), který tak představuje nejvyšší místo v katastrálním území města. Naproti němu se pozvolna zvedá Úvalský vrch, tzv. Úvalák, který svého vrcholu dosahuje poblíž 2. mateřské školy (287 m n. m.). Nejnižší bod města se nachází u potoka Výmola ve výšce 224 m n. m.
Městem protéká říčka Výmola, do kterého zde vtéká Přišimaský a Škvorecký potok. Na území města je také několik rybníků: Lhoták, Dolní úvalský, Horní úvalský, Fabrák, Mlýnský, Kalák a v minulosti též dnes neexistující Hodovský rybník.
Veličina | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Absolutní maximum, °C | 12.3 | 11.7 | 21.6 | 30.7 | 29.9 | 32.7 | 33.9 | 36.6 | 29.2 | 24.1 | 19.1 | 12.2 | 36.6 |
Průměrná teplota, °C | 0.85 | -2.15 | 6.05 | 11.65 | 15.0 | 17.95 | 18.45 | 19.15 | 15.1 | 8.17 | 4.35 | -0.35 | 9.518 |
Absolutní minimum, °C | -11.6 | -20.0 | -8.1 | 0.3 | -0.5 | 2.4 | 7.9 | 6.5 | 2.2 | -3.1 | -7.6 | -19.4 | -20.0 |
Průměrné srážky, mm | 40.73 | 16.33 | 20.3 | 11.4 | 38.2 | 79.9 | 111 | 58.9 | 28.15 | 24.17 | 32.17 | 31.8 | 482.6 |
Zdroj: http://www.meteo-uvaly.cz |
Město je plně zapojeno do systému Pražské integrované dopravy. Do města zajíždějí linky PID 391 (Úvaly – Praha-Klánovice), 423 (Úvaly – Doubravčice), 484 (Úvaly – Tuklaty – Úvaly), 655 (Úvaly – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav), 677 (Úvaly – Nehvizdy) a 686 (Úvaly – Říčany, Wolkerova). Hlavním přestupním bodem je zastávka Úvaly, žel. st., kde všechny autobusové spoje končí/začínají.
Železniční stanici Úvaly obsluhují vlaky linek S1 (Praha Masarykovo n. – Kolín) a S7 (Beroun – Český Brod) v rámci pražského systému Esko. Zastavuje zde velké množství osobních vlaků, ostatní vlaky stanicí projíždějí. Nachází se zde 3 nástupiště a 5 dopravních kolejí. V letech 2011–2016 stanice sloužila jako konečná stanice linky S7.
Dne 9. července 1984 došlo ve stanici k tragické železniční nehodě. Došlo k vykolejení pěti vozů rychlíku jedoucího do Prahy a následnému sražení a usmrcení dvou lidí, kteří čekali na nástupišti.
Počet přihlášených obyvatel k 31. prosinci 2022:
Muži | Ženy | ||||
---|---|---|---|---|---|
3 626 | 3 778 | ||||
0–14 | 15–64 | 65+ | |||
1 656 | 4 532 | 1 216 | |||
Celkem obyvatel | |||||
7 404 |
Vývoj počtu obyvatel a domů v Úvalech:
Rok | 1507 | 1844 | 1867 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1941 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 485 | 782 | 818 | 981 | 1130 | 1292 | 1820 | 2332 | 4346 | 5471 | |
Domy | 42 | 89 | 97 | 109 | 133 | 244 | 335 | 726 |
Rok | 1950 | 1961 | 1968 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2004 | 2007 | 2008 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 4693 | 4999 | 5025 | 4892 | 4893 | 4604 | 4690 | 4833 | 5355 | 5517 | 6112 |
Domy | 1029 | 1065 | 1167 | 1108 | 1220 | 1362 | 1405 | 1756 |
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Úvaly, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.