Uuccâmpuátuseh uuccâmsáánán Eennâmpállu Wiki – Wiki Eennâmpállu
Taan wikist lii sijđo noomáin Eennâmpállu. Keejâ eres uuccâmpuátusijd-uv.
ohtâdâh. Eennâmpállu lii piäiváškode sahâdumos já viđâdin stuárráámus plaaneet. Eennâmpállu šoodâi suullân 4,5 miljovn ihheed tassaaš. Eennâmpállu lii nuuvt... |
stuárráb ko Eennâmpáálu čođâmitto. Piäiváš tiäddá 330 000 kerdid eenâb ko Eennâmpállu, já nuuvtpa Piäiváš siskeeld pajeláá 99 % piäiváškode almolii massaast... |
Merkurius, piäiváškode ucemus plaaneet, lii aldemustáá Piäiváá. Nuuvtko Eennâmpállu já piäiváškode eres planeteh Merkurius-uv jorá Piäiváá pirrâ. Merkurius... |
Jupiter kooskâst. Tot lii Piäiváást niäljádin aldemus plaaneet. Nuuvtko Eennâmpállu já piäiváškode eres planeteh Mars-uv jorá Piäiváá pirrâ. Mars täsnitieđâlâš... |
Uranusist láá siävŋus riggeeh pirrâ, moh láá jiäŋŋum keeđgih. Nuuvtko Eennâmpállu já piäiváškode eres planeteh Uranus-uv jorá Piäiváá pirrâ. Uranus täsnitieđâlâš... |
Eennâmpáálu kooskâst. Tot lii Piäiváást nubben aldemus plaaneet. Nuuvtko Eennâmpállu já piäiváškode eres planeteh Venus-uv jorá Piäiváá pirrâ. Plaaneet koskâ... |
korrâ. Mii piäiváškoddeest láá 4 tággáár plaaneet: Merkurius, Venus, Eennâmpállu já Mars. Wiki Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást... |
ko Eennâmpáálu puátá Mánudáá já Piäiváá kooskân nuuvt ete Mánudâš lii Eennâmpállu suoivust. Nubenáál ko piäiváásiävŋánmist, Mánudâš ij lappuu ollásávt... |
teikä Mars. Tast láá riggeeh pirrâ, moh láá jiäŋŋum keeđgih. Nuuvtko Eennâmpállu já piäiváškode eres planeteh, meid Saturnus jorá Piäiváá pirrâ. Saturnus... |
viđâdin aldemus plaaneet. Jupiter täsnitieđâlâš symbol lii . Nuuvtko Eennâmpállu já piäiváškode eres planeteh, Jupiter-uv jorá Piäiváá pirrâ. Ton juurrâm... |
Tavenääpi lii Eennâmpállu aksel tavekeeči. Tot lii Eennâmpáálu tavemus saje (kobdodâh 90 cekkid, 0 miinut já 0 seekunt tavveen). Tavenääpi lii Arktâsâš... |
čuácá nuubán siämmáá stuorrâ, mut vyestikevâdis vyeimi. Ovdâmerkkân Eennâmpállu čuácá tom alda leijee káppáluvváid tiädduvyeimi, mut puoh káppáluvah... |
viärráámuuh nyeskideijeeh láá vyeliáimukeerdi occon já smavvâčalmaah. Eennâmpállu finnij tolemuu kaasurigges tállân palij ko Eennâm hämmejui 4,6 miljard... |
čiđđâdioksid mere meerâin. Čiđđâdioksid toovât šaddovistealmoon, mon keežild Eennâmpállu piso tuárvi liegâsin elimân. Čiđđâdioksid meeri lasanem áimukeerdist... |
Merkurius Venus Eennâmpállu Mars Ceres Jupiter ... |
Merkurius Venus Eennâmpállu Mars Ceres Jupiter ... |
Kuovskâseh (luokka Eennâmpállu) Kuovskâsij algâvuolgâ lii Piäiváást. Piäiváštiälkkumaksim ääigi korrâ piäivášpieggâ šadda varriidâttâm čalmain, protonijn já elektronijn, moh Eennâm áimukiärdán... |