Vločkovci

Jejich drobné tělo (do 3 mm) se skládá jen z několika typů buněk, které ani netvoří tkáně (pouze dvě vrstvy, mezi kterými je syncitiální mezenchym). Poprvé byli pozorováni v 80. letech 19. století, a to pouze v akváriích.

Vločkovci
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Oddělení	Parahoxozoa
Kmen	vločkovci (Placozoa) K.G. Grell, 1971
Typový druh
Trichoplax adhaerens F. E. von Schultze, 1883
Třídy a řády
Polyplacotomia Polyplacotomea Uniplacotomia Trichoplacea Cladhexea Hoilungea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jediným uznávaným druhem dlouho byl Trichoplax adhaerens, známý původně jen od pobřeží Anglie a Francie, pak ze Středozemního a Rudého moře, a později objevený také v Japonském moři. Pouze jeden pochybný nález z roku 1896 byl označován Treptoplax reptans. Analýzy z počátku 21. století však ukázaly, že v případě Trichoplax adhaerens se jedná o více fylogenetických linií, které se stovky milionů let vyvíjejí nezávisle a zaujímají odlišné geografické i ekologické niky - lze hovořit o přinejmenším 16 různých druzích zařazených do několika různých rodů i čeledí. Situace se změnila v r. 2017, kdy byl publikován popis dalších druhů (ještě mnoho jich zbývá nepopsaných) a v r. 2022 stanovena vnitřní fylogenetická systematika kmene.

Systému publikovaný v r. 2022 kmen dělí na dvě třídy a čtyři řády, do úrovně čeledí vypadá takto (v závorce za čeledí uvedeny dosud popsané rody):

Kmen: Placozoa K.G. Grell, 1971 – vločkovci

• Třída: Polyplacotomia
  • Řád: Polyplacotomea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
    • Čeleď: Polyplacotomidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Polyplacotoma)
• Třída: Uniplacotomia Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
  • Řád: Trichoplacea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
    • Čeleď: Trichoplacidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Trichoplax)
  • Řád: Cladhexea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
  • Řád: Hoilungea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
    • Čeleď: Cladtertiidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Cladtertia)
    • Čeleď: Cladtertiidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Hoilungia)

Vzájemnou příbuznost vyšších kladů ukazuje následující fylogenetický strom:

Jejich tělo je ploché, průhledné, na ventrální straně tvořeno válcovitými bičíkatými buňkami a žláznatými buňkami, na dorzální straně pak bičíkatými krycími buňkami. Vnitřní buňky jsou vláknité. Chromozomy vločkovců jsou velmi malé a množstvím DNA se rovnají chromozomům mnohých prvoků.

Pohybují se pomocí bičíků nebo amébovitě.

Potravou jsou jim v akváriích řasy. Trávení je nejspíš vnější - vytvoří jakousi polokomůrku na spodní straně, ze které vylijí trávicí enzymy. Veškerá látková výměna probíhá povrchem těla, chybí tedy soustavy jako vylučovací, oběhová, dýchací apod.

Rozmnožují se nepohlavně pučením či dělením, pohlavní rozmnožování není dostatečně prozkoumáno. Při velké hustotě jedinci degenerují a přeměňují se na buňky podobné gametám. Vlastní oplození však nebylo nikdy zjištěno, i když byly pozorovány zárodečné buňky (zygoty), které se rýhovaly a dělily až do velikosti 32 nebo 64 buněk.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu vločkovci na Wiki Commons