Vladimir Racek: Sovětský horolezec a geograf českého původu

Vladimir Josifovič Racek (rusky Владимир Иосифович Рацек; 23.

srpen">23. srpna 1918 Syzraň, Simbirská gubernie, RSFSR10. listopadu 1980 Taškent, Uzbecká SSR) byl sovětský horolezec a geograf českého původu, čestný člen Všesovětské geografické společnosti a Zasloužilý mistr sportu SSSR. Hrál významnou úlohu při rozvoji horolezectví v Kyrgyzstánu.

Vladimir Racek
Narození23. srpna 1918
Syzraň
Úmrtí10. listopadu 1980 (ve věku 62 let)
Taškent
Místo pohřbeníBotkin Street Cemetery
Povoláníhorský vůdce a horolezec
Oceněnímedaile Za bojové zásluhy
medaile Za vítězství nad Německem
zasloužilý mistr sportu SSSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Mezi jeho významné počiny patří prvovýstup na pik Karakolskij a pik Sovětské ústavy (1937, pod vedením N. Popova), účast na expedici do oblasti ledovce Inylček a vedení výstupu východním hřebenem na pik Džigit (1939) či prvovýstup na horu Tumannaja (1941). Za druhé světové války působil jako instruktor horských vojsk v horách Pamíru a Ťan-šanu. V roce 1943 se skupinou vojenských inspektorů změřil výšku vrcholu, pojmenovaného v roce 1938 Dvacet let Komsomola, na 7439 metrů, což z vrcholu činilo druhou nejvyšší horu Sovětského svazu. Vrchol byl po válce přejmenován na Pik Pobedy (Štít vítězství). Po druhé světové válce se Vladimir Racek vrátil k horolezectví a vykonal prvovýstup na pik Paula Robsona, vedl první uzbeckou expedici na pik Lenina (1950), o rok později travers piku Lenina a prvovýstup na pik Mira. V roce 1955 vedl nechvalně známou uzbeckou výpravu na pik Pobedy, při které téměř všichni účastníci zemřeli. Byl odvolán z vedení, nicméně i v dalších letech se věnoval horolezectví a vědecké práci. Do roku 1969 se účastnil expedic na piky Komunizma, Marxe, Engelse, Revoluce, Šipka a další. V roce 1970 mu byl udělen doktorát z geografie (disertační práce „Orografie a zalednění vysokohorské zóny střední Asie“) a působil na katedře geografie Taškentské státní univerzity. Zemřel v roce 1980 v Taškentu v Uzbekistánu. Jeho hrob se dodnes nachází na městském hřbitově v Taškentu v ulici Botkina.

Jeho jménem je pojmenován 4150 metrů vysoký vrchol a horská chata v údolí Ala-Arča v Kyrgyzském hřbetu v Kyrgyzstánu.

Odkazy

Literatura

Tags:

10. listopad1918198023. srpenGeografHorolezecHorolezectvíKyrgyzstánRuská sovětská federativní socialistická republikaSyzraň (město)TaškentUzbecká sovětská socialistická republika

🔥 Trending searches on Wiki Čeština:

Antonín DvořákSlavnost Zmrtvýchvstání PáněKombuchaGetsemanská zahradaRonald ReaganKanadaKyprVolby prezidenta USA 2016Tom WaitsMexikoCovid-19Bršlice kozí nohaGenerace ZFreddie MercuryAnexe Krymu Ruskou federacíVica KerekesPlzeňMariana PrachařováSeveroatlantická alianceTřinecVálka ve VietnamuPolskoBlízký východRoztroušená sklerózaRichard KubernátSeznam evropských státůÍránDemokratické primárky voleb prezidenta USA 2016Černý kašelAnna Kareninová (překladatelka)SarajevoSršeň asijskáDita CharanzováKrevní skupinaAnna VáchalováFio bankaWiki CommonsPesach27. březenMost Francise Scotta KeyeČtvrtá křížová výpravaGermanos V.Květná neděleMarek AdamczykJ. K. SimmonsSeznam sexuálních pozicKalokagathiaSeznam nejbohatších lidí v ČeskuBohumil HrabalTyrion LannisterJosef MašínDaniel KahnemanBitva u SaratogyJihlavaJežíšovo narozeníHC Sparta PrahaČlověkKlasifikace eukaryotSilvia SaintKutná HoraKristýna FrejováPetr KolečkoAir BankOrlík (hudební skupina)Seznam českých coververzí zahraničních skladebKofolaPařížRumunskoDominikánská republikaChristophe KabongoPašijeJakub PrachařVelechrám v UlmuJan HrušínskýAnita WłodarczykováJaroslava KretschmerováFrantišek (papež)🡆 More