Virovitica

Území stejnojmenné opčiny však částečně zasahuje také do vlastního Chorvatska. Je centrem Viroviticko-podrávské župy.

Virovitica
vlajka
Poloha
Souřadnice	45°49′55″ s. š., 17°23′12″ v. d.
Nadmořská výška	122 m n. m.
Stát	Chorvatsko Chorvatsko
Region	Slavonie
Župa	Viroviticko-podrávská
Virovitica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	178,5 km²
Počet obyvatel	21 291 (2011)
Hustota zalidnění	119,3 obyv./km²
Etnické složení	Chorvati, Maďaři
Náboženské složení	Římskokatolické
Správa
Starosta	Zvonko Kožnjak
Vznik	1234
Oficiální web	www.virovitica.hr
PSČ	33000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městem částečně protéká v západní části potok Odenica. Patronem města je svatý Roch, jemuž je zasvěcen i hlavní kostel ve středu města.

První písemná zmínka o Virovitici pochází z roku 1234. Tehdy uherský král městu daroval první sadu práv. V roce 1280 je zde také zmiňován františkánský klášter a v roce 1290 benediktinský klášter. V letech 1552 až 1684 byla součástí Osmanské říše, z administrativního hlediska náležela pod požežský sandžak. Ještě na konci 16. století učinila rakouská armáda několik neúspěšných pokusů město dobýt.

Dnešní chorvatský název se poprvé objevuje až v roce 1578 v chorvatské kronice záhřebského kanovníka Antuna Vramce.

Po odchodu Turků se sem vrátil řád františkánů který zde obnovil klášter. Při něm byla později rozvíjena první škola. V 17. století se zde usadil Jan Vlašimský, který tu založil první hudební školu. Dnes hudební škola nese jeho jméno.

Na mapách prvního vojenského (josefinského) mapování z konce 18. století se objevuje pod názvem Veroviticz. Malá obec byla soustředěna okolo opevnění s příkopem ve svém středu a k němu přiléhal ze severozápadní strany kostel. Tento stav potvrdilo i mapování druhé z poloviny 19. století, kdy bylo město uvedeno pod názvem Vierovitica/Veröce. Z původní pevnosti nechal šlechtický rod Pejačevićů vybudovat zámek. Po hospodářských těžkostech jej prodal rodině Schaumburg-Lippe.

V roce 1902 byla ve Virovitici zprovozněna nemocnice. Do první světové války mělo město statut regionálního centra, bylo sídlem Virovitické župy v rámci chorvatsko-slavonského království. Ještě před vypuknutím první světové války, v roce 1912, sem dostihla železnice. Později byla vybudována i trať na sever, do maďarského města Barcs. Zajištěno bylo i telegrafní spojení a veřejné osvětlení. Roku 1909 vznikl také čtenářský kroužek.

Po první světové válce zde bylo otevřeno reálné gymnázium. Roku 1921 získala Virovitica statut města. Díky železnici se oblast mezi Viroviticí a lokalitou Antunovac rozvíjela jako průmyslová oblast. Postaveny zde byly železniční vlečky a různé továrny.

Od roku 1953 zde působí městské muzeum. Sídlí v zámku.

Během chorvatské války za nezávislost byly chorvatskými silami obsazeny místní kasárny a hraniční přechod s Maďarskem již v září 1991.

 

 

V centru města se nachází městská knihovna a také městské divadlo. Působí zde rovněž i státní archiv, který tu má vlastní pobočku.

Hlavní památkou města je zámek Pejačevićů, dokončený roku 1804. Vznikl na místě původního opevnění a představuje neformální střed města. Obklopuje jej zámecký park po všech stranách.

Další významnou památkou je kostel svatého Rocha, rovněž v centru města. Postaven byl ve stylu barokní architektury.

Město má průmyslovou zónu umístěnou poblíž nádraží. Nacházel se zde také cukrovar. Již od poloviny 19. století se zde nachází také závod na výrobu tabákových výrobků.

Městem prochází západo-východním směrem železniční trať Varaždín–Dalj, která spojuje severní části Slavonie se zbytkem Chorvatska. Železniční stanice je umístěna v jihovýchodní části Virovitice. Blíže centru potom stojí nádraží Virovitica-Grad (zastávka Město).

V obdobném směru jsou městem vedeny i silniční tahy. Z Virovitice také vede silnice č. D5 do maďarského města Barcs.

Ve Virovitici stojí gymnázium, které nese název po Petru Preradovićovi. Je umístěno v centru města. Zřízeno bylo již v roce 1908, budova byla dokončena roku 1914 ale s výukou se začalo až po válce. Dále se tam nachází také Klasické katolické gymnázium.

Oblíbeným sportem je házená. Působí zde rovněž i fotbalový tým s názvem NK Borac. Má vlastní fotbalové hřiště na severozápadním okraji Virovitice.

• Ferenc Nagy (1852-1928), právník a politik
• Mirko Danijel Bogdanić (1762-1802), chorvatský vědec
• Aleksandra Grdić (1979), Miss Chorvatsko 2003
• Goran Jagar (1984), veslař
• Vedran Mataija (1988), hráč házené
• Edita Schubert, chorvatská umělkyně období modernismu.

•   Barcs, Maďarsko, 1996
•   Vyškov, Česko, 2001
•   Pakrac, Chorvatsko, 2006
•   Poreč, Chorvatsko, 2007
•   Jajce, Bosna a Hercegovina, 2012

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Virovitica na Wiki Commons
• Město Virovitica
• Virovitica NET
• Virovitica Online Archivováno 11. 9. 2018 na Wayback Machine.