Villa Forensis

století">13. a 14. století označovala sídliště, která měla právo nekrálovského trhu. Nejednalo se ještě o město, ale právo trhu z tohoto sídliště dělalo něco víc než jen vesnici. Villae forenses se díky své centralizační funkci během 13. století často stávaly místy, kde došlo k lokaci vrcholně středověkého města. V literatuře se vyskytují i pojmy trhová ves nebo trhová osada.

Trhové vsi se stávaly díky pozornosti obchodníků, kteří zde mohli nabízet své zboží, i středem zájmu řemeslníků a dalších obyvatel, kteří se zde usazovali a vytvářeli z těchto míst hospodářská střediska jednotlivých oblastí. Tato sídliště nejčastěji ležela v blízkosti hradů nebo klášterů, na křižovatkách cest (především mezinárodních). Velké množství jich vzniklo ve 12. století, ale některá asi fungovala již hluboko v raném středověku.

V praxi se jednalo o jasně vymezené místo – forum, kde se mohlo prodávat a nakupovat, ale probíhaly tady i popravy, vyhlašovaly vrchnostenské a královské příkazy, milosti apod. Ve vymezeném prostoru pak platilo trhové právo, které určovalo podmínky prodeje a nákupu a stanovovalo tresty za nedodržení těchto pravidel, respektive tresty za krádeže, výtržnosti a násilnosti (zcela pragmaticky toto trhové právo bylo mnohem přísnější než práva platící mimo forum).

• Kejř, Jiří. Trhy a trhové vsi v Čechách a na Moravě. Právněhistorické Studie 28, 1987, s. 249-252.
• Kejř, Jiří. Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha 1998.
• Richter, Miroslav. České středověké město ve světle archeologických výzkumů. Archeologické rozhledy, 1975, s. 245 – 258.