Věra Merhautová (23.
únor">23. února 1921 Praha – 2. prosince 1996) byla česká akademická sochařka, autorka monumentální figurativní tvorby, členka Českého fondu výtvarných umění (ČFVU). Nejznámějším jejím dílem je pomník Jožky Jabůrkové. Vytvořila též několik portrétů. jakož i menší díla zařaditelná do oblasti tzv. komorní plastiky. Je autorkou sochy svaté Zdislavy z Lemberka (postava stojící světice obklopená čtyřmi dětmi). Socha byla vytvořena pro papeže Jana Pavla II., který ji obdržel při své návštěvě České republiky koncem května 1995.
Věra Merhautová | |
---|---|
Rodné jméno | Věra Bezoušková |
Narození | 23. února 1921 Praha Československo |
Úmrtí | 2. prosince 1996 (ve věku 75 let) Česko |
Povolání | akademická sochařka |
Rodiče | Josef Bezouška Olga Bezoušková (rozená Heroldová) |
Manžel(ka) | Ing. Josef Merhaut Jaroslav Baumbruck Otto Bermann |
Děti | Ing. Jan Merhaut Michal Baumbruck |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Otec Věry Bezouškové Josef byl kantor, velmi tolerantní člověk, smýšlením sociální demokrat. Silně ovlivnil její levicovou celoživotní orientaci.V jednadvaceti letech (v roce 1942) se Věra Bezoušková provdala za svého prvního muže, Ing. Josef Merhauta, od kterého přijala jméno Merhautová. Jejich manželství trvalo devět let. V roce 1951 se nechala rozvést a o tři roky později (1954) se stala manželkou malíře Jaroslava Baumbrucka., ale ponechala si svoje umělecké jméno Merhautová. Ovdověla v roce 1960. V roce 1985 ve věku 64 let se (po dvacet let trvajícm vztahu) provdala potřetí za Ottu Bermanna.
Měla dva syny. Z prvního manželství Ing. Jana Merhauta, z druhého manželství Michala Baumbrucka.
„ | Lásku považuju za tu nejdůležitější věc na světě. Nejlepší je, když člověk umí mít rád. Já vždycky říkám: Nevím, jestli umím sochy, jsem špatná vychovatelka, kuchařka, atd., ale domnívám se, že umím mít ráda. To je to nejdůležitější, aby člověk uměl dávat, aby uměl mít rád a uměl dávat, aby nemyslel především na sebe. To považuji za nejdůležitější v životě. | “ |
— Věra Merhautová |
Věra Merhautová vystavovala na členských výstavách SČSVU (Svazu československých výtvarných umělců), na mezinárodní výstavě mladého umění při příležitosti festivalu mládeže ve Varšavě (1955). V Jiráskovské soutěži získala cenu za plastiku Husitská kazatelka. V soutěži k 15. výročí osvobození (1960) byla odměněna za návrh pomníku Jožky Jabůrkové. V Muzeu Klementa Gottwalda v Praze byly umístěny její plastiky Portrét Antonína Zápotockého a Hornický učeň.
Věra Merhautová v seznamech výtvarných umělců
Věra Merhautová v encyklopedických slovnících
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Věra Merhautová, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.