Václav Karel Bedřich Zenger (17.
prosinec">17. prosince 1830 Chomutov – 22. ledna 1908 Praha) byl český fyzik a meteorolog, profesor a rektor České techniky v Praze. Zabýval se hlavně optikou, astrofyzikou Slunce, spektroskopií a konstrukcí přístrojů.
Václav Karel Bedřich Zenger | |
---|---|
podle fotografie kreslil Jan Vilímek | |
Narození | 17. prosince 1830 Chomutov Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. ledna 1908 (ve věku 77 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Vzdělání | Univerzita Karlova |
Povolání | fyzik meteorolog vysokoškolský pedagog |
Zaměstnavatel | Polytechnický ústav |
Funkce | rektor |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vyrůstal v rodině vojenského lékaře. Navštěvoval gymnázium v Německém Brodě a německé malostranské gymnázium. Původně se chtěl věnovat diplomatické kariéře, proto se v roce 1848 zapsal na Právnickou fakultu. Ve druhém ročníku navštěvoval přednášky matematiky a fyziky na Filozofické fakultě. Získal jak kvalifikaci právníka (1852), tak profesora (1853), který mohl vyučovat na českých i německých školách.
Během studií na Filozofické fakultě navštěvoval přednášky F. A. Petřiny, kterému dělal soukromého a bezplatného asistenta, J. E. Purkyně, jehož přednášky Cosmologie vzbudily u Zengera velký zájem o astronomii, která jej pak spolu s meteorologií provázela po celý život. Dále pod vedením J. G. Böhma vypomáhal na klementinské hvězdárně s magnetickými a meteorologickými pozorováními.
Musel vyučovat minimálně 6 let v tehdejších Uhrách, protože získal uherské stipendium. V letech 1853–1861 byl profesorem na státním katolickém gymnáziu v Banské Bystrici na Slovensku. Po ukončení úvazku strávil půl roku na vídeňské hvězdárně a poté byl až do svého penzionování v roce 1900 profesorem technické fyziky na Polytechnickém ústavu (pozdější české technice a dnešní ČVUT) v Praze, na které i později (do roku 1906) vyučoval jako soukromý docent. V letech 1872–1873 byl rektorem a mezi lety 1868 a 1896 sedmkrát děkanem fakulty. Prosadil, aby se od školního roku 1884–1985 elektrotechnika vyučovala jako samostatný předmět.
V letech 1892–1896 byl prvním předsedou České aeronautické společnosti.
Hojně přednášel a publikoval česky, německy, francouzsky i anglicky. Byl čestným členem různých odborných společností a velmi oblíbeným přednášejícím pro širokou veřejnost. Mezi jeho žáky patřili např. František Křižík a Milan Rastislav Štefánik, který přestoupil na Zengerovu radu ze studia stavebního inženýrství na filozofickou fakultu.
Před smrtí odkázal svou knihovnu, astronomické přístroje a všechny peníze vysoké škole ve prospěch studentské nadace. Zemřel v lednu 1908, pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Zabýval se především optikou, astrofyzikou, vlivem Slunce na meteorologické jevy, spektroskopií, výkladem seismických jevů a elektrodynamickou teorií. Věnoval se soustavnému pozorování a fotografování slunečních jevů a spektra pomocí Steinheilovy komory. V Banské Bystrici zřídil meteorologickou stanici, měřil zemský magnetizmus, vynalezl vlastní metody elektrolytické výroby stříbra a mědi.
O Zengerově všestrannosti se mohli přesvědčit návštěvníci Všeobecné zemské výstavy v Praze v roce 1891, kde prezentoval 35 původních přístrojů a 240 vědeckých publikací. Zkonstruoval velice citlivé tangenciální váhy, u nichž se místo počítání hmotnosti závaží měřil úhel sklonu ramene vahadla, univerzální reometr (galvanometr), nutoskop (setrvačník umožňující znázornění precesních a nutačních pohybů nebeských těles), termoelektrický článek Zn-Sb, diferenciální fotometr, univerzální mikroskop, speciální helioskopický okulár pro astronomické účely, čočky z korundového a křemenného skla, navrhl postup pocínování a odcínování bílého plechu, zpracování domácích železných rud s velkým obsahem fosforu a síry, zabýval se metodikou elektrolytického získávání stříbra, mědi a niklu aj.
Díky jeho systému uzemněných hromosvodů se symetricky umístěnými svodiči bylo před bleskem chráněno např. Národní divadlo. S umístěním hromosvodů na své nejznámější třistametrové stavbě se s ním radil dokonce i Alexandre Gustave Eiffel.
Jeho práce nebyly vždy bezchybné – některé vycházely ze špatných předpokladů, jiné byly příliš přeceňované, nebo se v nich autor dopustil statistických chyb. Jeho omyly jsou rozebrány v knihách Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století a Fyzika v kulturních dějinách Evropy. 3. díl Století elektřiny.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Václav Zenger, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.