Toulavá Planeta: Planeta, která se pohybuje mezi hvězdami

Tělesa tohoto typu jsou objevována od 90. let 20. století. Vydávají jen velmi málo světla, a proto se dají současnými dalekohledy jen těžko pozorovat. Poprvé je astronomové objevili díky metodě gravitační mikročočky.

V naší Galaxii by mohlo být toulavých planet asi dvojnásobně více než normálních zářivých hvězd.

Toulavé planety mohou se mohou vyskytovat ve dvojicích: v roce 2017 byla objevena první podvojná toulavá planeta 2MASS J11193254–1137466AB. Planety mají souhrnnou hmotnost odpovídající čtyřnásobku hmotnosti Jupitera a dělí je od sebe vzdálenost 3,9 astronomických jednotek. Nacházejí se v asociaci TW Hydrae, což je seskupení asi 30 mladých hvězd ležících ve vzdálenosti 160 světelných roků od Země.

 

Toulavé planety by u sebe mohly mít své souputníky – měsíce. V roce 2013 byl oznámen kandidát na exoměsíc u toulavé planety MOA-2011-BLG-262. Tuto planetu o hmotnosti asi čtyř Jupiterů by podle fotometrických měření mohl doprovázet měsíc lehčí než planeta Země.

Možnost života

Některé toulavé planety by mohly mít atmosféru podobně jako Jupiter a díky silnému skleníkovému efektu by na nich mohly být podmínky vhodné pro vznik života. Odvodil to David J. Stevenson, profesor planetologie na Caltechu, který spočítal, že plynný obr s jádrem řádově o hmotnosti Země s atmosférou bohatou na molekulární vodík by po ochlazení atmosféry mohl mít na povrchu pevného jádra tlak 10–1000 MPa (tedy 100× až 10 000× větší než na povrchu Země, ale srovnatelné s podmínkami na dně oceánu v hloubkách 1 km a více). Atmosféra by za těchto podmínek byla pro většinu záření opakní (neprůhledná). To by za přispění geotermální energie vzniklé rozpadem radioaktivních látek v horninách jádra mohlo zvýšit povrchovou teplotu toulavé planety nad 0 °C. Na povrchu jádra by tak mohla existovat voda v kapalném stavu.

Hnědí trpaslíci

Blízkými příbuznými toulavých planet jsou hnědí trpaslíci – tělesa na pomezí mezi hvězdou a planetou. Mohou se také pohybovat kosmickým prostorem bez gravitační vazby na některou hvězdu, ale na rozdíl od planet vznikly podobně jako hvězdy z prachoplynových mračen a v průběhu existence prošly fází termonukleární fúze deuteria.

Odlišit toulavou planetu od hnědého trpaslíka je složité, a proto je u některých potenciálních toulavých planet jejich zařazení nejisté.

Toulavé planety mohly podle současných teorií vzniknout dvěma způsoby:

• Mohly se zrodit stejně jako běžné planety. V planetární soustavě však následně došlo ke gravitačním poruchám, které způsobily změny drah jednotlivých planet, a tato planeta pak byla vymrštěna pryč ze soustavy. Předpokládá se, že obdobná situace se stala i v naší sluneční soustavě, která tak přišla o několik planet.
• Podle druhého scénáře vznikla toulavá planeta ze zárodečné mlhoviny jako jediné (nebo největší) těleso. V původní mlhovině však bylo příliš málo materiálu na to, aby se z ní stala hvězda.

Reference

Související články

• Hnědý trpaslík
• Hnědý podtrpaslík
• PSO J318.5-22

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu toulavá planeta na Wiki Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.