Svatojánská Noc: Evropský lidový svátek

června. Navazuje na předkřesťanské oslavy letního slunovratu, jako jsou slovanská kúpadla nebo anglosaská Litha, a velkou roli při tomto svátku měl především oheň, voda, nahota a zeleň. Typickým prvkem této noci jsou svatojánské ohně, pálené na kopcích. Symbolicky představují slunce, které je v době letního slunovratu na vrcholu sil. Tyto ohně se pro získání síly přeskakují, zapalují se v nich košťata, kterými se pak krouží, v některých částech Evropy se z kopců pouští hořící kola či sudy, symbolizující putující slunce.

V Česku se na svatojánskou noc na návrších pálily ohně – pálení Jána, svatojána, korunované májkou či ozdobeným smrčkem – jankem. Slavnost doprovázela hostina, tanec a sportování zápolení, také se metala žhavá polena a přeskakoval oheň. Od 18. století se ve větší míře objevují zákazy pálení svatojánských ohňů, především pro nebezpečí požárů, a v polovině 19. století zvyk přežíval jen mezi venkovskou mládeží, zatímco ohně o filipojakubské noci dosud držely. V pranostikách je svatojánská noc považována za počátek léta, i když tento den spadá do období chladnějšího a deštivějšího počasí nazývaného ovčí chladna a medardovské období. Deštivé počasí probíhající přibližně od 21. června do konce měsíce bývá někdy nazýváno (svato)jánské deště. Poté však následuje relativně suché období nazývané pavlovské léto.

Svatojánské býlí

 

Důležitým prvkem svatojánských slavností byla svatojánská kytice obsahující zpravidla devět květin. Její skladba se krajově lišila, oblíbená však byla především mateřídouška, mezi další časté byliny patřily následující:

• koření či bylina svatého Jana – třezalka tečkovaná
• svatého Jana černobejl, svatého Jána pás – pelyněk černobýl
• svatého Jana bylina – pelyněk pravý
• kadeř svatojánská – komonice lékařská
• svatojánské zelí – rozchodník prudký
• svatojánská kytka – kopretina bílá
• modrák či modráček – chrpa polní
• slzičky Panny Marie – hvozdík kartouzek či kropenatý
• verbena – sporýš lékařský
• vlčí ocas – blín

Věřilo se, že o svatojánské noci mají čarovné a léčivé byliny největší sílu, kdežto po něm svoji moc ztrácejí. Ze svatojánských bylin se také krajově stlala „svatojánská postýlka“, věřilo se, že lze nalézt kouzelný zlatý kapradinový květ, a květinami se zvenku i zevnitř zdobily domy. Pomocí svatojánských květin se také věštilo, především dívkami zvědavými na svého ženicha, a používaly se k rituální ochraně a očištění.

Reference

Související články

• Svatojánská muška
• Sen noci svatojánské
• Filipojakubská noc

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatojánská noc na Wiki Commons
• Svatojánská noc [online]. Česká televize, 2014 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online.  Dokument z cyklu České televize Naše tradice