Stod: Město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji

Stojí v údolí řeky Radbuzy dvacet kilometrů jihozápadně od Plzně. Součástí Stodu je vesnice Lelov, která se nachází asi tři kilometry jižně od města. Žije zde přibližně 3 600 obyvatel.

Stod
Řeka Radbuza a kostel ve městě Stod
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Stod
Obec s rozšířenou působností	Stod (správní obvod)
Okres	Plzeň-jih
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°38′21″ s. š., 13°9′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 610 (2023)
Rozloha	20,04 km²
Nadmořská výška	337 m n. m.
PSČ	333 01
Počet domů	821 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. ČSA 294 333 01 Stod [email protected]
Starosta	Bc. Jiří Vlk
Oficiální web: www.mestostod.cz
Stod
Další údaje
Kód obce	558389
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Hradec, Střelice, Přestavlky, Líšina, Chotěšov, Kotovice, Dnešice, Holýšov a Ves Touškov.

Místní jméno pochází z němčiny: vzniklo ze strhn. tvaru stades, což je 2. p. j. c. od stat ,místo, sídliště".

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1235, kdy král Václav I. daroval ves Stod, rozloženou na levém břehu řeky Radbuzy při důležité bavorské cestě, ženskému premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Král Jan Lucemburský povolil 14. května 1315 klášteru proměnit ves v městečko s týdenním trhem každý pátek. K roku 1363 Stod získal od Karla IV. další práva a svobody jako právo dědičné, soudní (podle kterého mohl městský soud rozsuzovat vše kromě těžkých zločinů) a užívání městské pečetě.

V roce 1850 se stal Stod městem, ve kterém žilo přibližně 1 500 obyvatel ve více než 180 domech. Pracovalo zde 79 cechovních mistrů, mezi nimi bylo 8 pekařů, 12 řezníků a šenkýřů, 10 obuvníků, 10 hrnčířů a mnoho dalších řemeslníků. V této době existovaly ve Stodě dvě cihelny a dva pivovary.

Za druhé světové války byl převážně Němci osídlený Stod součástí Velkoněmecké říše, na samých hranicích s Protektorátem Čechy a Morava. Po druhé světové válce byla většina obyvatel nuceně vysídlena. V letech 1949–1960 byl Stod okresním městem, v současné době je obcí s rozšířenou působností.

Město stojí na křižovatce silnic I/26, II/182 a II/230. Vede jím železniční trať Plzeň – Furth im Wald, na které se zde nachází stanice Stod.

Ve Stodě bylo postaveno několik velkých obchodů, jako je Penny a na přelomu roku 2017/2018 i Mountfield. Ve městě je kulturní dům.

Sport

Ve Stodě se nachází stadion s atletickou dráhou, fotbalovým hřištěm, nohejbalovými, volejbalovými a tenisovými kurty, hřištěm na basketbal. Na stadionu je i sportovní hala, ve které se cvičí gymnastika, atletika a florbal. Sportovní vyžití zajišťuje také oddíl stolního tenisu. Městem prochází cyklotrasa Praha – Plzeň – Regensburg.

• Kostel svaté Máří Magdalény
• Pošta (náměstí Komenského 12)
• Hammerschmiedův dům Muzejní 161
• Kaple na ulici Domažlická
• Pohřebiště umučených s památníkem
• Židovský hřbitov ve Stodě

•   Česká Ves, Česko

• Libuše Cloud-Hrdonková (1922–2012), česká skautka

•  
  Kostel svaté Máří Magdaleny
•  
  Suvorovův dům – stará poštovna
•  
  Domy na ulici Plzeňská
•  
  Pamětní deska ruského generála A. V. Suvorova

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Stod na Wiki Commons
• Oficiální stránky
• Stod v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.