Soběslav Sejk: český dabér a herec

říjen">9. října 1922 Praha – 19. dubna 2004 Praha) byl český herec.

Soběslav Sejk
Soběslav Sejk v úloze Morphyho
Narození	9. října 1922 Praha
Úmrtí	19. dubna 2004 (ve věku 81 let) Praha
Místo pohřbení	Hřbitov Malvazinky
Alma mater	Pražská konzervatoř
Partner(ka)	Marcella Sedláčková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soběslav Sejk od dětství hrával ochotnické mládežnické divadlo. Během studia na gymnáziu se rozhodl, že bude profesionálním hudebníkem, a proto přestoupil na pražskou konzervatoř. Na počátku nacistické okupace působil jako elév v pražském Národním divadle. Poté vystřídal několik menších scén a zájezdových divadel – např. Intimní divadlo (1942–1945). Po skončení 2. světové války spoluzakládal činoherní soubor v Teplickém divadle, ale velice brzy se vrátil zpět do Prahy, kde krátce působil v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, pak přešel přes působení v Divadle S. K. Neumanna (1948 až 1950) do Státního divadla v Brně (1950–1953). Od roku 1953 až do roku 1990, kdy odešel do důchodu, byl členem souboru činohry Národního divadla v Praze. Podle portálu PrahaIN.cz byl dlouholetým spolupracovníkem StB, který donášel na herce Národního divadla.

Jako herec s velmi dobrou dikcí a výbornou jevištní řečí na divadle často hrál charakterní a oduševnělé postavy. Svoje hlasové dispozice dobře uplatňoval v rozhlase, televizi a v dabingu. Jeho hlasem mluvili např. Michel Galabru, Jean Gabin, Peter Ustinov, Spencer Tracy i Walter Matthau.

V roce 1972 získal ocenění Zasloužilý člen ND. V roce 1993 dostal cenu Senior Prix od Nadace Život umělce. Za celoživotní mistrovství v dabingu obdržel v roce 1995 Cenu Františka Filipovského.

V 90. letech 20. století daboval postavu Thaddeus Plotz v animovaném seriálu Animáci.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

• 2002 Thomas Bernhard: Minetti. Portrét umělce jako starého muže (Minetti. Ein Portrait des Künstlers als alter Mann). 1977, Český rozhlas, úprava a režie Josef Henke, překlad: Josef Balvín, osoby a obsazení: Minetti (Otomar Krejča), Dáma (Antonie Hegerlíková), dívka (Anna Suchánková), Hotelový vrátný (Soběslav Sejk), Hotelový sluha (Miroslav Masopust), Muž se psí maskou (Jiří Klem), lilipután + maškara + harmonika (Petr Šplíchal), Opilec + maškara (Josef Plechatý), starý kulhající muž (Josef Henke), Maškara + dívčin přítel (Viktor Dvořák), Maškary (Dana Verzichová, David Švehlík, Aleš Pospíšil, Jaroslav Slánský, Jana Stryková, Vladimír Senič a Jiří Litoš) a hlášení (Světlana Lavičková)

Státní divadlo v Brně

• Hadrián z Římsů – Soběbor – 1951
• Strakonický dudák – Alamír – 1951
• Lidé bděte! – Fučík – 1951
• Rozbitý džbán – Ruprecht – 1952
• Boleslav I. – titulní role – 1953

Národní divadlo

• Loupežník – Myslivec 1954
• Podzimní zahrada – Leo – 1957
• Půlnoční mše – Palo – 1959
• Irkutská historie – Denis – 1960
• Zápas s andělem – Karas – 1961
• Cokoli chcete – Říhal – 1963
• Novokřtěnci – Kardinál – 1968
• Na pravici boha otce – Peralta – 1970
• Othello – Benátský dóže – 1972
• Paličova dcera – Podleský – 1973
• Zkrocení zlé ženy – Vincenzio – 1973
• Námluvy Pelopovy – Jolos – 1974
• Smír Tantalúv – Jolos – 1975
• Lucerna – Vrchní – 1976 a 1983
• Noc pastýřů – 1983
• Jegor Buličov a jiní – Dostigajev – 1987
• Tartuffe – Pan Loyal – 1988
• Dantonova smrt – Herman – 1989

Reference

Literatura

• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 255
• František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 75, 141
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 178, 290, 340, ISBN 978-80-200-1502-0
• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 130, 188, 220, 227, 298, 365, 466.
• Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri , 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 64–66.
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 434–5
• Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 634–636.
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 128, 299, ISBN 80-207-0485-X
• Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 214, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Soběslav Sejk na Wiki Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Soběslav Sejk
• Soběslav Sejk v databázi Archivu Národního divadla
• Soběslav Sejk v archivu Národního divadla Brno
• Soběslav Sejk v Česko-Slovenské filmové databázi
• Soběslav Sejk ve Filmové databázi
• Soběslav Sejk na Kinoboxu
• Soběslav Sejk v Internet Movie Database (anglicky)
• Soběslav Sejk na Dabingforum.cz
• Soběslav Sejk v Encyklopedii dějin města Brna
• Nekrolog na Novinky.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.