Serž Azati Sarkisjan, někdy Sargsjan (arménsky Սերժ Ազատի Սարգսյան; * 30. června 1954 Stěpanakert) je arménský politik, ministr v několika vládách, posléze premiér a v období 2008–2018 arménský prezident.
červen">30. června 1954 Stěpanakert) je arménský politik, ministr v několika vládách, posléze premiér a v období 2008–2018 arménský prezident.
Serž Sarkisjan | |
---|---|
Serž Sarkisjan (official portrait) | |
3. prezident Arménské republiky | |
Ve funkci: 9. dubna 2008 – 9. dubna 2018 | |
Předchůdce | Robert Kočarjan |
Nástupce | Armen Sarkisjan |
Stranická příslušnost | |
Členství | Republikánská strana Arménie |
Narození | 30. června 1954 (69 let) Chankendi |
Choť | Rita Sarkisjanová |
Rodiče | Azat Sargsyan a Nora Sargsyan |
Příbuzní | Levon Sargsyan a Sashik Sargsyan (sourozenci) |
Sídlo | Jerevan |
Alma mater | Jerevanská státní univerzita |
Profese | politik a voják |
Náboženství | Arménská apoštolská církev |
Ocenění | Hero of Artsakh čestný doktor Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě Medaile cti Ellis Island Knight Grand Cross with Collar of the Order of Merit Order "For Merit to Kaliningrad Oblast" … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | www |
Commons | Serzh Sargsyan |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V letech 1972–1974 sloužil jako voják základní služby v sovětské armádě. V roce 1979 ukončil studium filologie na Jerevanské státní univerzitě. V období let 1979 až 1988 působil v komunistických a komsomolských orgánech ve svém rodném městě Stěpanakertu, posléze byl velitelem karabašské domobrany ve válce o Náhorní Karabach.
V roce 1990 se stal poslancem Národního shromáždění, v 90. letech byl postupně ministrem obrany, vnitra a ministrem národní bezpečnosti. V období 1999–2007 byl tajemníkem Národní bezpečnostní rady, v roce 2000 se stal znovu ministrem obrany. V roce 2007 se stal arménským premiérem.
V únoru 2008 vyhrál s podporou vlastní Republikánské strany Arménie prezidentské volby; do funkce nastoupil v dubnu 2008. Jako prezident se zasadil o vytvoření celní unie s Ruskem a dalšími postsovětskými republikami v roce 2014 a realizoval přeměnu Arménie z prezidentské v parlamentní republiku, což bylo podle kritiků vyjádřením snahy o udržení si vlastního politického vlivu.
V roce 2011 se konaly velké demonstrace proti Sarkisjanovu režimu. Při dalších protestech v červenci 2016 žádali protestující jeho odstoupení a propuštění všech politických vězňů – tyto demonstrace následovaly po přepadení policejní stanice v hlavním městě Jerevanu skupinou ozbrojenců, kteří požadovali propuštění opozičního politika a veterána války o Náhorní Karabach Žirajra Sefiljana. Při vzájemných střetech bylo zraněno přes 50 lidí.
Sarkisjanovo prezidentské období skončilo dne 9. dubna 2018 a hned 17. dubna se stal předsedou vlády. Po několikadenních bouřlivých protestech, během nichž demonstranti požadovali jeho odstoupení a bylo zadrženo přes 200 lidí, nakonec dne 23. dubna (po pouhých šesti dnech v úřadu) rezignoval, v důsledku čehož následně odstoupila i arménská vláda.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Serž Sarkisjan, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.