Sasko-Eisenašské Vévodství: Historické území

Herzogtum Sachsen-Eisenach) byla jména tří různých vévodství, která existovala v různých obdobích v německé spolkové zemi Durynsko. Všechna vévodství patřila mezi tzv. ernestinská vévodství. Hlavní město všech tří vévodství byl Eisenach.

Sasko–eisenašské vévodství Herzogtum Sachsen-Eisenach Duchy of Saxe-Eisenach ←  ←  1596–1638 1640–1644 1672–1809  →  →  →  → vlajka znak
Geografie Sasko-eisenašské vévodství v roce 1680
Hlavní město	Eisenach
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Němci
Jazyky	němčina
Náboženství	protestantské (státní), římskokatolické, judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská země	Svatá říše římská Svatá říše římská (do 1806) Rýnský spolek Rýnský spolek
Státní útvary a území
Předcházející Sasko-výmarské vévodství Sasko-kobursko-eisenašské vévodství Následující Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství Sasko-gothajské vévodství Sasko-altenburské vévodství Sasko-výmarské vévodství

První vévodství Sasko-eisenašské bylo vytvořeno v roce 1596, po smrti Jana Fridricha II. Sasko-Kobursko-Eisenašského, jeho mladším synem Janem Arnoštem. V roce 1633 vymřela wettinovská linie sasko-koburská a Jan Arnošt zdědil jejich vévodství (Sasko-koburské vévodství). Když zemřel bez dědiců v roce 1638 Jan Arnošt, byla jeho vévodství Sasko-Gotha a Sasko-Eisenach rozdělena mezi vévodství Sasko-Výmar a Sasko-Altenburg (které samo bylo odděleno od Sasko-výmarska v roce 1603).

V roce 1640 bylo Sasko-eisenašsko odděleno od Saso-výmarska Albertem, synem Jana II. Sasko-výmarského. Albert zemřel bez dědice v roce 1644 a Sasko-eisenašsko bylo pak rozděleno mezi Sasko-gothajsko a Sasko-výmarsko, kde vládli jeho bratři Arnošt a Vilém.

 

Téměř 20 let bylo Sasko-eisenašsko součástí Sasko-výmarska. Ale když v roce 1662 Vilém, vévoda Sasko-výmarský zemřel zanechal čtyři děti: Jan Arnošt, Adolf Vilém, Jan Jiří a Bernhard. Druhý nejstarší Adolf Vilém obdržel Eisenach. Musel se však podělit s jeho mladším bratrem Janem Jiřím, který nakonec přijal podíl z příjmů vévodství Sasko-Eisenach a své sídlo vytvořil v městečku Marksuhl (tím vzniklo Sasko-marksuhelské vévodství). Adolf Vilém měl pět synů, ale první čtyři zemřeli brzy po narození. V roce 1668 zemřel, těsně před narozením svého pátého syna Viléma. Ten se stal novým vévodou Sasko-eisenašským od svého narození. Poručníkem se stal jeho strýc Jan Jiří. Chlapec zemřel v roce 1671 v dvou letech a Jan Jiří se stal vévodou Sasko-eisenašským.

Když zemřel r. 1741 bez dědice vévoda Vilém Jindřich, zdědil vévodství jeho bratranec Arnošt August Sasko-výmarský. On a jeho nástupci vládli Sasko-výmarskému a Sasko–eisenašské vévodství v personální unii do roku 1809, kdy byly formálně sloučeny do vévodství Sasko-Weimar-Eisenach.

První vévodství (1596 - 1638)

Vytvořen v roce 1572 jako Saxe-Coburg-Eisenach 1596 rozdělen do Sasko-Coburg a Saxe-Eisenach

• 1572-1633 Jan Kazimír, vládl v Sasko-kobursku
• 1572-1638 Jan Arnošt, udržel Sasko-eisenašsko

Rozděleno mezi Sasko-Altenburg a Sasko-Výmar

Druhé vévodství (1640 - 1644)

• 1640-1644 Albrecht

Rozděleno mezi Sasko-Gotha a Sasko-Výmar

Třetí vévodství (1672 - 1809)

• 1662-1668 Adolf Vilém
• 1668-1671 Vilém August
• 1671-1686 Jan Jiří I.
• 1686-1698 Jan Jiří II.
• 1698-1729 Jan Vilém
• 1729-1741 Vilém Jindřich, rodová linie vymřela

Personální unie se Sasko-výmarskem

• 1741-1748 Arnošt August I.
• 1748-1758 Arnošt August II.
• 1758-1809 Karel August

Sloučeno se Sasko-výmarskem do Sasko-Výmar-Eisenach

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saxe-Eisenach na anglické Wikipedii.