Rudolf Králíček: český generál

leden">19. ledna 1862 Huštěnovice – 4. ledna 1946 Český Těšín) byl rakousko-uherský vojenský velitel českého původu. Účastnil se 1. světové války a po jejím skončení se stal penzionovaným armádním generálem československé armády.

Rudolf králíček
Rudolf Králíček na kresbě od Oskara Brücha (asi 1915)
Narození	19. ledna 1862 Huštěnovice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	4. ledna 1946 (ve věku 83 let) Český Těšín Československo Československo
Národnost	Česká
Vojenská kariéra
Hodnost	Generál pěchoty armádní generál
Doba služby	1879–1918
Sloužil	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Československo Československo
Složka	Rakousko-uherská armáda
Války	I. světová válka
multimediální obsah na Commons

Narodil se 19. ledna 1862 v Huštěnovicích do rodiny českého železničáře. Roku 1879 zahájil studium na kadetní škole. Po ukončení studia postupoval ve funkcích a v době vypuknutí války byl velitelem 28. pěší divize v Lublani. Jeho divize byla poslána na ruskou frontu.

Raná vojenská kariéra

Rudolf Králíček nastoupil do košické kadetní školy 20. března 1879 a byl vyřazen v roce 1881 u pěšího pluku č. 59 v hodnosti poručíka. Nejprve sloužil jako adjutant u 1. polního praporu, poté několik let ve štábu zmíněného pluku, v letech 1886 až 1888 navštěvoval válečnou školu. V roce 1887 se stal nadporučíkem a poté nastoupil do generálního štábu . V roce 1889 vedl štáb 19. pěší brigády v Josefově a v roce 1890 nastoupil jako důstojník generálního štábu k 3. pěší divizi v Linci. V květnu 1891 byl povýšen na kapitána generálního štábu a v květnu 1892 byl převelen k 10. oddělení ministerstva války ve Vídni . V roce 1895/96 následovala aktivní vojenská služba u mysliveckého praporu č. 21 jako velitel roty a od října 1896 působil jako instruktor taktiky na válečné škole ve Vídni. V květnu 1897 byl povýšen na majora, následující tři roky sloužil jako velitel praporu u c. a k. pěšího pluku č. 57 a 1. listopadu 1900 byl povýšen na podplukovníka . V lednu 1903 působil jako přednosta 10. oddělení ministerstva války. V květnu 1904 byl povýšen na plukovníka a od dubna 1907 byl jmenován velitelem 45. pěšího pluku. V dubnu 1910 byl pověřen velením 65. pěší brigády v Raabu a 1. května 1910 byl povýšen na generálmajora. 21. dubna 1913 byl pověřen velením 15. pěší divize v Miskolci a 16. května téhož roku byl povýšen na polního podmaršála.

První světová válka

Na ruské frontě se Králíček začátkem prosince 1914 stal velitelem IX. armádního sboru 3. armády. Účastnil se koncem prosince bojů o přístupy do Karpat. Po rakousko-uherském vítězství u Gorlice dobyl Králíčkův sbor Řešov a pronikl k Sanu.

Během Brusilovovy ofenzívy roku 1916 držel Králíček obrannou linii na řece Seret proti ruské přesile. Poté se v červenci účastnil akcí německé Bohmerovy armády na jihozápadě. Zde Králíčkův sbor odrazil ruský úder na Lvov u Brzezan. V srpnu a září Králíček vedl se svým sborem obranu Lvova.

Krátce poté však Králíček onemocněl a byl hospitalizován. V únoru 1917 byl poslán na italskou frontu. Zde převzal velení nad XVI. armádním sborem Boroevićovy 5. armády. Zde se osvědčil hlavně v desáté a jedenácté sočské bitvě. V květnu 1917 byl Králíček povýšen na generála pěchoty.

V červnu 1918 útočil Králíčkův sbor na Piavě v místě říčního ostrova Papadopoli. Zde musely jeho jednotky kvůli nedostatečné podpoře dělostřelectva ustoupit zpět. V říjnu Králíček znovu onemocněl a musel být hospitalizován. Na frontu se již nevrátil. Po válce se stal penzionovaným generálem československé armády. Zemřel 4. ledna 1946 v Českém Těšíně.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf králíček na německé Wikipedii.

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Králíček na Wiki Commons

Literatura

• Kolektiv autorů: Pod císařským praporem - Historie habsburské armády 1526–1918
• [1] Egger: Kraliček, Rudolf. V: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Svazek 4, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1969, S. 198
• https://www.duhoctrungquoc.vn/wiki/de/Rudolf_Kr%C3%A1l%C3%AD%C4%8Dek